Tvorbu českých i zahraničních nonkonformních umělců přivedl na jeviště pražských klasických divadel scénograf Daniel Dvořák, který 5. února oslaví šedesátiny. Jako ředitel Státní opery Praha (1998-2002), Národního divadla v Praze (2002-2006) a Národního divadla Brno (2007-2012) obohatil tyto scény i o progresivní pojetí klasických děl. Dvořákovou kariérou se také line zájem o Mozarta, mimo jiné stál v roce 1991 u zrodu Národního divadla Marionet, jež má na kontě rekordní počet repríz Dona Giovanniho.
Daniel Dvořák, jehož otcem je známý profesor dějin umění František Dvořák, se narodil v Praze. Vystudoval architekturu a scénografii na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a poté absolvoval jednoletý kurz na akademii výtvarného umění ve Vídni. Od roku 1982 pracoval jako scénograf v Olomouci a Brně. V roce 1988 založil s Jiřím Nekvasilem experimentální soubor Opera Furore a dva roky nato byl pověřen vedením Komorní opery Praha, z níž vytvořil Operu Mozart.
Dvořák je držitelem mimo jiné Ceny Alfréda Radoka za scénografii k opeře Emila Františka Buriana Bubu z Montparnassu (1999), v roce 2002 byl francouzskou vládou jmenován rytířem Řádu umění a literatury.
Foto archiv Daniela Dvořáka
