Alexandr Bălănescu je rumunský houslový virtuóz a skladatel narozený 11. června 1954 v Bukurešti, který se proslavil jako průkopník crossoverových projektů spojujících klasickou hudbu s populárními žánry. Zakladatel a leader Balanescu Quartetu patří mezi nejvýznamnější současné interprety, kteří bourají hranice mezi hudebními styly a přibližují soudobou klasickou hudbu širšímu publiku.
Životopis
Bălănescu pocházel z intelektuální rodiny – jeho otec byl univerzitní profesor. Ve věku sedmi let začal studovat na speciální hudební škole v Bukurešti, kde se učil u Dolly Koritzer, Garabeta Avakiana a Ștefana Gheorghiua. V roce 1969, když mu bylo čtrnáct let, emigroval s rodinou židovského původu do Izraele kvůli útěku před Ceaușescovým režimem. Pokračoval ve studiích na Rubinově akademii v Jeruzalémě, Trinity College v Londýně a nakonec na prestižní Juilliard School v New Yorku, kde studoval u Dorothy DeLay a účastnil se mistrovských kurzů s Pincha Zukermanem a Itzhakem Perlmanem. Po studiích se stal vedoucím Michael Nyman Bandu a patnáct let s touto skupinou cestoval po celém světě. Současně byl členem Gavin Bryars Ensemble a od roku 1983 do 1987 působil v renomovaném Arditti Quartetu, který se specializoval na soudobou klasickou hudbu.
Tvorba
V roce 1987 Bălănescu založil vlastní Balanescu Quartet s cílem vytvořit přístupnější a komunikativnější soudobou hudbu. Největší pozornost vzbudil album „Possessed“ z roku 1992, obsahující smyčcové aranžmá skladeb německé elektronické skupiny Kraftwerk. Quartet také nahrál adaptace děl Yellow Magic Orchestra, Davida Byrna a dalších pop a rockových umělců. K jeho významným projektům patří alba „Luminitza“ inspirovaná změnami ve východní Evropě po roce 1989, „Maria T.“ věnované rumunské zpěvačce Marii Tănase, a filmová hudba k snímkům „Angels & Insects“ či „The Magic Mountain“. Bălănescu komponoval také pro divadlo, balet a operu – jeho první opera „Treibgut/Flotsam“ měla premiéru v roce 2016.
Význam
Bălănescu výrazně přispěl k proměně smyčcového kvartetu z tradičního klasického tělesa v dynamický nástroj soudobé hudby. Jeho přístup k repertoáru a vztahu s publikem revolutionizoval vnímání komorní hudby. Spolupracoval s umělci různých žánrů od minimalistů Michaela Nymana a Gavina Bryarse přes jazzové muzikanty jako Jack DeJohnette až po popové hvězdy Pet Shop Boys a Grace Jones. Za své filmové soundtracky získal dvakrát rumunskou cenu Gopo a FIPA prize.
Zajímavosti
Bălănescu odmítá dělení mezi hudebními žánry a věří v jejich vzájemnou komunikaci a tekutost. Poté, co opustil Arditti Quartet, prohlásil, že soudobá klasická hudba se obrací pouze k velmi úzkému okruhu lidí, hlavně ke kritikům a skladatelům. Ve svých pozdějších projektech se vrací ke svým rumunským kořenům a spolupracuje s tradičními hudebníky z východní Evropy.