Brno jede!

  1. 1
  2. 2

Brno podruhé – říjnový festival Moravský podzim, který za pár dní začíná. Letos je jeho dramaturgie inspirována pojmem revoluce, ale i když je sto let od bolševické revoluce v Rusku, tak zdaleka nikoli jen tím pojmem politickým. Jde o zvraty a vize v umění. Na programu jsou projekty a skladby, které hned tak zase nezazní, ať už jde o ruskou meziválečnou avantgardu, nebo o některé moderní klasiky. Takový festival má být něčím jiným, než co nabízí běžná sezóna. A podle toho, co program slibuje, jím bude. Ano, mnohé nápady jsou marketingovým oříškem, je otázka, zda lidé přijdou, ale pořádající Filharmonie Brno má, zdá se, ve svých pracovnících lidi, kteří publikum dokáží přimět ke zvědavosti, postupně vychovávat – a asi pak i nadchnout. Je otázka, zda by se posluchači takových programů našli v dostatečném množství v Praze, kde některé věci mohou v celkové nabídce zapadnout. V Brně se zdá být reálné, že akce Moravského podzimu nezůstanou nepovšimnuty… Osmadvacet hodin nepřetržitě znějící hudby Erica Satieho, výstřední opera Vítězství nad Sluncem, happening Symfonie sirén, Poslední pohanské obřady Broniuse Kutavičiuse v Červeném kostele a o něco později pro stejné publikum ve druhé polovině koncertu navazující Osmá symfonie Miloslava Kabeláče v katedrále na Petrově… Dělat obyčejný festival by nás nebavilo, zaznělo od vedení filharmonie na setkání s pražskými novináři. To je slovo! Brno jede…!

Nový kamión Filharmonie Brno (zdroj FB)

A Brno potřetí – páteční hostování Janáčkovy opery na Festivalu Opera 2017 s inscenací Rossiniho Hraběte Oryho. Byly na ni na jaře po premiéře různé, ba protichůdné ohlasy, já tvrdím, že tato operní komedie pod rukama choreografky a tanečnice Lenky Flory rozhodně prokoukla. Jde o Rossiniho zralé dílo, v tuzemsku neuvedené dlouhá desetiletí. Ve druhém dějství má opravdu vtip a spád. Pěveckému obsazení vévodila stejně jako v květnu při premiéře v Brně i nyní ve Stavovském divadle Kateřina Kněžíková v hlavní ženské roli Adély. Technicky i herecky. Debut si na jedné ze scén pražského Národního divadla může díky Brnu připsat k dobru Petr Nekoranec, stejně výborný v titulní roli. Je se vší pravděpodobností vycházející tuzemskou hvězdou s mezinárodními cíli – a zpíval a hrál tak.

Gioachino Rossini: Hrabě Ory – Petr Nekoranec (Ory) – ND Brno 2017 (zdroj NDB / foto Marek Olbrzymek)

Dobří byli i Václava Krejčí Housková, Roman Hoza, Boris Prýgl a Jana Hrochová. A neodolatelný je zde mužský sbor v hábitech a čepcích falešných řeholnic… Svižné hudební nastudování, jednoznačně podpírající dojem, že se tato opera skladateli povedla, je prvním samostatným projektem mladého dirigenta Roberta Kružíka. A mimochodem – právě on má být vedle šéfdirigenta Dennise Russella Daviese novým stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno. Kruh se uzavírá.

Dennis Russell Davies a Robert Kružík (zdroj Filharmonie Brno)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat