Beethoven, Brahms a Šostakovič: Semjon Byčkov představuje tři nabité týdny s Českou filharmonií

Pro třetí dubnový týden si Semjon Byčkov vybral dva skladatele, kteří jsou mu hudebně velmi blízcí. Ludwig van Beethoven a Johannes Brahms mají ve svém skladatelském stylu i něco společného, o čemž může přesvědčit program kombinující klavírní koncert prvního v podání skotského klavíristy Stevena Osborna a symfonii druhého.

„Mám pocit, že jednou ze zásadních otázek ohledně hudebního díla je, co by si o něm myslelo první publikum? Co by je konkrétně překvapilo? Odpověď nás často může dovést k jádru hudby,“ říká klavírista Steven Osborne. „Je to obzvláště aktuální otázka, když přemýšlíme o Beethovenovi, skladateli, který možná více než kdokoli jiný přetvořil hudební strukturu a výraz k obrazu svému, a v Pátém klavírním koncertu nemusíme na překvapení čekat dlouho – posluchač je okamžitě konfrontován s improvizačním proudem klavíristy. Duch improvizace totiž prostupuje celým dílem, a to jak v přílivu a odlivu jeho emocí, tak v rozostření jeho strukturních hranic – kadence první věty je orchestrem jemně přerušena a druhá věta končí transovým přecházením do věty třetí. Je to opojná koncepce a hrát toto neobyčejně skvělé dílo s tak vynikajícím dirigentem a orchestrem je obrovským potěšením.“

Na konci dubna uvede Semjon Byčkov monumentální Sedmou symfonii Dmitrije Šostakoviče. „Genialita této symfonie spočívá právě v tom, že není popisná. Na žádném místě neuslyšíte například: tady německé tanky odbočily vlevo… To není účelem uměleckého díla. Umění je tady proto, aby v nás vyvolalo nějaký stav nebo pocit. A to se právě Šostakovičovi podařilo, najít zvuky a tóny, které v nás vyvolávají neochvějný pocit, že víme, o čem to je. To je to, co člověk vidí, cítí a slyší v Šostakovičově Sedmé symfonii – všechny aspekty života od štěstí přes naději až po strach, zkázu, dobro a zlo,“ uvádí Semjon Byčkov, kterého k Leningradské symfonii pojí silný osobní příběh jeho rodičů. Oba se narodili v roce 1924 a oba maturovali v roce 1941. Celou noc z 21. na 22. června oslavovali, že se stali dospělými, aby se ráno dozvěděli, že Sovětský svaz přepadla německá armáda.

Na začátku května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Dvacáté výročí členství v evropském společenství oslaví Česká filharmonie s dirigentem Semjonem Byčkovem, se sólisty a Pražským filharmonickým sborem provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Výběr této skladby není náhodný. Beethovenova Devátá, od jejíž vídeňské premiéry 7. května uplyne 200 let, doprovázela řadu mimořádných událostí. Za všechny uveďme oslavy pádu Berlínské zdi v roce 1989, kdy se pod taktovkou Leonarda Bernsteina sešli v jednom orchestru hráči předních těles tehdejšího Východního a Západního Německa, Sovětského svazu, Velké Británie, Francie a USA. Dirigent při této příležitosti záměrně zaměnil v Schillerově textu závěrečné části slovo „Freude“ (radost) za „Freiheit“ (svoboda). V roce 1972 schválila Ódu na radost Rada Evropy jako svou hymnu, o třináct let později se stala její instrumentální verze oficiální hymnou Evropské unie.