Broučci Jana Jiráska jako meditace o konečnosti lidského života

  1. 1
  2. 2
Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvedlo ve světové premiéře v sobotu 12. října 2019 operu renomovaného českého skladatele Jana Jiráska Broučci. Libreto na motivy známé knihy Jana Karafiáta z roku 1876 napsal mladý libretista Tomáš Jarkovský.
J. Jirásek: Broučci – DJKT Plzeň 2019 (foto Martina Root)

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla má v premiérování soudobých oper dlouhou tradici. A ve světové premiéře zde byla uvedena celá řada děl českých skladatelů. Podíváme-li se do novodobé historie, pak hned v roce 1950 měla v DJKT světovou divadelní premiéru opera Jana Evangelisty Zelinky Meluzina (15. dubna 1950). V éře legendárního dirigenta Bohumila Lišky zde premiéroval svá díla Jan Hanuš – Plameny (8. prosince 1956) a Sluhu dvou pánů (18. dubna 1959). Jan Hanuš upravil pro premiéru v Plzni i operu Víta Nejedlého Tkalci (7. května 1961). V pozdějších letech zde byla uvedena poprvé i další díla – Svítání nad vodami Ivo Jiráska (16. listopadu 1963), Madona Miloše Sedmidubského ( 9. května 1964), Biblické panoptikum Jiřího Štěpánka (23. května 1981), Rybáři v síti Ilji Hurníka (4. června 1983), Krysař Václava Kašlíka (27. října 1984), Veta za vetu Zdeňka Lukáše (9. října 1999). Naposledy uvedlo DJKT současnou operu ve světové premiéře 14. října 2017 a byl jí Jakub Jan Ryba Miroslava Kubičky.

Nyní zvolilo vedení opery DJKT titul Broučci, jehož zpracování zadalo Janu Jiráskovi. Pro oceňovaného skladatele filmové i soudobé vážné hudby, pedagoga působícího na řadě významných univerzit v Evropě i USA, je to první vykročení na operní jeviště. Jeho dílo v DJKT hudebně nastudoval dirigent Jiří Štrunc a režíroval šéf opery Tomáš Ondřej Pilař.

J. Jirásek: Broučci – DJKT Plzeň 2019 (foto Martina Root)

Kdo se vydá na Jiráskovy Broučky s představou poetiky Jiřího Trnky a bude očekávat optimistickou hravost, humor dosavadních dramatizací a známé scény, bude možná zklamán. Tvůrci si z Karafiátovy předlohy nevybrali totiž prvky spojené s neposlušným Broučkem, jeho dobrodružství, vzlety a pády a z nich vyplývající zmoudření, ale akcentovali a silně rozvinuli téma koloběhu a konečnosti lidského života. Opera Broučci tedy není ani tak o broučcích a jejich životě, jako o jejich smrti a obavách z ní. Je o umírání, nebi, Bohu a světle.

Veršované libreto Tomáše Jarkovského má nezpochybnitelné jazykové kvality, ale po dramaturgické stránce neodpovídá zcela potřebám divadla a opery jako takové. Je málo dramatické a nekonkrétní. Například jediná scéna, v níž zřetelně doplácí Brouček na svoji neposlušnost, je setkání s pavoukem (nahrazuje Karafiátovu žlunu). V libretu však slovo pavouk nenajdeme, jen jeho básnický popis. A není-li pavoučí útok zřetelně ztvárněn ani na jevišti, orientace v dění je obtížná. Pasáže o světle a potřebě světla působí zdlouhavě, dějový oblouk je nezřetelný a nejasný, stejně jako jeho vyústění.

J. Jirásek: Broučci – DJKT Plzeň 2019 (foto Martina Root)

Moderní, avšak v podstatě tonální hudba Jana Jiráska se příjemně poslouchá, v závěru využívá skladatel prvky elektroakustické hudby. Především v orchestrálních částech a ve velkých sborových scénách je působivá a sugestivní, dokáže posluchače oslovit. Na pěvce ovšem klade vysoké nároky zvláště vzhledem k náročné intonaci. Jan Jirásek zhudebňuje text velmi často jako časomíru, zejména v prvním dějství, takže ve zpěvních partech vznikají pro českou hudbu netypické synkopy. Celek v sobě nese rysy filmové hudby, najdeme v něm i drobné muzikálové prvky, převažuje ovšem i vzhledem k vlastnímu pojetí námětu vážnost, jejíž akcent najdeme i ve svatební scéně Verunky.

Přijmout tyto Broučky jako operu určenou dle DJKT pro všechny věkové kategorie bez jakéhokoliv věkového omezení, tedy i pro velmi malé děti, je obtížné. Dílo nese spíše rysy scénického oratoria pro dospělého zkušeného posluchače – symboliku textu, duchovní aspekt textu i hudby. Silně exponované sbory se často neúčastní přímo jevištních akcí, ale mají spíše funkci komentátorů děje. Kdybychom přistoupili k Jiráskovým Broučkům jako k oratoriu, pak je lze hodnotit velmi vysoko. Velká sborová čísla jsou skutečně nosná a plastická. Ale nic naplat – anoncováni jsou Broučci jako opera.

Orchestr opery DJKT hrál pod taktovkou Jiřího Štrunce s plným pochopením pro hudební styl, technicky na vysoké úrovni, pěvce nekryl.

Pěvci ztvárnili náročné party velmi dobře, i když srozumitelnost textu byla u sólistů i sborů poměrně nízká. Dospělého Broučka zpíval se zaujetím, byť s menšími potížemi ve výškách, Michal Bragagnolo. Dospělou Berušku Zuzana Kopřivová, jejíž příjemný hlas neměl znělost, na kterou jsme zvyklí. Mamince dala laskavost svým přístupem Ivana Veberová, Tatínkovi přirozenou autoritu Jiří Hájek. Přesvědčivou Janinkou byla Jana Foff Tetourová. Kmotřičku a Kmotříčka ztvárnili zdařile Ivana Klimentová a Jan Hnyk, který byl rovněž Farářem, což bylo ovšem matoucí. V opeře jsou čtyři zpívané sólové dětské role – malý Brouček, malá Beruška, malá Verunka a malý Verunek. Ztvárnili je Anna Flajšmanová, Jana Štruncová, Viktore Vítová a Šimon Prokop. Rozsáhlé dětské pěvecké party jsou obtížné rytmicky i intonačně a na premiéře bylo zjevné, že jejich interpretace činí představitelům potíže. Za zvládnutí těchto partů i svůj celkový výkon si však v každém případě všichni zaslouží pochvalu.

J. Jirásek: Broučci – DJKT Plzeň 2019 (foto Martina Root)

Ocenit je třeba vzhledem k náročnosti partů výkon početného Dětského pěveckého sboru DJKT (sbormistryně Anna-Marie Lahodová) a operního sboru posíleného o externisty (sbormistři Miriam Němcová, Jakub Zicha). Také soubor baletu se žáky Baletní školy DJKT měl v Broučcích velké úkoly, a to především ve folklorně laděné scéně Svatojánské noci a svatbě Verunků (zdařilá choreografie Martin Šinták).

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na