Čtenáři Opery Plus blogují
Jsou věci, které se stanou jednou za život, a člověk si to ani neuvědomí. V pátek, když v Paříži štěkaly výstřely a padali lidé, seděl jsem ve vídeňském Musikvereinu, poslouchal Beethovenovu jásající a neskutečně krásně zahranou Sedmou symfonii a přemýšlel o smyslu a obsahu evropanství. Hráli Berlínští filharmonici a dirigoval sir Simon Rattle. A o čtyřiadvacet hodin později celý sál vstoje uctil chvílí ticha oběti surového pařížského útoku na ono evropanství. Ještě předtím promluvil Dr. Thomas Angyan, intendant Gesellschaft der Musikfreunde, a mimo jiné citoval Leonarda Bernsteina: „Toto bude naše odpověď na násilí: dělat hudbu naléhavěji, krásněji, oddaněji než kdy dříve.“ A Simon Rattle dodal: „Dámy a pánové, my všichni jsme ještě hluboce šokováni včerejší hrůzou v Paříži. Beethovenova Devátá symfonie je v podstatě cesta z temnot ke světlu. A to světlo obsahuje Beethovenovo poselství, prosbu o lásku, toleranci, lidskost, humor. Slova ‚Alle Menschen werden Brüder‘ potřebujeme slyšet více než jen dnes, zvláště když čelíme lidem, kteří jim nevěří. Co my můžeme dělat, je hrát, a chceme vás požádat o chvíli vzpomínky, ticha a lásky k lidem, kteří ztratili své životy nebo své milované.“
A potom zazněla 9. symfonie. Jsem si jist, že takovou už nikdy nemohu slyšet. A současně, když ji uslyším, vždycky se mi vrátí tento večer. K tomu není co říct. Fascinující Simon Rattle vedl maximálně koncentrovaný orchestr, sbor i sólisty s dech beroucí dynamikou a neokázale, a těch pár minut čtvrté věty, kdy nejprve basy, pak dechy a nakonec celý orchestr hrají hlavní motiv, byly absolutní hudbou.
Ohlas byl ohromný, a i když to možná zazní jako kýčovitý příběh ze Švejka, tak při odchodu se kolem mne prosmekl nemocný chlapec. A o chvíli později tento mladík, zavěšený do chodítka, v euforii utíkal na znetvořených nohou Resselovým parkem.
Je přímo symbolické, že nejlepší německý a nejspíš i světový symfonický orchestr s anglickým dirigentem v tomto napjatém podzimu absolvuje turné, na němž v hlavních městech západního světa – Berlíně, Paříži, Vídni a New Yorku – hraje vždy během pěti po sobě jdoucích večerů všechny Beethovenovy symfonie s Devátou na závěr. A příští rok na Tchaj-wanu a v Japonsku. Ono krédo Ódy na radost, která je hymnou Evropy, je součástí evropské identity. Ne celou identitou, protože jak vidět, musí se chtít a umět také bránit. Ale pokud by se toto krédo ztratilo, zmizí i Evropa.
Berliner Philharmoniker
Dirigent: sir Simon Rattle
13. listopadu 2015 Musikverein Vídeň
program:
Ludwig van Beethoven: Symphony No. 4 in B flat major
Ludwig van Beethoven: Symphony No. 7 in A major
***
Berliner Philharmoniker
Dirigent: sir Simon Rattle
Annette Dasch (soprán)
Eva Vogel (mezzosoprán)
Christian Elsner (tenor)
Dimitry Ivashchenko (bas)
Wiener Singverein
Sbormistr: Johannes Prinz
14. listopadu 2015 Musikverein Vídeň
program:
Ludwig van Beethoven: Symphony No. 9 in D minor
I váš text v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
