Ta noc připomíná svérázně důležitý historický fakt – českokrumlovský zámek má de facto nejstarší historicky doloženou zámeckou hudební kapelu na našem území. Bylo to za Rožmberků v 16. století, dokonce dvě zdobné fresky na čtvrtém nádvoří tuto kapelu připomínají. Barokní noc na zámku však kráčí stopami pozdějšími, barokními, tedy časem zejména Josefa Adama Schwarzenberga (1722–1782) zběhlého v kulturních dvorských manýrách. Každý zámecký kout o schwarzenberských aktivitách hovoří a Barokní noc je připomíná.
Už na druhém nádvoří vítá hosty pověstná Schwarzenberská garda s razantním nástupem a výzvou k účasti, jejich kapitán a nestor Barokní noci Justín Svoboda má v zásobě přehršli vtipů. Též Krumlovští pištci, flétnisté, mladí hudební nadšenci, všichni v dobových kostýmech, lákají ke vstupu do barokní okázalosti. Zámecký kolorit zvýrazňuje poutavě vytrubování žesťového CK Brass Quintetu (kapelník Ladislav Kočár) a jejich fanfáry otvírají program na čtvrtém nádvoří. Patří tradičně kejklířům a flétnistovi Jiřímu Stivínovi; svým smyslem pro situaci a s humorem nejen kontaktuje publikum, štěbetavou flétnou doprovázel neúnavně Wagabundus Collective, tedy kousky kejklířské a šermířské souboje, také kejklíře na vysokých chůdách The Hadr (Samuel Neduha a Evžen Hájek). Stále jsou s vámi i postavy Commedie dell’arte oblečeni v kostýmech postav z maleb Maškarního sálu, Colombina (Eliška Boušková), Harlekýn (Richard Fiala), El Capitano (Josef Wiesner) i Pantalone (Vítek Maštalíř). Stále máte po boku průvodce večerem, hlavního ceremoniáře Pavola Smolárika.
Vzácný Zrcadlový sál na chvíli ožil a láká zábavou stolních hazardních her i občerstvením, ale kdo měl oči i pro architektonickou jedinečnost sálu, učinil další muzikantský krok, postřehl krásu stropní a římsové dekorace, o které odborníci vědí, že je zcela unikátní, zpodobňuje plných devadesát (!) hudebních nástrojů a notových svítků. Jedinečný Maškarní sál nás svými nástěnnými malbami vtáhl do světa komedie dell’arte a šlechtické zábavy. Zabydlela jej kapela Ludus musicus (kapelník František Běhounek) a soubor Alla Danza nejen dvorským barokním tancem francouzské provenience a elegance – la belle danse, ale přizvali do kola i posluchače. Napínavou podívanou připravil božský souboj švarného slunečního Phaetona a Selene, bohyně Měsíce a jejich ilusivní taneční koňský doprovod skupiny En Garde! (choreografie Jitky Pokorné). Vtáhli nás všechny do boje o vítězství noci či dne. Takové vystoupení v dekoraci úchvatného sálu je zcela nezapomenutelné a stačilo by k úplnosti zajímavého večera, nicméně nás čeká noc.
Přejít Plášťovou chodbou do barokního divadla je další zážitek, vítají a provázejí vás průvodci v maskách, dětští nadšenci z místní základní umělecké školy. Pokračuje centrální bod programu: Vstoupíte do divadelního klenotu, který původně vybudovali Eggenbergové a do dokonalosti vystavěl až Josef Adam ze Schwarzenbergu a v této barokní bohatosti se naštěstí zachovalo. Nabízí slyšet dílo, které právě tento šlechtic zhlédl ve Vídni a v opisu se v krumlovských schwarzenberských sbírkách nachází. V tom je vysoká hodnota festivalu, že oživuje právě ta díla, jež do Krumlova historicky patří. V historii francouzské opery má Antoine Dauvergne (1713–1797) místo výsadní, zakladatelské, napsal prvou francouzskou komickou operu. A je to další klenot schwarzenberské sbírky, opera Les Troquers (Handlíři).
Libreto k vtipné jednoaktovce napsal dramatik Jean Joseph Vadé (1719–1757) podle oblíbeného stejnojmenného námětu Antoina De La Fontaina. Tak jsme mohli v podstatě v novodobé premiéře a nezkrácené úplnosti slyšet a zažít pozoruhodnou hudbu klíčového, zakládajícího díla francouzské komické opery, postavené na italském vzoru opery buffy.
Handlíři měli v oblíbeném pařížském divadle na tržišti ve Foire Saint-Laurent v roce 1753 premiéru. Velmi úspěšnou. Záhy byla opera nastudována i ve vídeňském Burgtheatru, kde ji poznal kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu, což byl impuls k tomu, aby se dílo dostalo také do českokrumlovské hudební sbírky. Kdy a zda byla opera u Schwarzenbergů v historii provedena, to ukáží další archivní studie, případně objasní, že se hrála v zámku, ne v barokním zámeckém divadle jako dnes, de facto v premiéře, neboť tehdy bylo divadlo v rekonstrukci.
