Balet Oněgin se vrátí v únoru do Národního divadla

Do Národního divadla (ND) v Praze se od 1. do 18. února 2024 v bloku devíti představení vrátí balet Oněgin, který patří k vrcholným dílům choreografa Johna Cranka. Při předchozím uvedení Oněgina hlavní role ztvárnili například Tereza Podařilová a Jiří Kodym, kteří za role Taťány a Oněgina získali v roce 2005 Ceny Thálie. Oba nyní působí v Baletu ND jako baletní mistři a na nastudování baletu se podíleli.
John Cranko: Oněgin (zdroj Národní divadlo, foto Serghei Gherciu)
John Cranko: Oněgin (zdroj Národní divadlo, foto Serghei Gherciu)

Na repertoáru Národního divadla byl titul v letech 2005 až 2012, obnovenou premiéru měl v roce 2020. V novém nastudování roli Taťány mimo jiné zatančí první sólistka Baletu ND Nikola Márová, v roli Oněgina první sólista baletu ND Giovanni Rotolo.

Veršovaný román Evžen Oněgin patří mezi nejznámější a nejoblíbenější tituly světové literatury. Příběh znuděného aristokrata, který odmítá lásku mladé dívky Taťány a dává přednost flirtování s její sestrou Olgou, si získal nejen čtenáře, ale i tvůrce napříč uměleckými obory.

„Inscenace vyžaduje expresivní herecké výkony, taneční techniku a smysl pro široké emoční vyjádření jednotlivých postav,“ uvedla mluvčí Baletu ND Kateřina Hanáčková.

Hrdinové veršovaného románu Alexandra Puškina se na jeviště poprvé dostali díky Petru Iljiči Čajkovskému, jehož stejnojmenná opera byla uvedena v roce 1879. V pražském Národním divadle měla premiéru v roce 1888 a dirigoval ji Čajkovskij. John Cranko, jenž se s Evženem Oněginem setkal při choreografické práci na Čajkovského opeře v roce 1952, vytvořil svou verzi baletu poprvé v roce 1965 pro Stuttgartský balet. Definitivní podobu, kterou mohou nyní spatřit i diváci ND, balet získal o dva roky později. České publikum mohlo tuto inscenaci poprvé vidět v roce 1982, kdy Stuttgartský balet hostoval v tehdejším Smetanově divadle (dnešní Státní opera).

Na výsledné podobě titulu má kromě Johna Cranka nemalý podíl i Kurt-Heinz Stolze, autor hudebního pojetí díla. Využil většinou neznámé skladby Čajkovského a vytvořil zcela novou baletní hudbu, aniž by použil jediný takt z Čajkovského opery. Při vytváření hudby pro tento balet John Cranko a Kurt-Heinz Stolze pracovali převážně s Čajkovského klavírními skladbami a jeho symfonickou fantazií Francesca da Rimini.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments