Jde o jediné dílo protestantského skladatele podle katolického ritu. A vzbuzuje řadu otazníků. Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750), která dnes zazní v Rudolfinu v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704, bývá chápána jako skladatelova umělecká závěť. Jako dílo, které se nehodí pro liturgickou praxi, které však shrnuje to nejlepší z tvorby lipského mistra.
„Po dlouhá staletí nebyla známa příležitost ani objednavatel, pro něž by byla určena slavná Mše h-moll (BWV 232) Johanna Sebastiana Bacha,“ píše muzikolog Václav Kapsa v programu koncertu. „Nové archivní objevy německého muzikologa Michaela Maula naznačují, že Bach mohl složit svoji Mši na objednávku českého hraběte Jana Adama Questenberga pro slavnostní výroční mši pořádanou pravidelně hudebnickým duchovním bratrstvem ve Vídni („Musicalische Congregation“) na svátek sv. Cecílie.“ To, že byl Bach s Questenbergem v kontaktu právě v době dokončování mše, máme doloženo z korespondence. Bachův vrstevník Jan Adam Questenberg patřil k velkým milovníkům a mecenášům umění, na svém zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou pěstoval hudbu a divadlo, měl pověstnou kapelu a sám hudbu aktivně provozoval.
Umělecký omyl?
Po smrti Johanna Sebastiana Bacha vzbudila Mše h moll mnoho diskusí ze zcela rozdílných názorových východisek. Poprvé byla v úplnosti provedena a vydána až v polovině devatenáctého století, ale už roku 1818 ji v tisku Hans-Georg Nägeli charakterizoval jako „největší hudební dílo všech dob a národů“ a o jejím místě v kánonu mistrovských děl evropské hudby nikdo nepochyboval. Tím větší šok přinesl bachovský badatel Friedrich Smend. Ten vydal mši v Neue Bach-Ausgabe jako sborník čtyř samostatných skladeb a její úplné provádění označil za „umělecký omyl“. Smendova zjištění byla později korigována a k radosti publika dochází k „uměleckému omylu“ pravidelně – i když u nás jen vzácně.
Příležitost slyšet Mši h moll bude mít publikum Dvořákovy síně Rudolfina, kde ji v rámci cyklu Hvězdy barokní opery provede dirigent Václav Luks. Sólisté Hana Blažíková, Sophie Harmsen, Markus Brutscher, Tobias Berndt a Tomáš Král, soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 se poté přemístí do Královské kaple ve Versailles, kde bude pořízena nahrávka tohoto monumentálního díla. „Nepouštěl bych se do natáčení, kdybych si nebyl jistý, že přijdu s něčím novým, čeho si hudebníci přede mnou možná nepovšimli,“ říká Václav Luks. Doufejme, že nová nahrávka bude stejně úspěšná jako předchozí CD tohoto souboru.
