Paul Badura-Skoda byl rakouský pianista a jeden z nejvýznamnějších interpretů vídeňské klasiky 20. století. Proslul zejména svými nahrávkami Mozartových, Beethovenových a Schubertových klavírních děl, které jako jediný umělec nahrál kompletně jak na moderních, tak na historických nástrojích. Patřil mezi průkopníky interpretace na dobových nástrojích a vytvořil rozsáhlou diskografii čítající přes 200 nahrávek.
Životopis
Narodil se 6. října 1927 ve Vídni. V roce 1945 vstoupil na vídeňskou konzervatoř a již v roce 1947 vyhrál první cenu v Austrian Music Competition. Následně studoval u legendárního pianisty Edwina Fischera ve Švýcarsku. V roce 1949 si ho všimli významní dirigenti Wilhelm Furtwängler a Herbert von Karajan, kteří mu poskytli první významné koncerty. Od roku 1950, kdy na poslední chvíli zastoupil svého učitele na salcburském festivalu, se stal světově uznávaným umělcem. V letech 1966-1971 působil jako umělec v rezidenci na University of Wisconsin. Zemřel 25. září 2019 po tříletém boji s rakovinou.
Tvorba
Badura-Skoda nahrál více než 200 desek a CD, specializoval se především na díla vídeňských klasiků – Mozarta, Beethovena a Schuberta. Jeho repertoár však zahrnoval i skladby Chopina, Ravela, Bacha či Franka Martina. Jako průkopník interpretace na dobových nástrojích vlastnil kolekci historických klavírů z 18. a 19. století, na nichž nahrával autentické verze klasických děl. Vytvořil například tři různé nahrávky Schubertovy poslední sonáty na nástrojích z let 1820, 1920 a 2000. Spolu se svou manželkou Evou vydal několik odborných publikací o interpretaci Mozarta a Bacha.
Význam
Badura-Skoda patřil k tzv. „vídeňské trojce“ spolu s Friedrichem Guldou a Jörgem Demusem, která definovala rakouskou pianistickou školu druhé poloviny 20. století. Byl držitelem prestižního Bösendorfer Ring, ocenění udělovaného pouze výjimečným pianistům ztělesňujícím tradici vídeňského muzicírování. Spolupracoval s předními dirigenty své doby včetně George Szella, Karla Böhma či Johna Eliota Gardinera. Jeho vědecký přístup k interpretaci a používání dobových nástrojů významně ovlivnilo soudobou interpretační praxi klasických děl.
Zajímavosti
Manželka Eva Badura-Skoda byla renomovanou muzikolog, se kterou vydal několik odborných publikací. Skladatel Frank Martin pro něj napsal klavírní koncert č. 2. Badura-Skoda působil také jako dirigent a skladatel. Získal řadu ocenění včetně francouzského Řádu čestné legie a rakouského kříže za vědu a umění. Ve vysokém věku stále aktivně koncertoval na čtyřech kontinentech.
Související články
Rakouský klavírista Paul Badura-Skoda zemřel ve věku 91 let
Ve věku 91 let zemřel ve středu rakouský klavírista Paul Badura-Skoda, který na světových a rakouských koncertních pódiích vystupoval 70 let. Informovala o tom…
Hudební kurýr (9)
Letmý pohled na události ze světa hudby, které se udály v druhé polovině ledna 2016. Jaap van Zweden se stane novým šéfdirigentem Newyorské filharmonie.…
Glosa: Legenda Paul Badura-Skoda v Praze
Na posledním koncertě cyklu Světová klavírní tvorba a Velikonočního festivalu Praha (pořádá FOK) vystoupila v sobotu 30. dubna skutečná legenda klavíru: Paul Badura-Skoda, vídeňský…