Vitální starší paní v jedné z prvních řad za mohutného potlesku vstává, otáčí se směrem do hlediště a s neskrývanými rozpaky a překvapením chytá své tváře do dlaní, zatímco její syn hned vedle drží v ruce kytice – tu větší dostala ona, tu menší on. Tak vypadal začátek nejnovější premiéry Bohemia Baletu, souboru Taneční konzervatoře hl.m. Prahy, premiéry věnované neuvěřitelným stým narozeninám Markéty Kyliánové, prvorepublikové baletní hvězdě, a současně i pětašedesátinám jejího syna Jiřího. Oba svá jubilea oslavují právě v těchto dnech.
Jedním z hlavních programových pilířů nejnovější premiéry Bohemia Baletu, při které v hlediště slavný syn se svojí legendární matkou usedli, se tak zcela logicky stala jedna z choreografií Jiřího Kyliána – raná Un Ballo (Bál) z roku 1991 na hudbu Maurice Ravela, původně vytvořená pro sedm párů mladých tanečníků ze souboru NDT 2, aby v ní prezentovali „muzikálnost a citlivost mezi mužskými a ženskými tanečními partnery“, to vše působivě kolorované zavěšenými svíčkami, vyvolávajícími dojem honosných dobových lustrů. V nastudování Kyliánových odchovanců Nataši Novotné a Václava Kuneše členové Bohemia Baletu osvědčili jak smysl pro potřebnou „vzdušnost“ této choreografie a propracování kýženého partnerského souznění, tak v neposlední řadě i cit pro nelehkou rytmizaci. Zajímavé v tomto ohledu bezpochyby bude srovnání s výkonem baletu Jihočeského divadla, který tentýž titul přiveze do pražského Stavovského divadla již dnes večer.
Kyliánovu Bálu v neděli na Nové scéně předcházela šestice drobnějších prací z dílny domácích autorů a také francouzské tanečnice a choreografky Bérangère Andreo: vedle jejích dvou opusů Lunedda a Primavera, Bohemia Baletem nastudovaných a poprvé uvedených již loni na podzim, mě osobně přece jen nejvíc zaujala premiéra choreografie nazvané Stones Jana Kodeta, duetu s rafinovaně poskládaným pohybovým slovníkem v charismatickém provedení Kateřiny Plaché a Ondřeje Vinkláta.
Závěrečná třetina večera (z pochopitelných technických důvodů, ovšem nepříliš šťastně z pohledu diváků oddělená druhou přestávkou) pak patřila premiéře choreografické prvotiny členů Bohemia Baletu Štěpána Pechara a již zmíněného Ondřeje Vinkláta, nazvaná Červenej čudlik. „To by bylo, mít takovej čudlik… Takovej ten červenej! Víš? To by vám to šlo…“- pravil prý jednou profesor obou tanečníků Pavel Ždichynec na hodině partneřiny. A právě tenhle pro žáky Taneční konzervatoře okřídlený výrok se stal podnětem pro taneční burlesku, plnou inteligentního humoru, překvapivých zvratů i nepřehlédnutelného nadhledu, potřebného pro její náležité proporční zvládnutí, byť samotnému závěru by možná slušelo přece jen přesvědčivější vypointování. Rozhodně jde ale o pozoruhodný pokus, který si svojí nakažlivou spontaneitou a proto i nesmírně živým ohlasem v publiku v ničem nezadá s nedávno nastudovanou taneční komedií Deka pod dekou, jejíž choreografie je přitom z dílny tvůrců mnohem zkušenějších. Jak vidno, k onomu Červenému čudliku si Bohemia Balet ve svém současném složení cestu už našel. Nejen profesoři Ždichynec i Slavický, ale jistě též matka a syn Kyliánovi museli mít z posledního letošního březnovového nedělního večera na pražské Nové scéně radost.
Premiéra 2012
Bohemia Balet
Věnováno 100.narozeninám paní Markéty Kyliánové a 65.narozeninám pana Jiřího Kyliána
25. března 2012 Nová scéna Národního divadla Praha
program:
– Serenáda – IV.věta
Hudba P.I.Čajkovskij
Choreografie: Jiří Horák
– Primavera
Hudba J.Rodriguez
Choreografie: Bérangère Andreo
– Stones
Hudba: Fallulah
Choreografie: Jan Kodet
– Wasted Way
Hudba: H.Zimmermann
Choreografie: Kristýna Kociánová, Kateřina Rošková
– Twins
Hudba: M.Attack
Choreografie: Alena Drapalíková
– Lunedda
Hudba: Ch.Pluhard (koláž)
Choreografie: Bérangère Andreo
Kostýmy: Roman Šolc
—
– Un Ballo
Hudba: M.Ravel
Choreografie: Jiří Kylián
Nastudování: Nataša Novotná, Václav Kuneš, Rei Watanabe
Scéna: Jiří Kylián
Kostýmy: Joke Visser
—
– Červenej čudlik
Hudba: R.Strauss, Snap. Touch and Go, P.I.Čajkovskij, Audio Machine, B.Smetana, Tomoyasu, D.Elfman
Choreografie, kostýmy a světla: Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát
