Bennewitzovo kvarteto má za sebou úctyhodnou řádku koncertů v nejvýznamnějších koncertních síních světa (Wigmore Hall, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, New York, Seoul) a na festivalech jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival či Rheingau Musik Festival. Na mnohých z nich zazněl právě „jejich“ Haydn. A právě Smyčcové kvartety Op. 17/5, 33/2, 54/2 Josepha Haydna tvoří nové album, které Bennewitzovo kvarteto vydává u Supraphonu v pátek 26. května 2023 na CD i v digitálních formátech.
Člen houslista Štěpán Ježek uvedl: „Na našem novém albu se snažíme ukázat určitou část Haydnova kompozičního vývoje. Kvartety op. 17 jsou všeobecně považovány za stále ještě rané dílo. Op. 33 je bodem zlomu. Sám Haydn upozorňuje, že v nich dokázal uplatnit zcela nový kompoziční styl. Op. 54 se již řadí k vrcholným skladbám. Opravdu fascinující ovšem je Haydnova neutuchající chuť experimentovat a hledat stále nové cesty a nová východiska. Kvartet C dur, op. 54/2 není o nic méně novátorský a o nic méně plný ne-klasických kompozičních postupů než kvartet G dur, op. 17/5. Někdy má člověk pocit, že snad Haydn tak tvrdě pracoval na ustálení kompozičních zákonitostí klasicismu jen proto, aby pak mohl sám hudebně těžit z jejich neustálého porušování. Všechny tři kvartety na naší nové nahrávce hrajeme již dlouhou dobu a mohli jsme s nimi tedy dostatečně interpretačně srůst. Právě to je pro nás při výběru skladeb pro nahrávku vždy velmi důležité hledisko.“
Smyčcový kvartet si během 18. století získával postavení nejnáročnějšího oboru komorní hudby a stále více se stával i tlumočníkem emočního světa skladatelů. Jméno Josepha Haydna bývá spojováno s klasickou formou kvartetu. Zkomponoval jich bezmála sedmdesát a vedle symfonií tvoří nejpočetnější i nejvýznamnější součást jeho odkazu. Na třech kvartetech na nové nahrávce Bennewitzova kvarteta lze zahlédnout vývoj od hudebního rukopisu čtyřicetiletého Haydna v op. 17 (1771) přes op. 33 s přídomkem „gli Scherzi “až po formálně experimentální kvartety op. 54 (1788).
