Pardubické hudební jaro 2015: Bachova Mše h moll zazněla v regionu poprvé
Sedmatřicátý ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro dospěl v prvním dubnovém večeru ke svému dosavadnímu vrcholu. Poprvé v historii (a shodou okolností při příležitosti 330. výročí narození autora) totiž zazněla v tomto regionu v kompletní podobě Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha a stalo se tak v ryze dokonalé interpretaci souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 vedených dirigentem Václavem Luksem. V pardubické Sukově síni vystoupila tělesa bezprostředně po dvou provedeních stejného veledíla duchovní hudby v pražském Rudolfinu. „Hráli jsme Bachovu Velkou mši již třetí večer za sebou a díky příjemné a uvolněné atmosféře v Pardubicích jsme si dnešní koncert opravdu užili,“ prozradil po koncertě Václav Luks. Jeho slova můžeme rádi potvrdit. A ještě přidat pár řádků pozitivních pocitů.
Od prvních chvil bylo patrné, že soubor specializující se na barokní hudbu má i Bachův velkolepý kolos dokonale zažitý. Je nespornou Luksovou zásluhou, že výrazně odlišuje tempa jednotlivých částí, čímž prohlubuje jejich kontrastní charakter. Nejvíce je to patrné pochopitelně hned v úvodu, kdy meditativní a klidný sborový vstup Kyrie eleison následuje zcela jinak pojaté duetto Christe eleison, vynikající živou naléhavostí, a ještě více, když po chvíli zahřmí Gloria v podání celého sboru.
Stejně tak dokonale plastická diference mezi částmi Sanctus a Ossana (a uvnitř tohoto oddílu obzvláště mezi Agnus Dei a Dona nobis pacem) v závěru skladby vzbuzuje otázku, zda je v interpretaci díla, jež je považováno za Bachovu tvůrčí závěť, vůbec možno jít ještě dál a více do hloubky. Luksem vedené soubory dávají vyniknout typicky bachovské polyfonii v její plné míře, časté změny konfigurace jednotlivých skupin hlasů výsledný dojem ještě umocňují.
Duchovní stránka díla je beze zbytku naplněna (škoda snad jen, že posluchači neměli k dispozici rovněž jeho text, jak bývá při podobných provedeních zvykem), před poctivostí hudebního nastudování nelze rovněž než smeknout. Luksovo Collegium 1704 se představilo jako těleso dokonalého zvuku daného přesnou souhrou i precizním laděním, Collegium Vocale 1704 coby soubor až neuvěřitelně propracovaných hlasů.
Největší pozornost na sebe logicky strhávali sólisté a concertisté, pozornému posluchači ale neušlo, že uvedený sbor nemá ve svém středu slabých článků, naopak.
Strhující podání Bachovy Mše h moll bylo přijato pardubickým publikem s velkou a soustředěnou pozorností a po doznění posledního tónu následoval dlouhotrvající potlesk s okamžitými ovacemi vestoje. Pardubice na něco takového čekaly velmi dlouho.
Hodnocení autora glosy: 100 %
Pardubické hudební jaro 2015
Velikonoční koncert
Dirigent: Václav Luks
Alena Hellerová (soprán – Christe eleison, Domine Deus)
Delia Agúndez (soprán – Et in Unum)
Dora Pavlíková (soprán – Christe eleison, Laudamus te)
Kamila Mazalová (alt)
Václav Čížek (tenor)
Marián Krejčík (bas)
Concertisté: Alena Hellerová, Barbora Kabátková, Kamila Mazalová, Václav Čížek, Marián Krejčík
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
1. dubna 2015 Sukova síň Domu hudby Pardubice
program:
Johann Sebastian Bach: „Velká“ Mše h moll BWV 232
Foto Lada a Miloš Kolesárovi
