Album týdne Normana Lebrechta: Alexandr Čajkovskij – Karanténní symfonie

Britský hudební kritik a publicista Norman Lebrecht si přes počáteční nechuť k dnešní recenzi vybral Sedmou „Karanténní“ symfonii soudobého skladatele Alexandra Čajkovského, která vznikla v květnu roku 2020 jako jeho reakce na koronavirovou pandemii.
CD: Alexander Tchaikovsky – Orchestral Music, Vol. 1 (zdroj amazon.com)

Přiznám se, že se mi do poslechu symfonie, která má popisovat naši současnou situaci, moc nechtělo, natož abych na ní psal recenzi. Všichni víme, jakou škodu tato pandemie napáchala na našich životech a vzpomínáme na ty, jejichž život vzala. Hudba má, co se týče její schopnosti vyjádření tragédií, jisté hranice. Myslím si, že většinou by se o to neměla ani pokoušet.

Ale když se jmenujete Čajkovskij, tak vám žádná krize nezabrání ve vyjadřování se k významným událostem, ať už jde o Napoleona nebo o choleru. Alexandr Čajkovskij, kterému bylo tento měsíc 75, je synovcem plodného sovětského skladatele Borise Čajkovského, který byl studentem Šostakoviče. Alexandr píše tonální hudbu v povědomém ruském stylu, ale s nepřeslechnutelnou znalostí Hindemitha a Schönberga a osobitým nadáním pro dramatičnost.

Karanténní symfonie, op. 139, je jeho sedmou symfonií. Dokončil ji v květnu 2020 v obsazení pro smyčce, bicí nástroje a klavír.

Mé obavy vyvolané tématem se rychle potvrdily v první větě, která střídá pochmurnost s bombastičností v pozdně šostakovičovském stylu. Ale druhá věta je efektivní a evokativní, prodírá se pod vrstvu epidemických klišé a nabízí tak chytrou, bezeslovnou reakci na to, co teď všichni prožíváme.

Slyším náznaky Pendereckého žalozpěvu Obětem Hirošimy a Brittenova Válečného requiem, ale toto dílo je zcela sui generis a zaslouží si poslech naživo, hned jak to bude zase možné.  

Toccata Classics, britské hudební vydavatelství provozované jedním mužem, bez jediné libry státní podpory, si zaslouží velké uznání za to, že se mu podařilo vydat tak důležitou soudobou symfonii. Druhé dílo na tomto albu je Čajkovského Symfonie č. 3, kterou psal v letech 1995 až 2002. V porovnání se Sedmou ji však chybí naléhavost, a tak se k ní vrátím v lepších časech. Sibiřský symfonický orchestr pod taktovkou Dmitriho Vasiljeva podal výtečný výkon v obou dílech. 

Ukázka:

Alexandr Čajkovskij: Orchestral Music, Volume One
Alexandr Čajkovskij: Symfonie č. 7 “Karanténí”, op. 139

Alexandr Čajkovskij: Symfonie č. 3, op. 75

Sibiřský symfonický orchestr
Andrej Lopatin – sólo housle
Dmitri Vasiljev – dirigent

Label: Toccata Classics
Datum vydání: 5. února 2021

Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments