Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Baletní cesta po Evropě 17. století
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Tanec

Baletní cesta po Evropě 17. století

Pavel Šimáček
Publikováno 09/08/2010
sdílejte:
5 minut čtení
sdílejte:

Letní slavnosti staré hudby letos připravily pro závěrečný večer skutečnou lahůdku: balet o 4 obrazech s názvem Cesta po Evropě. Každé dějství se totiž odehrávalo v jiné zemi, choreografie vycházela z místních zvláštností a doprovázela ji hudba tamějších autorů.


I když každý z obrazů měl svou vlastní dějovou kostru, spojovacím prvkem jednotlivých částí večera byla láska. Tanečníci a tanečnice představovali páry, které se milují i odmítají, flirtují s jinými, opouští se a vracejí, došlo i na smrtelný souboj… Choreografii vytvořila Marie-Geneviève Massé pro svůj soubor La Compagnie L´Eventail (Vějíř), se kterým se soustavně věnuje oživování barokního tance. Pro úvodní francouzskou část Francie Krále Slunce mohla využít dochovanou choregrafii Louise-Guillauma Pécoura a Raoula-Auger Feuilleta ke Camprově opéra-ballet Les fêtes vénitiennes (Benátské slavnosti). Další části jsou už dílem Massé samotné podle dobových krokových variací. Jestliže francouzské dějství bylo asi nejelegantnější a nejvznešenější, pak anglická část s hudbou Henry Purcella k opeře The Prophetess, or The History of Dioclesian zaujala svou živostí a uvolněností. Sonáta e moll pro dvoje housle a basso continuo Johanna Rosenmüllera doprovázela díl německý, nejkřehčí a také nejfilosofičtější. Vhodný kontrast tvořil závěrečný Karneval v Benátkách se skladbami Antonia Vivaldiho, kdy „vážný“ příběh Princezny a Rytíře Mattea Sylvaniho doplňovaly komické hrátky postav z commedie dell´arte.


Balet se odehrával na jednoduché scéně (Marie-Geneviève Massé a Jean-Marie Abplanalp), jediné dekorace tvořilo několik stylových židlí a opona v pozadí, za kterou se měnilo plátno ilustrující děj (někdy jen s hvězdné nebe, jindy Canalettovův obraz Benátek). Tanečníci a tanečnice byli oblečeni do krásných dobových kostýmů a paruk (Olivier Bériot).
Pozorovat graciézní pohyby a vybroušené pohyby účinkujících byla stejná radost, jako poslouchat výborný výkon Collegia 1704 pod vedením Václava Lukse. Ansámbl měl dle svého uměleckého vedoucího tentokrát ztíženou pozici, neboť musel hudbu přizpůsobit tanci: „Musíme podřídit celou naši agogiku, celou strukturu skladby choreografii, protože jsou prostě určité zákony, mimo jiné i fyzikální. Skok prostě trvá určitou dobu a my se do něho musíme s hudbou vejít…“ Téměř hodina a půl představení utekla jako voda a mnoho nadšených diváků a divaček při odchodu litovalo, že se nedostalo na přídavek. Doufejme, že se s podobnými akcemi setkáme co nejdříve.



Pod čarou:
Na úvodní tiskové konferenci k festivalu vyjádřila jedna novinářka obavy, zda bude prostor divadla Hybernia korespondovat s barokním představením. V souladu s odpovědí ředitelky festivalu Markéty Semerádové se domnívám, že samotný prostor je poměrně vhodný, i po rekonstrukci je patrné, že se jedná o historickou stavbu. Druhou věcí je komfort diváků. Překvapilo mne (byl jsem v Hybernii poprvé), že v jen několik let starém sále architekt nepočítal s větším místem mezi uličkami, zvlášť při použití sedadel, jejichž opěradla se po dosednutí automaticky skloní dozadu. Komunikační prostory divadla jsou značně stísněné, samotný prostor je značně protáhlý, nejsem si jist, zda pohled na jeviště je ze zadní části ideální. Tápajícímu publiku by také pomohlo označení míst vpravo – vlevo.


Letní slavnosti staré hudby 2010
Cesta po Evropě. Balet o 4 obrazech
První obraz – Francie Krále Slunce
Druhý obraz – Drama v Anglii
Třetí obraz – Německá nostalgie
Čtvrtý obraz – Karneval v Benátkách
Marie-Geneviève Massé – choreografie, koncepce
Marie Blaise – asistentka choreografie
Marie-Geneviève Massé a Jean-Marie Abplanalp – scéna
Olivier Bériot – kostýmy
Carlos Pérez – světla
La Companie l´Eventail
V představení zazněly následující skladby:
André Campra – Les fêtes vénitiennes, výběr
Henry Purcell – The Prophettess, or The History of Dioclesian, výběr
Johann Rosenmüller – Sonáta e moll pro dvoje housle a basso continuo
Antonio Vivaldi – Koncert d moll pro loutnu, violu d´a more a smyčce, RV 540, Trio g moll pro loutnu, housle a basso continuo, RV 85
Collegium 1704
Václav Luks – cembalo, umělecký vedoucí
Praha, divadlo Hybernia, 8. srpna 2010

www.letnislavnosti.cz

 

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Klarinetista Irvin Venyš: Jsem soutěživý typ
Další článek Sedm nejdražších minut Rolanda Villazóna
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up