27. ročník festivalu Letní slavnosti staré hudby s podtitulem Mýty a legendy, jehož symbolem je bájný pták fénix, nabídne sedm koncertních večerů. Jejich programy oživí známé mýty, legendy a příběhy evropské kulturní tradice, zároveň však připomenou pozapomenuté skladatele, díla dosud ukrytá v archivech i osobnosti, jež zanechaly v dějinách hudby nesmazatelnou stopu. Festival otevře renomovaný londýnský vokální soubor Stile Antico programem věnovaným významným postavám křesťanské tradice. Mezi vrcholy letošního ročníku bude patřit také virtuózní program s díly italské houslové školy v podání španělské houslistky Miriam Hontany a souboru OBNI nebo vystoupení hráčů na violu da gamba ze souboru Vittorio Ghielmi Viol Quartet věnované autorům, v jejichž dílech nalezneme odkazy na antická božstva, nadpřirozené postavy i známé mytologické příběhy. V dalších večerech vystoupí například belgický vokálně-instrumentální soubor Scherzi Musicali nebo mladý německý soubor I Zefirelli. Program vyvrcholí 5. srpna 2026 v kostele sv. Šimona a Judy večerem propojujícím operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha v podání rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a německého basbarytonisty Andrease Wolfa.
Festival Letní slavnosti staré hudby je téměř tři dekády neodmyslitelnou součástí prázdninové Prahy. Je oceňován pro svou vytříbenou dramaturgii, v níž koncertní programy vznikají přímo na míru jednotlivým ročníkům a řada děl je uváděna ve světové i české novodobé premiéře. Slavnostní zahájení bude v letošním roce patřit londýnskému vokálnímu souboru Stile Antico, který v akusticky jedinečném kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství připomene významné postavy křesťanské tradice i výročí 800 let od úmrtí sv. Františka z Assisi a představí „hudební hagiografii“ renesanční Evropy. Druhý koncert nabídne v zámku Troja nadčasový příběh bájného pěvce Orfea v podání vlámského souboru Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, který se představí nejen jako pěvec, ale i instrumentalista na rozmanité dobové nástroje. Další večer zavede publikum do světa antických mýtů. Německý soubor I Zefirelli v Letním refektáři Strahovského kláštera oživí příběh Iásóna a argonautů prostřednictvím instrumentální hudby raného baroka. Následující koncert, situovaný do kostela sv. Šimona a Judy, bude patřit španělské houslistce Miriam Hontaně a souboru OBNI, kteří v programu Violino virtuoso představí vrcholná díla italské houslové školy. Poprvé se na festivalu objeví i mezinárodní projekt Metamorfosi, jenž propojí hudební tradice Východu a Západu v jedinečném dialogu inspirovaném antickými Proměnami a zazní v prostorách Trojského zámku. Festivalový program nabídne i návrat do zlatého věku anglické hudby v podání Vittorio Ghielmi Viol Quartet, který v Lobkowiczkém paláci představí repertoár pro gambové consorty včetně děl Henryho Purcella. Závěrečný koncert v kostele sv. Šimona a Judy bude tradičně patřit rezidenčnímu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Program sestavený pro tuto příležitost propojí operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha a vyzdvihne nadčasovou inspiraci mytologickými tématy. Sólistou večera bude německý basbarytonista Andreas Wolf.
„Mytologie je kolektivní pamětí a duší civilizace, z níž pramení naše představy o světě, životě i lidských hodnotách. Mýty a legendy nás od počátků provázejí jako univerzální příběhy, které inspirují umění napříč staletími – hudbu nevyjímaje. Na letošním festivalu se k nim vracíme jako k živému zdroji imaginace, objevování i sdílené paměti,“ uvádí k nadcházejícímu ročníku festivalu jeho hlavní dramaturgyně Jana Semerádová. Publikum si bude moci vyslechnout i celou řadu neobvyklých hudebních nástrojů, například chitarrone, colascione, oud, setar či cink.
Koncerty se budou konat v sakrálních a světských historických prostorách hlavního města Prahy (Emauzský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Lobkowiczký palác, Strahovský klášter).
