Balet Gala v Brně: Ruská škola přivezla Indii
Brno se na nedělním Baletu Gala pochlubilo svojí novou Carmen nebo tradičním Labutím jezerem, Praha představila své přední sólisty Nikolu Márovou a Michala Štípu, bratislavské Slovenské národné divadlo zase vsadilo na choreografii Mária Radačevského a hudbu Gustava Mahlera ve vstupu nazvaném Suzanne. Přestože s napětím očekávaným hřebem večera se mělo stát představení sólistů petěrburského divadla, snad největší nadšení vzbudil u diváků pozoruhodný a živý kousek pražského baletu nazvaný No identity, který míchal hudbu George Gershwina se sytým hlasem Janis Joplin.
Nikola Márová a Michal Štípa
Tři chlapci nebo tři muži, tři barevné nafukovací balónky a jejich hra. Tak prostý motiv v kombinaci s různorodou hudbou na diváky působil přímo explozivně. Choreografie pražského prvního sólisty Alexandra Katsapova, volně přeložitelná jako „Bez identity“ si získala jejich srdce i bez toho, že by na první pohled bylo zřejmé, „oč tu běží“. Skvělé výkony mužské trojice, jejich dokonalá souhra, známé melodie a nadsázka bylo to, co a choreografii bylo tak působivé.
Směle tak lze tvrdit, že Pražáci mohli konkurovat hlavním hvězdám večera – Irině Perren a Igorovi Kolbovi, kteří předvedli svoje umění ve třech různých polohách – Perren v klasické scéně umírající labutě, Kolb v parodii na stejné téma a oba pak na úplném konci galakoncertu v úchvatném představení z baletu Maurice Béjarta Bhakti. Smyslný tanec na indickou hudbu nasvícený do červených tónů leckdy připomínající kapitoly z Kámasútry byl v podání ruských tanečníků krásnou tečkou pestrého večera.
Mezi celkem sedmnácti vstupy brněnského galavečera převažovaly logicky úryvky z představení Národního divadla Brno. Dvě „citace“ z čerstvě nastudované Carmen působily poněkud chladně a odtažitě, svoje nezničitelné kouzlo opět odhalil fragment z choreografie Jacka Przybyłowicze, dlouholetého člena izraelského souboru Kibbutz Contemporary Dance Company, který ji ušil přímo na tělo tanečníkům brněnského divadla. Jakoby lenivé a „kulaté“ pohyby tanečníků na souzněly s tóny Johanna Sebastiana Bacha a neotřele i vtipně diváka naladily do barokní nálady. Przybyłowiczovo Baroko bylo zkrátka neobyčejně šťastnou volbou brněnského divadla, které ji zařadilo do již bohužel derniérovaného představení Balet 21. století.
Do lyrických sfér zaneslo diváka několik duetů, mezi kterými vynikalo slovenské Suzanne, hrající si s protikladem černé a bílé, bez zajímavosti nebylo ani brněnské duo Los sueños, oživené videoprojekcí. Těsně před závěrem večera osvěžili publikum ještě pražští sólisté v klasickém pas de deux.
Takový byl brněnský baletní galavečer, nesený v duchu projektu Ruská kultura v České republice. Ten z diváků, kdo přišel „slíznout smetánku“ z toho nejlepšího, co balet „slovanských bratrů“ nabízí, nepřišel zkrátka. Zároveň však dostal chuť na další šťavnaté kousky, které snad brněnské divadlo ve své kuchyni již připravuje.
Balet Gala
Ruská kultura v České republice 2010
Janáčkovo divadlo Brno 28.3.2010
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]