Bohuslav Martinů se vrací na brněnské jeviště

Je zvláštní, že stačí jeden dobře vedený portál, který není stupidně kritický, umí se zeptat na podstatné a zhruba pokrývá pražskou a jiné scény, a hned se zjistí, kolik je mezi umělci podnětných a inteligentních lidí, viz pí Burešová. Rozhovory jsou vůbec jeho silnou stránkou, umělci se rádi rozhovoří a rozkryjí pozadí své trochu výlučné profese. Chtělo by se ptát, co dělaly zástupy papírových recenzentů, rozhlasových redaktorů a různých publicistů, když jsme dosud o českých operních pěvcích nevěděli takřka nic? Možná, že dělali svoji práci špatně. I tahle profese by zřejmě zasloužila "rozkrýt".

To je ale problematika hudební žurnalistiky u nás obecně. Máme různé Věry Drápelové, Petry Webery, Radmily Hrdninové, kteří píšou pro celostátní tisk krátké nic neříkající noticky. Máme dva odborné hudební časopisy, ve kterých jsou rozhovory s umělci klišovité a pak máme pár lidí typu Vlasta Reittererová a třeba Helena Havlíková či Vít Dvořák, kteří dělají zajímavé rozhovory a nejen ty. Hudební publicistika v domácím medálním prostředí neexistuje nebo je v minoritě a výjimku tvoří tento server. Díkybohu za něj. Dvacet let po revoluci tu chybí zdravě kritický pohled na vážnou hudbu a operu. Jedině tady umějí oddělit marketing a zdravě kriticky informovat o dění v oblasti hudby u nás. Nečetl jsem zde snad jediný rozhovor, který by nebyl zajímavý a o umělci nevypovídal víc, než jen klišé.

Další ze zajímavých rozhovorů. Paní Burešová má trochu ostřejší a řařavější tóny, ale je velmi dobrá v pojetí role i herecky. Děkuji

pro Evan: No vždycky někdo musí po čase strnulé vody rozbouřit, jinak zahnívají. Pravda je, že hudební publicistika u nás upadla již s pádem První republiky, ale ještě za totality měly Hudební rozhledy nebo třeba Taneční listy úroveň, kterou má dens Grammophone nebo Dance. Internet nahradil v rychlosti sdělování informací tištěné médium. A lidé žijí rychleji. Já osobně bych uvítal daleko více rozborů a teoretických prací (třeba paní Reittererové nebo Pavla Šimáčka), těch se nedostává, i když nejsou tak čtené. Doplnil bych rubriky, které velmi pohotově a profesně většinou na dobré úrovni informují o aktuálním děním i rubrikami z historie hudby a tance či operního divadla. Je to otázka financí, to chápu, ale uvítal bych to jistě nejen já.

Pardon, slyším dobře? Paní Burešová se svým sametem se někomu zdá ostrá? No to je ovšem velmi ostré tvrzení,jsem pro, aby autor komentu zaslal nahrávku svého zpěvního hlasu… všichni jsme napjati!….. Eva

Ja som pani Buresovu tiez pocul a skutocne ma velmi ostry a neprijemny hlas. Viac nemam co dodat. Na Slovensku take slabe soprany ani nemame. IK

Vážený/vážená IK, jaképak máte na Slovensku soprány? Tak výborné jako hokejisty? To byste měli zorganizovat mistrovství světa ve zpěvu…

Na Slovensku mají přece vůbec všechno lepší Paní Burešová je skvělá, je to pohlazení pro uši i pro duši a víc nemám co dodat Eva

Předchozí anonym: Já si právě myslím, že většina diváků hodnotí jen a pouze "líbí – nelíbí". Hodnocení umělců je vždy subjektivní, pokud nejste sám vzdělán v oboru. A u opery je to ještě markantnější – obávám se, že většina divadleních diváků neumí noty, takže hodnotí celkově: vzhled, sympatičnost, příjemnost hlasu. Nikoliv jednotivé tóny. Vlastně, co je to tón?

Co takhle se vrátit k podstatě věci?
Např. že rozhovor ukazuje paní Burešovou jako racionální, vtipnou, inteligentní umělkyni, která se trapně nechvástá? Takových textů víc! (A umělců…) Eva K.

Já se také přidám. Kdykoliv je paní Burešová v obsazení, vždy se těším. Z ní totiž čiší taková lidská pohoda a její hlas je mi velmi příjemný.