Legendae sanctorum
„In honorem Sanctorum…!“ Zahajovací koncert 27. ročníku zazní v nadpozemské akustice kostela Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství. O nezapomenutelný zážitek se postará fenomenální londýnský soubor Stile Antico, jenž v České republice vystoupí úplně poprvé. Úhelným kamenem večera bude úcta ke svatým – velkým mužům a ženám víry, kteří byli vnímáni jako vzory zbožného života a o jejichž životech vypráví specifický literární žánr – legendy. Zpívat se bude například ke cti sv. Jakuba, Ondřeje, Cecilie, Kateřiny či Františka z Assisi, od jehož smrti uplyne v roce 2026 rovných 800 let.
Program, sestavený přímo pro tuto příležitost, oživí repertoár z per anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů renesanční polyfonie a představí část „hudební hagiografie“ 16. a počátku 17. století. Orámují jej Credo z Missa papae Marcelli a Allegriho Miserere mei – díla, která jsou sama o sobě opředena mnohými hudebněhistorickými mýty a legendami. Nechte se pohltit mozaikou dvanácti hlasů, v níž se hudba, historie a křesťanská mystika složí v jeden proud čisté krásy.
Orfeo ed Euridice
Nesmrtelný příběh bájného pěvce Orfea vypráví o tom, jak mocné je umění a především hudba, která dokáže obměkčit i vládce podsvětí. Zároveň však varuje před lidskou slabostí, zvláště strachem a pochybami, jež mohou zničit i tu největší naději. Tato báje inspirovala mnoho (nejen italských) autorů renesance a rodícího se baroka – Claudia Monteverdiho, Jacopa Periho či Giulia Cacciniho nevyjímaje.
Okouzlující pěvcův hlas dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické. Stejně jako Orfeus a Giulio Caccini, i umělecký vedoucí souboru Nicolas Achten se při zpěvu doprovází na rozmanité drnkací nástroje – teorbu, chitarrone, harfu či colascione. Instrumentář proslulého vlámského souboru Scherzi Musicali je však ještě pestřejší – posluchači uslyší i další méně známé nástroje (lirone) užívané pro doprovod zpěvu kolem roku 1600. Po všech stránkách mimořádný večer se uskuteční v jedné z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších barokních památek v Čechách, která je díky své bohaté malířské i sochařské výzdobě mytologií přímo prostoupena.
Viaggio magico
S německým souborem I Zefirelli se posluchači vydají na bájnou výpravu a vystoupají z Letního refektáře Strahovského kláštera přímo na palubu legendární lodi Argó, s níž argonauti pátrali po zlatém rounu. Příběh o Iásónovi a jeho dobrodružné cestě patří k nejvýznamnějším řeckým mýtům a je symbolem spolupráce, vytrvalosti, lidské touhy po poznání a odhodlání překračovat hranice, jakož i morální nejednoznačnosti či prchavosti pozemské slávy a bohatství.
Program sestavený z instrumentálního repertoáru raného italského baroka, plného působivých hudebních vyjádření rozmanitých citů, vášní a nálad, nabídne neodolatelný zpěv Sirén, ladný tanec nymf, dramatické mořské bouře i obdiv k oslnivému lesku zlatého pokladu. Připomene také odstíny osudového příběhu Iásóna a Médey – od bezbřehé lásky přes zradu až ke kruté pomstě – a nakonec zlato jako symbol krásy a triumfu, ale zároveň pomíjivosti a klamné iluze.
Violino virtuoso
Koncert Violino virtuoso přenese posluchače do doby, kdy se housle staly středobodem hudebního světa a kdy italská virtuózní škola definovala hranice technické dokonalosti a zároveň čerpala podněty z kulturního dědictví jiných národů, v čele s exotickou přitažlivostí Pyrenejského poloostrova. Program přinese temperamentní španělské rytmy a jiskřivé barvy, kompozice „houslového mága“ Francesca Marii Veraciniho, ikonickou Corelliho La Follii postavenou na divokém iberském tanci či legendární Tartiniho Ďáblův trylek, sonátu opředenou mýtem o skladatelově snu, v němž jej hře na housle učil sám ďábel.
