Album týdne Normana Lebrechta: Metamorphosen

Pro svou dnešní recenzi si britský hudební kritik a publicista Norman Lebrecht vybral album orchestrálních děl Richarda Strausse, Franze Schrekera a Ericha Wolfganga Korngolda v podání Sinfonia of London pod taktovkou Johna Wilsona.
John Wilson (zdroj Philharmonia BAC)
John Wilson (zdroj Philharmonia BAC)

V polovině března roku 1945 začal Richard Strauss komponovat suitu pro smyčcový orchestr, kterou chtěl vyjádřit své pocity z válečné devastace. Mnichov, rodné město tohoto tehdy osmdesátiletého skladatele, byl zničen bombardováním, on sám však ke konci války žil mimo nebezpečí v alpském Garmisch-Partenkirchenu. Výsledná suita, Metamorfózy, je hořkosladká – je to vážná úvaha o nevyhnutelné porážce Německa a Straussově ranné kolaboraci s nacistickým režimem.

Metamorfózy se zpravidla hrají jako žalozpěv. Na tomto albu je však dirigent John Wilson a Sinfonia of London pojali jako elegii – vzpomínání starého muže, který se spokojeně ohlíží za hudbou svého dětství s vědomím, že už nikdy nebude znít tak jako tehdy. Strauss se v letech 1944-45 často vracel ke zvuku který kdysi sdílel s Gustavem Mahlerem. V této skladbě místy zazní náznaky Mahlerova Adagietta, ještě více se však podobá pozdnímu dílu Brahmse či mladého Schoenberga. Chvílemi se zdá, jako by orchestr hrál Verklärte Nacht.

Ostatní skladby na albu nejsou o nic méně provokativní. Intermezzo Franze Schrekera z roku 1900 by spíše mělo jmenovat Interschmaltzo. Nevkusně se rozmaže se po strunách orchestru jako šlehačka na štrůdlu, a jeho poslech rozhodně nemůže být dobrý pro váhu posluchače. Zní krásně, ale to je asi všechno.

Symfonická serenáda Ericha Wolfganga Korngolda vznikla, stejně jako Metamorfózy, před koncem války, byla však zkomponovaná z fantazijního světa Hollywoodu. Ačkoliv její finále je převzato z Korngoldovy hudby k filmu Captain Blood, skladba jako celek zní víc straussovsky než Richardova suita. Oba skládali hudbu, která by měla úspěch ve Vídni jejich mládí – Vídni, která už neexistovala.

Bylo by těžké vymyslet koncertní program se zajímavějším kontextem, než je tento.

Ukázka:

Metamorphosen – Korngold/Schreker/ Strauss: Orchestral Works
R. Strauss: Metamorphosen, TrV 290
F. Schreker: Intermezzo, Op. 8
E. W. Korngold: Symphonische Serenade, Op. 39

Sinfonia of London
John Wilson – dirigent

Label: Chandos
Datum vydání: 1. dubna 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments