Na začátku 80. let nahrál lotyšský houslista Gidon Kremer pro značku Philips svou interpretaci Beethovenova concertu, která byla téměř univerzálně zatracovaná. Obsahovala dvě kadence, které mu napsal na objednávku ruský skladatel Alfred Schnittke, skladatel mnoha stylů, který svá díla sestavoval z fragmentů jiných.
Každá kadence obsahovala fragmenty snad ze všech velkých houslových koncertů, od Bacha po Berga, čímž se Západní establishment vážné hudby zhrozil, jako kdyby se do něj zřítil Sputnik. Album dostalo zlé kritiky, nahrávací značka ho stáhla, a nikdy znovu nevydala (ač existují nahrávky na internetu.)
Sám za sebe mohu říct, že se mi i tehdy líbila každá notička, od čvachtání mendelssohnovské fráze po zlé chechtání à la Wozzeck a Lulu. Tato verze se mi líbila tehdy a líbí se mi dnes. Interpretace Vadima Gluzmana pro BIS možná postrádá mrazivý nadhled vrcholného Kremera, ale je to i tak poutavá interpretace Beethovenova koncertu s vhodně decentním doprovodem lucernského orchestru pod taktovkou Jamese Gaffigana, která nechává rozzářit fragmentované kadence tak, jak se patří.
Doprovodná skladba je Schnittkeho vlastní houslový koncert č. 3, jeho nejlepší, který napsal v roce 1978 pro Olega Kagana a který byl později Sovětským svazem zatracen. Schnittke si s námi pohrává tím, že dává pomalou větu na konec a houslovému partu píše spoustu čtvrttónů, ale efekt je hypnotizující a dialog mezi sólistou a orchestrem je nevídaně podobný opravdovému rozhovoru, který plyne sem a tam, aniž by spočinul na předem rozhodnutém závěru. Gluzman je báječný interpret, který do skladby nikdy příliš nezasahuje, a spokojuje se s interakcí s výborným orchestrem v klikaté, fascinující diskusi o tom i onom, tady i tam. Toto je pro mě bezesporu jedno z alb roku.
Beethoven & Schnittke – Violin Concertos
Vadim Gluzman – housle
Luzerner Sinfonieorchester
James Gaffigan – dirigent
Label: BIS
Datum vydání: květen 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****