V majestátní kulise kostela sv. Šimona a Judy a v doprovodu souboru OBNI (Objeto Barroco No Identificado) rozezpívá svůj nástroj španělská houslistka Miriam Hontana, která oslovuje publikum citlivou, osobitou a emocemi nabitou interpretací a schopností nechat hudbu „mluvit“ – proměňovat technickou dokonalost ve skutečný hudební dialog. Tento koncert bude jejich prvním vystoupením v České republice.
Metamorfosi
Mýty a legendy provázejí lidskou civilizaci od samotných jejích počátků a jsou jedním z pilířů lidské kultury. Poskytovaly odpovědi na otázky po původu světa, života, lidstva i smrti. Program večera situovaného do mimořádné atmosféry Trojského zámku se vydá za kořeny západní i východní civilizace a vytvoří pomyslný hudební epos o jejich metamorfózách. Rámovat jej budou postavy z Ovidiových Proměn – nymfy Échó a Dafné, pěvec Orfeus a věštkyně Sibyla.
Interprety večera budou renomovaní hudebníci z různých koutů světa, kteří ve společné symbióze nacházejí vlastní hudební jazyk a zvukovou „krajinu“. Farsi (tradiční hudba spojená s kulturní identitou Persie/Íránu) či tarab (tradiční arabský zpěv emotivní a repetitivní formy) se setkají s chorálem, renesanční polyfonií, barokními passaggii, lidovými písněmi i improvizacemi. Hudební odysea zahrnuje repertoár 10.–18. století a staví most mezi Východem a Západem s jasnou touhou po dialogu a hledání společného hudebního dědictví. Jedinečná idea tohoto projektu vznikla přímo pro Mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby.
Phantasy
Viola da gamba díky svému sametovému a stříbřitému tónu i široké paletě artikulačních prostředků od jemného šepotu až po energické, dramatické akcenty právem platí za jeden z nejoblíbenějších nástrojů hudební historie. Její schopnost obejmout prostor a rozezpívat ticho se každopádně těšily značné oblibě v Anglii 16. a 17. století. Posluchači koncertu v Lobkowiczkém paláci se vydají do zlatého věku anglických gambových consortů spolu se členy Vittorio Ghielmi Viol Quartet, v jejichž rukou tyto nástroje promlouvají jako lidský hlas a vyjadřují hluboké emoce.
V programu sestaveném z děl proslulých, ale i téměř zapomenutých autorů nalezneme mnoho odkazů na antická božstva, nadpřirozené postavy i známé mytologické příběhy. Jádro večera tvoří Purcellovy Fantasie, které jsou považovány za jedny z nejlepších a také nejkomplikovanějších děl tohoto žánru: zahrnují propracovaný kontrapunkt a dokonalé ovládnutí všech polyfonních technik té doby.
Mythologia aeterna
Slavnostnímu zakončení 27. ročníku budou přihlížet sami olympští bohové. Mytologie poskytovala básníkům i skladatelům bohatý repertoár dramatických postav, symbolů, archetypálních motivů či nadpřirozených událostí, které umožňovaly emocionálně výrazné hudební zpracování. Univerzální a nesmrtelné příběhy pracovaly s lidskými ctnostmi, neřestmi, vášněmi, radostnými událostmi i tragickým osudem.
V programu závěrečného koncertu, sestaveného z operních árií z oper Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella a jen zřídka uváděných světských kantát Johanna Sebastiana Bacha (zkomponovaných na zakázku lipské univerzity k poctě saské panovnické rodiny a profesorů univerzity), bude posluchač moci obdivovat invenční melodiku, odvážné harmonie, barevnou instrumentaci, živou rytmiku i brilantní virtuozitu. Večer rozezní jedinečný témbr německého basbarytonisty Andrease Wolfa, půvabná flétna v rukou Jany Semerádové, jakož i interpretační mistrovství rezidenčního souboru festivalu Collegium Marianum.
