Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Dvě Ariadny v Mnichově
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Opera

Dvě Ariadny v Mnichově

Vít Dvořák
Publikováno 22/09/2009
sdílejte:
5 minut čtení
sdílejte:

Byť do hlediště přicházíte s notným předstihem, tedy mezi prvními, a do začátku představení zbývá ještě dobrých dvacet minut, rázem se ocitáte uprostřed rozcvičky baletního souboru. To vše pod dohledem trénink vedoucího tanečního pedagoga, nechybí ani nezbytný korepetitor u klavíru, hrající jednu odrhovačku za druhou, prostě pěkně do rytmu.
Tak v Bayerische Staatsoper začíná Straussova Ariadna na Naxu. Princip divadla na divadle je sice notoricky známý, ale tahle opera si o něj přímo říká – a vlastně jej už sama o sobě obsahuje. Zkouška baletu tak naprosto plynule přechází do prvních tónů opery. Příběh, kdy bohatý podnikatel, doprovázený suitou asistentů, sponzoruje divadelní produkci a má nemalé ambice do její konečné podoby zasahovat, jistě není ani dnes nemožný. Přenesení děje do současnosti proto vůbec nepůsobí násilně – naopak. I díky rozsvíceným světlům hlediště během celé první půle a rozehrání některých akcí přímo mezi řadami diváků tak máte pocit, že jste skutečně „u toho“.


Renomovaný režisér Robert Carsen rozpoutává nekončící gejzír napádů, kde to mezi „starou školou“ Primadony s Tenorem a druhou hereckou skupinou kolem lascivní Zerbinetty skutečně jiskří, jak se patří. Tím spíš čekáte, jak onen příběh na přetahovanou, kdy konkurenční herecké skupiny jsou oba dva divadelní kusy přinuceny sehrát současně, dopadne. Ujišťuju vás přitom, že ani když Straussovu operu docela dobře už z dřívějška znáte, ani chvíli se nenudíte a o překvapení rozhodně není nouze. A i vy jste tuze napnuti. Nakonec, světe div se, vítězí stará dobrá romantika: Zerbinettina parta se obléká do stejných kostýmů, jako roztoužená Primadona alias Ariadna a zamilovaný Tenor – Bakchus, a happyendem se tahle opera, divadlo na divadle, uzavírá. Autor tohoto podivně zamotaného kusu je všemi oslavován, jeho partitura je zachráněna! Nejen Moliére, podle jehož komedie Měšťák šlechticem Hugo von Hofmannstahl libreto ke Straussově Ariadně na Naxu napsal, by se divil!


Nejnovější inscenace Straussovy Ariadne auf Naxos měla v Mnichově svoji premiéru sice už před rokem. Teď ale s novou sezónou, v obnoveném nastudování s novým obsazením, vyměnila Prinzregententheater za hlavní scénu divadla Národního a dlužno dodat, že i přes toto přenesení z přece jen o poznání komornějšího prostředí na obrovité jeviště (a hlediště) dopadlo vše nadmíru skvěle.

Skvěle dopadlo i přesto, že noční můra nejednoho intendanta operních domů se tentokrát v Mnichově znovu stala skutečností: Anja Kampe kvůli své náhlé indispozici nemohla Primadonu-Ariadnu odzpívat, a tak ji v téhle pro paměť sólistů docela složité režii jen odehrála, zatímco z orchestřiště titulní part zpívala Meagan Miller, která dorazila až těsně před začátkem představení z Vídně. A stala se hlavní hvězdou večera, které nejen za její nádherně znělý, plný a technicky skvěle vedený soprán tleskali i všichni její kolegové. Dianu Damrau, která byla Zerbinettou před rokem, teď v obnoveném nastudování vystřídala neméně hvězdná Jane Archibald. A i ona tuhle koloraturní „kládu“ zvládla na výbornou, bez jakékoli známky nejistoty či zpěvu „nadoraz“. (Mimochodem – mohla mít nejspíš docela trému, protože v hledišti usedla i legendární Zerbinetta – Edita Gruberová, která druhý den v Mnichově zpívala Donizettiho Lucrezii.)

I tentokrát suverénní Klaus Florian Vogt byl výtečným Tenorem a zmínit je určitě potřeba ještě aspoň Danielu Sindram jako Skaladetele – asi nejlepšího skladatele, jakého jsem kdy „naživo“ slyšel. Dirigentské otěže Kenta Nagana neméně jistě při tomto obnoveném nastudování převzal Jacques Lacombe.
Suma sumárum: Ani tentokrát Bayerische Staatsoper nezklamala!

Richard Strauss: Ariadne auf Naxos

Bayerische Staatsoper Mnichov – Nationaltheater 19.9.2009
Dirigent Jacques Lacombe
Režie Robert Carsen
Scéna Peter Pabst
Kostýmy Falk Bauer
Haushofmeister: Maik Solbach
Ein Musiklehrer: Eike Wilm Schulte
Der Komponist: Daniela Sindram
Bacchus/Der Tenor: Klaus Florian Vogt
Ein Offizier: Francesco Petrozzi
Ein Tanzmeister: Guy de Mey
Ein Perückenmacher: Todd Boyce
Ein Lakai: Christian Rieger
Zerbinetta: Jane Archibald
Ariadne/Primadonna: Anja Kampe – Meagan Miller
Harlekin: Nikolay Borchev
Scaramuccio: Ulrich Ress
Truffaldin Steven Humes
Brighella: Kevin Conners
Najade: Lana Kos
Dryade: Tara Erraught
Echo: Laura Tatulescu

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Jak zní mezzosoprán na Aljašce
Další článek Václav Luks: Jsme rychle se rozvíjející firma
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up