Album týdne Normana Lebrechta: Pětihvězdičkové symfonie Prokofjeva a Mjaskovského

Jako album týdne si Norman Lebrecht tentokrát vybral nahrávku dvou symfonií ruských skladatelů 20. století v podání Vasilije Petrenka a Filharmonie v Oslu, která ho přinutila zcela změnit názor na méně populární symfonie Sergeje Prokofjeva.

Vasilij Petrenko a Oslo Philharmonic Orchestra (foto Oslo Philharmonic Orchestra )
Vasilij Petrenko a Oslo Philharmonic Orchestra (foto Oslo Philharmonic Orchestra )

Jednou jsem se celou noc hádal s Valerijem Gergijevem o ruských skladatelích 20. století. To bylo ještě před tím, než se Gergijev stal nástrojem propagandy putinského režimu a kdy byl ochotný naslouchat jiným názorům. Tehdy jsem razil populární názor, že Stravinskij byl nepopiratelný génius – názor, který jsem po 30 letech opustil. Gergijev se vehementně zastával Prokofjeva, nejdříve kvůli jeho operám, které tehdy Gergijev obnovoval v Mariinském divadle, ale ještě do větší míry kvůli sedmi symfoniím, ze kterých se uchytila jen první a pátá. Zbytek jeho symfonií, tehdy i dnes, se skoro nikdy nehraje a tu noc jsem se necítil kvalifikovaný je soudit. Přitom nahrávky, které existovaly – od Rostropoviče, Rožděstvenského a (myslím) Neme Järviho – naznačovaly možnosti, které jsem tehdy ještě nechápal.

Poslechem současného cyklu CD od Filharmonie v Oslu pod taktovkou Vasilije Petrenka se pro mě vše změnilo. Šestá symfonie, napsaná v letech 1945 až 1947, se vyhýbá šostakovičovským alegoriím poválečného stalinismu a zůstává čistě hudebním zážitkem, nevyžadujícím žádné vysvětlení nebo kontext. Samozřejmě je v ní krása i temnota i strach, ale neslyším žádné ambice mimo pátrání po hudebním vyjádření, což je pátrání znovu a znovu odměněné syrovou silou orchestru. Tohle je rozhodně ohromná symfonie, úžasně vytvarovaná Petrenkem a skvěle zahraná norským orchestrem.

Doprovázející symfonie Nikolaje Mjaskovskijho je jeho poslední, z listopadu roku 1949. Skladatelova vyčerpanost tváří v tvář stalinovskému teroru je zde zřejmá a chvíli trvá, než symfonie nalezne trochu síly a energie. Ale nalezne je, a výsledek je sluchově uspokojující, někde mezi vrcholným Vaughan Williamsem a Alberter Rousselem – je to únikový, neruský pokrm se špetkou Rachmaninova pro zvýraznění chutě.

Když jsem naposledy hodnotil kus v této sérii, dlouho jsem se trápil tím, jestli mám album obdarovat i pátou hvězdičkou. Tentokrát je rozhodnutí jasné. Tohle bude bezpochyby jedno z nejlepších alb roku.

Ukázka:

S. Prokofjev: Symfonie č. 6 – N. Mjaskovskij: Symfonie č. 27
Vasilij Petrenko
Oslo Philharmonic Orchestra

Label: LAWO Classics
Datum vydání: 21. května 2021

Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments