Album týdne Normana Lebrechta: Díla pro violu a komorní orchestr – Timothy Ridout

Už dlouho neměla viola výrazného obhájce. Čtyřiadvacetiletého Brita Timothyho Ridouta nyní propagují jako budoucího hvězdného violistu. Podporují tuto vizi atraktivními nahrávkami s Lausennským komorním orchestrem pod taktovkou dalšího mladého Brita, Jamieho Phillipse.

Svita pro violu a orchestr z roku 1934 od Ralpha Vaughana Williamse vyžaduje citlivost vůči vlnícím se konturám a skromné kráse anglického venkova. Svita je postavena na anglických lidových písních. Ani jedna z těchto písní není sama o sobě příliš nápadná, a tak dává interpretovi prostor, aby do nich vložil šíři a vášeň. Celé to působí velmi sympaticky.

Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr Bohuslava Martinů je mnohem těžší zkouškou, při které je interpret srovnáván s každým předním violistou posledního staletí. Sólista dostane při vstupu jedinou šanci: Musí změnit puls orchestru nebo se stát jeho zajatcem. Ridout tento manévr zvládá velmi dobře, ne arogantně, nýbrž se svěží přesvědčivostí. Pravda, existují ohnivější interpretace tohoto díla – nahrávky Josefa Suka, Rivky Golani, Nobuky Imai a dalších – ale Ridout se obhajuje mile a s citem pro české rytmy tohoto díla.

Trauermusik od Paula Hindemitha z roku 1936, kterou skladatel napsal po smrti krále George V., je dalším dílem, kterému prospívá sólistova umírněnost, přičemž Lachrymae Benjamina Brittena z roku 1950, kterou Ridout podává s mnohem větší nuancí, je cestou do poněkud jiné temnoty – temnoty osamělosti umělce v dálce. Ridout vše zdolá obratně. Je to rozhodně interpret, kterého bychom měli sledovat.

Music for Viola & Chamber Orchestra: Vaughan Williams, Martinů, Hindemith & Britten
viola: Timothy Ridout
Orchestre de Chambre de Lausanne
dirigent: Jamie Phillips
label: Claves, datum vydání: 28. února 2020

Hodnocení: ****/*****