Výstava k poctě Verdimu v Italském institutu

V barokní kapli Italského kulturního institutu si mohou lidé ještě několik dní prohlédnout výstavu uspořádanou k poctě Giuseppe Verdimu. Představuje skicy, modely a kostýmy z archivu divadla Teatro dell’Opera v Římě, které vytvořili v minulém století scénografové a kostýmní návrháři pro představení Verdiho oper.U příležitosti loňských oslav dvoustého výročí narození slavného skladatele byla výstava představena v několika evropských metropolích, v Praze potrvá do 13. února, řekl dnes ředitel Italského kulturního institutu Giovanni Sciola. Výstava nabízí vzorek z tvorby významných umělců, jako jsou třeba Luchino Visconti, Franco Zeffirelli nebo Nicola Benois a další, kteří převedli do vizuální podoby historické souvislosti, místa a postavy, které Verdi již dříve popsal prostřednictvím své nesmrtelné hudby.

Nejslavnější představitel italské opery devatenáctého století Verdi (1813 až 1901) se nesmazatelně zapsal do operní literatury některými stále populárními áriemi – kupříkladu sborem Židů z opery Nabucco Va pensiero, árií Vévody La donna è mobile z Rigoletta, duetem Libiamo ne’lieti calici z Traviaty či árií Celeste Aida.

Verdi byl především operním skladatelem – během svých padesáti čtyř tvůrčích let napsal skoro třicet oper (z toho šest jako nová znění a přepracování) a jeho skladatelský styl prošel dlouhým vývojem, významným i pro dějiny opery jako hudebního žánru.

Ve své době Verdiho opery představovaly ideál lehkosti, zpěvnosti a melodičnosti. K nejznámějším neoperním dílům mimo Rekviem (1874), zkomponovaného na paměť úmrtí národního básníka Alessandra Manzoniho, patří Stabat Mater (1879) nebo Te Deum (1895). Svůj jediný smyčcový kvartet napsal v roce 1873.

Na poli opery směřoval Verdi k hudebnímu dramatu, tedy útvaru, jehož cílem je co nejdokonalejší hudební zachycení rozvoje dramatického napětí na scéně. Smysl pro dramatický účinek projevoval již samotnou volbou námětů. K jeho oblíbeným dramatikům, jejichž díla mu posloužila jako předlohy k operám, patřili Friedrich Schiller (Panna Orleánská, Loupežníci, Luisa Miller, Don Carlos, zčásti též Síla osudu), William Shakespeare (Macbeth, Othello, Falstaff) a Victor Hugo (Ernani, Rigoletto).

Foto archiv