Balet Gala v Brně: Ruská škola přivezla Indii

Pestrý koktejl smíchaný z nejšťavnatějších kousků českého, slovenského i ruského baletu nabídl taneční galakoncert, který uvedlo 28. března Janáčkovo divadlo v Brně. K vidění byla „labutí klasika“, zneklidňující moderna, svět ruských kozáků, oponu nazvedl i závan vzduchu z daleké Indie – choreografie Bhakti v podání špičkového páru z divadla v Sankt Petěrburku Iriny Perren a Igora Kolba.


Brno se na nedělním Baletu Gala pochlubilo svojí novou Carmen nebo tradičním Labutím jezerem, Praha představila své přední sólisty Nikolu Márovou a Michala Štípu, bratislavské Slovenské národné divadlo zase vsadilo na choreografii Mária Radačevského a hudbu Gustava Mahlera ve vstupu nazvaném Suzanne. Přestože s napětím očekávaným hřebem večera se mělo stát představení sólistů petěrburského divadla, snad největší nadšení vzbudil u diváků pozoruhodný a živý kousek pražského baletu nazvaný No identity, který míchal hudbu George Gershwina se sytým hlasem Janis Joplin.

Nikola Márová a Michal Štípa

Tři chlapci nebo tři muži, tři barevné nafukovací balónky a jejich hra. Tak prostý motiv v kombinaci s různorodou hudbou na diváky působil přímo explozivně. Choreografie pražského prvního sólisty Alexandra Katsapova, volně přeložitelná jako „Bez identity“ si získala jejich srdce i bez toho, že by na první pohled bylo zřejmé, „oč tu běží“. Skvělé výkony mužské trojice, jejich dokonalá souhra, známé melodie a nadsázka bylo to, co a choreografii bylo tak působivé.

Irina Perren

Směle tak lze tvrdit, že Pražáci mohli konkurovat hlavním hvězdám večera – Irině Perren a Igorovi Kolbovi, kteří předvedli svoje umění ve třech různých polohách – Perren v klasické scéně umírající labutě, Kolb v parodii na stejné téma a oba pak na úplném konci galakoncertu v úchvatném představení z baletu Maurice Béjarta Bhakti. Smyslný tanec na indickou hudbu nasvícený do červených tónů leckdy připomínající kapitoly z Kámasútry byl v podání ruských tanečníků krásnou tečkou pestrého večera.

Igor Kolb

Mezi celkem sedmnácti vstupy brněnského galavečera převažovaly logicky úryvky z představení Národního divadla Brno. Dvě „citace“ z čerstvě nastudované Carmen působily poněkud chladně a odtažitě, svoje nezničitelné kouzlo opět odhalil fragment z choreografie Jacka Przybyłowicze, dlouholetého člena izraelského souboru Kibbutz Contemporary Dance Company, který ji ušil přímo na tělo tanečníkům brněnského divadla. Jakoby lenivé a „kulaté“ pohyby tanečníků na souzněly s tóny Johanna Sebastiana Bacha a neotřele i vtipně diváka naladily do barokní nálady. Przybyłowiczovo Baroko bylo zkrátka neobyčejně šťastnou volbou brněnského divadla, které ji zařadilo do již bohužel derniérovaného představení Balet 21. století.

J.S.Bach, J.Przybylowicz: Barocco (balet ND Brno)
Pozoruhodným, i když jen krátkým občerstvením mezi tradičními i modernímu kusy bylo sólo nazvané Popoff v podání brněnského tanečníka Gianvita Attimonelliho, narážející na život kozáka, který musí bojovat v ruské zimě „čtyřicet stupňů pod nulou“. Další důkaz toho, že v jednoduchosti bývá síla – zde si tanečník vystačil jen s šedočerným úborem a svým mrštným tělem.
Do lyrických sfér zaneslo diváka několik duetů, mezi kterými vynikalo slovenské Suzanne, hrající si s protikladem černé a bílé, bez zajímavosti nebylo ani brněnské duo Los sueños, oživené videoprojekcí. Těsně před závěrem večera osvěžili publikum ještě pražští sólisté v klasickém pas de deux.
Takový byl brněnský baletní galavečer, nesený v duchu projektu Ruská kultura v České republice. Ten z diváků, kdo přišel „slíznout smetánku“ z toho nejlepšího, co balet „slovanských bratrů“ nabízí, nepřišel zkrátka. Zároveň však dostal chuť na další šťavnaté kousky, které snad brněnské divadlo ve své kuchyni již připravuje.

Balet Gala
Ruská kultura v České republice 2010
Janáčkovo divadlo Brno 28.3.2010

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments