Pietním aktem u hrobu Bedřicha Smetany na vyšehradském hřbitově dnes dopoledne vstoupil do svého sedmdesátého ročníku mezinárodní hudební festival Pražské jaro. V den Smetanova úmrtí v souladu s tradicí desítky lidí uctili památku českého komponisty, jehož cyklus symfonických básní Má vlast každoročně přehlídku zahajuje. Také dnes zazní na slavnostním koncertu ve Smetanově síni Obecního domu v přednesu Severoněmeckého rozhlasového orchestru Hamburk za řízení Thomase Hengelbrocka.
Před vzpomínkovým aktem pořadatelé položili věnce a květiny i u hrobů Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Josefa Suka. V podání Žesťového septetu Pražského hradu zazněly slavnostní fanfáry, ukázky z Fibichovy opery Pád Arkuna a largo z Dvořákovy Novosvětské. Písně Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky a Západ slunce si přítomní vyslechli v provedení Kühnova dětského sboru pod vedením sbormistra Jiřího Chvály.
Slavnostní projev, esej s názvem Byl Beethoven nacista?, místo nemocného autora Jiřího Stránského přečetl ředitel Pražského jara Roman Bělor. Esej Jiřího Pilky Chvála hry ze sbírky Doteky hudby přednesla Taťjana Medvecká.
Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Skladby se ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast se na festivalu nehrála pouze v roce 1948, výjimkou jsou také roky 1946 a 2006, kdy byla uvedena až druhý den festivalu.
Cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech vznikl v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Názvy jednotlivých vět se vztahují k české historii.
Program festivalu přináší čtyřicet pět koncertů – od hostování velkých zahraničních symfonických orchestrů přes koncerty komorní hudby po projekty přinášející premiéry nových děl či hudbu starších epoch v autentické interpretaci. Závěr festivalu je 2. a 3. června svěřen Královskému filharmonickému orchestru v Liverpoolu s šéfdirigentem Vasilijem Petrenkem.
Kompletní program i informace o vstupenkách jsou na stránkách festivalu Pražské jaro.
Foto archiv