Co je objektem handlu handlířů v komické opeře? Inu, ženy. Lubin, milenec slečny Margot a Lucas, milenec Fanchon, se rozhodnou oddálit sňatek, vždyť nejsou úplně spokojení se svými snoubenkami – Margot je příliš ohnivá a Fanchon naopak dost laxní, a tak se rozhodnou – zkrátka vymění si je. Ovšem ony na takovou rošádu nepřistoupí a vtipně a neústupně ženichy přimějí nejen k návratu k původním námluvám, navíc dosáhnou i jasného vylepšení svých manželských pozic. Společné štěstí oslaví na závěr opulentní slavnostní tanec.
Dílo střídá ariety, dueta a kvarteta v jednoduchém sledu a dějově velmi zřetelně. Jasná vtipná srozumitelnost byla hlavním znakem velmi citlivé a vynalézavé režie Magdaleny Švecové, která má s barokními náměty hojné zkušenosti a vždy pracuje s detailní znalostí díla.
Capella Regia, soubor samozřejmě kostýmovaný a v orchestřišti při svíčkách, dal pod vedením svého uměleckého šéfa Roberta Huga dílu švih a neutuchající napětí, přitažlivé už vstupní dvojdílnou předehrou. Volba sólistů byla šťastná: barytonista Daniel Kfelíř v roli Lubina ukázal, že k jeho dobře vedenému a dobře znělému hlasu patří i jasná herecká zdatnost a vtip. Jeho zavržená a zpět těžce vydobytá milá Margot (Zuzana Benešová) mu byla bezvadnou partnerkou. Její vtipné výstupy měly šarm dokonalé herečky, vykreslující podstatu role naplno. Protipólem této dvojici je neméně charakteristická dvojice Lucase v podání Tomáše Votavy a Fanchon Marie Fajtové, sopranistky všestranného zaměření. Také jejich projev měl všechny fasety vtipně zřetelných kontrastů mezi pravdou opravdové lásky a ženskými hrátkami, do nichž je na začátku vrhl nesmyslný nápad a rozhodnutí mladíků skoncovat s uzavřenou smlouvou, prohodit milenky a roztrhat svatební smlouvy: „Troquons, troquons / Plácněme si!“ Celou tu eskapáda omylu a nápravného děje ovšem jasně vyhrotí závěrečné fanfáry a kvarteto: „Quelle allégresse! / Jaká radost!“ – a společný zpěv ruku v ruce nenechal nikoho na pochybách o happyendu svěže napsané a skvěle provedené jednoaktovky.
Poselství radosti je navíc vypracované i v přitažlivé výpovědi taneční. Není to ilustrační zopakování děje; šťastní manželé po sňatku přihlížejí taneční burlesce. Amor (Štěpánka Skalická, také autorka kostýmů) zasáhne svým šípem mylně a musí svou chybu napravit. Soubor Alla Danza Baroque se na barokní, zejména francouzský tanec specializuje a je to znát, choreografie Františka Dofka je zkrátka senzační. Skvěle sleduje melodiku a rytmus hudby a vytváří nejen veselé scénky sloužících, ujídajících pochoutky, jež servírují i finální alegorii šťastné plavby životem – Lucase s Fanchon i Lubina s Margot převedou iluzivní bárkou do skutečného korábu, plujícího vlnami moře v dál. Zde se nejsilněji ukázala autenticita a unikátnost zámeckého divadla, bohatost originálních dekorací. Během opery se několikrát vystřídaly kulisy salonu a zahrady, zde uchvátil slavnostní sál s výhledem na dmoucí se vlny moře s plujícím korábem. Barokní zámecké divadlo, v němž se dodnes uchoval původní divadelní fond, je světový unikát a zažít zde operní skvost v dokonalém provedení, to je zážitek pravé originality. Skandovaný aplaus jasně vystihl emoci chvíle.
Následná procházka další spojovací zámeckou chodbou a jedinečný vstup do zámecké zahrady v noci: kulinářský ráj a důmyslně rozestavěné svíce v plochách ohraničujících travnaté záhony, stojany svící v architektonickém zdůraznění rozlohy a perspektivy zahrady až po fontánu. Zámecká hudba, kulinářský zážitek a další kejklířská vystoupení. Až u fontány se odehrál velký boj: hrozivý drak unesl Colombina! Víc než třímetrová loutka Draka (soubor Echt Street Puppets) v souboji s chrabrými kejklíři na chůdách, kteří ji naštěstí, díky svému vysokému vzrůstu, dokázali vysvobodit.
Barokní noc o půlnoci uzavírá barokní ohňostroj. Oslnivě vynalézavě, první večer připomínal znak řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s Českým Krumlovem historicky propojeným, podruhé pak probleskovala stylizovaná rožmberská růže. Opulentní, kvalitní zábava, jedinečná v jedinečném Českém Krumlově. Každá z Barokních nocí na zámku Český Krumlov je pozoruhodná, tato patnáctá byla nejkrásnější!
33. Festival komorní hudby Český Krumlov
Barokní noc na zámku Český Krumlov, 28. a 29. června 2019
