Album týdne Normana Lebrechta: Beethoven, Birtwistle – A Bag of Bagatelles

Nejnovější recenze Normana Lebrechta se zabývá albem „A Bag of Bagatelles“, na kterém modernistický klavírista Nicolas Hodges hraje díla Ludwiga van Beethovena a soudobého anglického skladatele Harrisona Birtwistla. Mohou mít skladby této na první pohled nesourodé dvojice autorů vůbec něco společného?

Nicolas Hodges (zdroj Nicolas Hodges)
Nicolas Hodges (zdroj Nicolas Hodges)

Nejdobrodružnější soudobý anglický skladatel se klavíru nikdy moc nevěnoval. Harrison Birtwistle začal s klarinetovými skladbami, pak skládal opery, až nakonec napsal jednu úplně bez žesťů. Když ho požádali o klavírní koncert, odevzdal výtvor jménem Antiphonies – dílo, které má blíže k pouliční rvačce než k dialogu mezi klavírem a orchestrem. Člověk má zkrátka pocit, že jej u nástroje moc nezajímá nic, kromě perkusivního zabarvení.

Ve svých 87 letech má Birtwistle naprosto jedinečnou zvukovou představivost a jeho přístup k hudbě postrádá řadu vlivů, které jiný považují za základní. Jednou mi řekl, že jediná Mahlerova symfonie kterou zná je jeho třetí, a že před padesátkou si ani jednou neposlechl Wagnera. Takže propojení Birtwistla s Beethovenem je jakýmsi pokusem o hledání podobností, či zpětnou konfrontací dvou velmi unikátních osobností. Sám Birtwistle říká: „Beethoven nikdy neudělal to, co byste čekali. To je na něm skvělé. Vždy umí překvapit. I když nějakou skladbu dobře znáte, zůstává plná překvapení.“ A o své vlastní hudbě dodal: „Já, přirozeně, svým skladbám nerozumím. A ani bych jim rozumět nechtěl.“

Přemýšlím o tomhle albu už celé měsíce, aniž bych v něm hledal nějaký hlubší smysl. Modernistický klavírista Nicolas Hodges přebíhámezi pozdním Beethovenem (neuchopitelné Bagately, op. 126) a pozdním Birtwistlem, tedy díly napsanými mezi lety 2006 a 2014. Znepokojující je, že v Hodgesově podání se Beethoven natolik podobá Birtwistlovi a naopak, že posluchač nikdy přesně neví, co poslouchá. Jakmile překonáte počáteční šok, ten zmatek začne být fascinující.

Cosi pod názvem Gigue Machine od Birtwistla by snadno mohlo být jedním z pozdních, téměř atonálních děl Beethovena – nebo je to Pro Elišku zahrané pozpátku a ve špatné tónině? Pak je tu Alegretto z roku 1821, s opusovým číslem, které jsem doteď nikde neviděl. Perfektně se hodí k Birtwistlovu Dance of the metro-gnome. Ti, kteří hudbě naslouchají s otevřenou myslí, si tohle album náramně užijí. Hodges je (ač možná trochu zvláštním způsobem) génius.

Ukázka:

Nicolas Hodges – A Bag of Bagatelles
L. v. Beethoven: Fantazie pro klavír, op. 77
H. Birtwistle: Variations from the Golden Mountain
L. v. Beethoven: Bagately pro klavír, op. 126
H. Birtwistle: Gigue Machine
L. v. Beethoven: Fantazie, op. 77
H. Birtwistle: Dance of the metro-gnome

Nicolas Hodges – klavír

Label: Wergo
Datum vydání: 6. listopadu 2020

Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments