Baletní panorama Pavla Juráše (47)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Tentoraz:
– „Choreografové používají hlavně lidského těla“, Hana Polanská Turečková o Occamovej britve Pražského komorního baletu
– Pred sto dvadsiatimi rokmi zomrel autor nielen Labutieho jazera
– „Dávno som si chcel vyskúšať sily na tomto druhu hudby,“ Piotr Iľjič Čajkovskij a balet
Vivat Čajkovskij s Baletom Národního divadla
Luskáčik v Drážďanoch
***

Hana Polanská Turečková sa na Opere Plus objavuje často. Pre Panorámu vznikol však špeciálny rozhovor s ohľadom na predpremiéru projektu Pražského komorního baletu Occamova břitva, ktorá sa koná 10. decembra. Je to štart nového projektu, ktorý má dať mladým choreografom tak potrebnú možnosť k tvorbe. A tak večer pod týmto názvom ponúkne tri choreografie: Intelektuál v choreografii členky Pražského komorního baletu Nikol Šneiderovej, 2nd Chapter ďalšieho člena Pražského komorního baletu Šimona Kubáňa a Eros Paľa Kršiaka. Aký to bude tanečný večer predstaví supervízorka Hana Polanská Turečková.
Ste supervízorom nového projektu Pražského komorního baletu Occamova břitva, ktorý kladie na nových tvorcov dosť vysoké ciele. Dvaja tanečníci PKB a jeden študent AMU. Podľa čoho ste vlastne večer zostavili? A ako zaručíte divákovi, že nepôjde o typ projektu ako v Ponci alebo Arche, alebo v nejakom tvorivom laboratóriu na AMU?

Occamova břitva vznikla za účelem podpory mladých talentovaných choreografů. Je zacílena do řad souboru, protože chce motivovat mladé kreativní tanečníky k autorské tvorbě a do řad studentů HAMU, kterým chce poskytnout prostor vytvořit dílo na míru Pražský komorní balet a vyzkoušet si v praxi jak vypadá tvorba v profesionálním středně velkém souboru. Pokud vím, v České republice neexistuje pro začínající choreografy žádná jiná taková možnost.

Od ostatních projektů se liší tím, že tyto díla se nezahrají jednou či dvakrát, aby zapadli jako jednorázový projekt, což se teď s většinou choreografických děl vznikajících při takových projektech děje, ale těmto dílům dáváme budoucnost a tím také zajišťujeme choreografům posun v jejich dosavadní kariéře. Obesíláme české i zahraniční festivaly a choreografické soutěže, budeme díla reprízovat, a pokud se spolupráce vydaří, oslovíme choreografy v budoucnu opět. Také celý koncept Occamovy břitvy je postaven na základech, které se od ostatních liší. Choreografové, kteří jsou osloveni, vybírám proto, že se vymykají současné české taneční produkci a také kvůli jejich opravdovému ponoru do tvorby a úsilí hledat nové cesty výrazu. Paľa Kršiaka, který je mého věku už znám velmi dlouho a vedeme často o tanci a umění debaty, jeho názory jsou podnětné a ve své práci je charakteristický svým nekompromisním přístupem a silnou autocenzurou, jeho díla jsou velmi originální a promyšlená. Ostatní dva choreografové (Kubáň, Šneiderová) jsou o deset let mladší, ale velmi talentovaní tvůrci, kteří mne denně překvapují svojí inteligencí a schopnostmi. Projekt Occamova břitva se bude konat každoročně a jeho cílem je nacházet výjimečné tvůrčí osobnosti české a slovenské taneční scény.

Predpremiéra je už 10. decembra, ale premiéra až 23. januára. Čo sa bude diať s dielami medzi tým? Budete sledovať ako na predpremiére bude reagovať divák a poprípade vezmete choreografie ešte „do dielne“?

Posledních pár let je docela v módě uvádět před premiérou tak zvané “work in progress“, aby diváci měli možnost sledovat, jak se dílo vyvíjí nebo aby autoři dostali zpětnou vazbu od diváků před konečným výsledkem. Tento večer je sice předpremiérou, ale myslím, že tvůrci dotáhli svá díla do velmi propracovaného výsledku, není ovšem vyloučeno, že po reakci, kterou jim publikum poskytne, ještě nedojde k nějakým změnám, zvláště u těch mladších tvůrců. Jejich práce, tak jak ji mohu sledovat, prochází během zkoušení mnoha proměnami. Jsem ráda, že dáváme prostor a podmínky pro to, aby mladí lidé mohli experimentovat.

V anotácii sa píše, prečo ten názov, čo si od toho Pražský komorní balet sľubuje, ale zaujala ma hlavne veta „…údernost s apelem na intelektuálně zaměřeného diváka“. Vy ste znalá tanečného života veľmi dobre, Nemáte ale pocit, že Pražský komorní balet bol práve v dobe Šmoka súbor, ktorý viac staval na príbehu, alebo naopak kráse tanca ako hlavného nástroja výpovede, slovanskej duše, emóciách, než na intelektuálnosti?

Nemám tento pocit – tímto projektem navazujeme na tradici souboru perfektně. Když se vrátíme do šedesátých let, kdy vzniklo Studio Balet Praha ve spolupráci Luboše Ogouna, Pavla Šmoka a Vladimíra Vašuta – můžeme v jejich prohlášení číst – „…je to nová baletní experimentální skupina… odhodlaná prorazit hráz vžitých konvencí a vytvářet opravdu moderní balet. .., aby mohla vzniknout skutečná experimentální dílna, jakási výzkumná laboratoř baletu, kde by se hledaly nové možnosti a odkrývali nové perspektivy žánru poutaného až dosud tak silně vlivy tradic….tady půjde o výrazový tanec dneška a k tomu patří i dynamická škála pohybů, jaké znáte spíše z akrobatiky, gymnastiky a sportu….“

V té době vznikly balety jako Podivuhodný mandarín na hudbu Bély Bartóka nebo Hirošima na hudbu Williama Bukového. V pozdějším období spojeném již se jménem Pražského komorního baletu se Pavel Šmok obrátil k lyrickému výrazu a prvkům folklóru a tato jeho tvorba je nejznámější a nejrozšířenější, bylo by ale nesmyslné stát se epigony Pavla Šmoka a kopírovat jeho styl, nikdo další jej nenahradí, smysl má pouze pokračovat v jeho odkazu, který jsem popsala výše a vytvářet opravdu tanec 21. století.

Nemáte pocit, že tých intelektuálnych predstavení je už Praha presýtená? Že skôr chýbajú predstavenia, ktoré sú práve o tanci a nepotrebujú projekcie, moderné médiá, celé state vysvetľujúce o čom to je a aké verše, či knihy tvorcov inšpirovali?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Komentáře “Baletní panorama Pavla Juráše (47)

Napsat komentář