Album týdne Normana Lebrechta: Beethoven, Birtwistle – A Bag of Bagatelles
Nejdobrodružnější soudobý anglický skladatel se klavíru nikdy moc nevěnoval. Harrison Birtwistle začal s klarinetovými skladbami, pak skládal opery, až nakonec napsal jednu úplně bez žesťů. Když ho požádali o klavírní koncert, odevzdal výtvor jménem Antiphonies – dílo, které má blíže k pouliční rvačce než k dialogu mezi klavírem a orchestrem. Člověk má zkrátka pocit, že jej u nástroje moc nezajímá nic, kromě perkusivního zabarvení.
Ve svých 87 letech má Birtwistle naprosto jedinečnou zvukovou představivost a jeho přístup k hudbě postrádá řadu vlivů, které jiný považují za základní. Jednou mi řekl, že jediná Mahlerova symfonie kterou zná je jeho třetí, a že před padesátkou si ani jednou neposlechl Wagnera. Takže propojení Birtwistla s Beethovenem je jakýmsi pokusem o hledání podobností, či zpětnou konfrontací dvou velmi unikátních osobností. Sám Birtwistle říká: „Beethoven nikdy neudělal to, co byste čekali. To je na něm skvělé. Vždy umí překvapit. I když nějakou skladbu dobře znáte, zůstává plná překvapení.“ A o své vlastní hudbě dodal: „Já, přirozeně, svým skladbám nerozumím. A ani bych jim rozumět nechtěl.“
Přemýšlím o tomhle albu už celé měsíce, aniž bych v něm hledal nějaký hlubší smysl. Modernistický klavírista Nicolas Hodges přebíhámezi pozdním Beethovenem (neuchopitelné Bagately, op. 126) a pozdním Birtwistlem, tedy díly napsanými mezi lety 2006 a 2014. Znepokojující je, že v Hodgesově podání se Beethoven natolik podobá Birtwistlovi a naopak, že posluchač nikdy přesně neví, co poslouchá. Jakmile překonáte počáteční šok, ten zmatek začne být fascinující.
Cosi pod názvem Gigue Machine od Birtwistla by snadno mohlo být jedním z pozdních, téměř atonálních děl Beethovena – nebo je to Pro Elišku zahrané pozpátku a ve špatné tónině? Pak je tu Alegretto z roku 1821, s opusovým číslem, které jsem doteď nikde neviděl. Perfektně se hodí k Birtwistlovu Dance of the metro-gnome. Ti, kteří hudbě naslouchají s otevřenou myslí, si tohle album náramně užijí. Hodges je (ač možná trochu zvláštním způsobem) génius.
Ukázka:
Nicolas Hodges – A Bag of Bagatelles
L. v. Beethoven: Fantazie pro klavír, op. 77
H. Birtwistle: Variations from the Golden Mountain
L. v. Beethoven: Bagately pro klavír, op. 126
H. Birtwistle: Gigue Machine
L. v. Beethoven: Fantazie, op. 77
H. Birtwistle: Dance of the metro-gnome
Nicolas Hodges – klavír
Label: Wergo
Datum vydání: 6. listopadu 2020
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]