Koncert velmi slavnostní až festivalové úrovně nabídl 5. a 6. března orchestr FOK v rámci svého abonomá. Do Prahy pozval irskou sopranistku Ailish Tynan, aby zde provedla dvě Mozartovy koncertní árie a sólový pěvecký part v Mahlerově Symfonii č. 4 G dur. Orchestr řídil jeho hlavní hostující dirigent Jac van Steen z Holandska.
Večer začal brilantní a romanticky opojnou předehrou Carla Marii von Webera k opeře Oberon. Dirigent se soustředil na jemné vypracování detailů, přesnost, na sladký zvuk smyčců; velmi dobře také zněly sladěné mohutné dechy. Steenovo přehledné, ale nijak nápadné, věcné gesto a poctivost nastudování dává do budoucí spolupráce s pražskými symfoniky značné naděje.
Pak již nastoupila irská sopranistka Ailish Tynan s dvěma koncertními áriemi, které Wolfgang Amadeus Mozart napsal pro Josefinu Duškovou: Ah, lo previdi KV 272 a Bella mia fiamma, addio KV 528. Obě náročné a dlouhé árie zpívala za sebou bez nějaké instrumentální vsuvky. Ailish Tynan je ceněnou mozartovskou pěvkyní, jako Papagena se uvedla například v La Scale, ale zároveň je světovými orchestry často zvána do Mahlerových symfonií, Osmou například natočila s Valerijem Gergijevem a London Symphony Orchestra. Dá se tedy říci, že v Praze představila obě své nejsilnější stránky.
Tynan nemá dramaticky objemný soprán, ale dobře znělý a průrazný hlas světlejšího zabarvení. Podivuhodně syté má i spodní rejstříky. Její hlas neměl problém proniknout do vzdálenějších koutů Smetanovy síně a ani orchestr nemusel nějak výrazně krotit dynamiku (na Mozarta nastoupili ovšem v komornějším obsazení). Jako zpěvačka působí Ailish na pódiu spíše nenápadně, má skromné vystupování, žádná velká gesta do publika. Její výkon je ale solidní, dobře intonovaný, umí citlivě měnit výraz podle významu slov či charakteru hudby. Moc hezky jí vyšlo Bella mia fiamma, značně náročná árie, v jejímž závěru se hlas s orchestrem střídaly v působivě gradujících dynamických vlnách.
Mahlerova čtvrtá Symfonie G dur pro velký orchestr se sopránovým sólem byla v pojetí Jaca van Steena v podstatě veselou a náladově nekomplikovanou záležitostí. Dirigent držel první a druhou větu v neustálém běhu, ve svižném tempu bez nějakých váhajících či meditujících ploch. U Mahlera, kde jsme připraveni na nekonečné konce a stále nové zlomy nálad a tempa, na určitou ironii, je to nezvyklé. I když charakter čtvrté Symfonie na verše z Chlapcova kouzelného rohu je o poznání radostnější než u jiných.
Koncertní mistryně ve druhé větě střídala nástroje – v některých místech má předepsáno ladění o sekundu vyšší, což by na jediném nástroji nešlo realizovat. Krásně zapůsobila pomalá třetí věta, v níž orchestr zněl výborně (horny) a předvedl řadu zdařilých sól (fagot, hoboj). Ailish Tynan přišla na poslední čtvrtou větu se sopránovým sólem oblečená jinak – v tmavomodré toaletě s flitry. Zpívala v klidných čistých vokálech jen s minimem vibrata, v určité části to působilo téměř jako prostý chorálový zpěv. Zakončila ve výšce a velké dynamice jako pravá operní hvězda, až jsme se po jinak klidném výkonu divili, kde se taková síla v hrdle najednou vzala.
Hodnocení autorky recenze: 75 %
Ailish Tynan, Jac van Steen
Dirigent: Jac van Steen
Ailish Tynan (soprán)
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
5. a 6. března 2014 Obecní dům – Smetanova síň Praha
(psáno z koncertu 5. 3. 2014)
program:
Carl Maria Von Weber: Oberon, předehra k opeře
Wolfgang Amadeus Mozart: Ah, lo previdi KV 272
Wolfgang Amadeus Mozart: Bella mia fiamma, addio KV 528
= přestávka =
Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur
Foto Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
