Týden s tancem

Exotická klasika v Janáčkově divadle
Obnovená premiéra baletu Bajadéra je třetí z klasických titulů, které ND Brno mohlo díky mimořádné finanční podpoře na obnovu inscenací od města Brna znovu přivézt k životu, tedy po pohádkovém baletu pro děti Sněhurka a sedm trpaslíků a Labutím jezeru v letošním únoru. Bajadéra bude obnovena s novou scénografií slovenského výtvarníka Marka Hollého, výtvarníkem kostýmů zůstává Josef Jelínek. Uskuteční se 18. října v Janáčkově divadle.

Přestože klasický balet Bajadéra (La Bayadére) měl premiéru v choreografii známého tvůrce Maria Petipy v petrohradském Mariinském divadle již v roce 1877, je pro svůj orientální pohádkový námět a brilantní taneční techniku často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes a jako u jiných romantických baletů se i u Bajadéry inscenační praxe rozvětvila do několika tradovaných zpracování, k nimž se stále vracíme, v našem regionu většinou pokračujeme ve šlépějích ruského dědictví. Bajadéra čekala ale 126 let na své první uvedení na české scéně, a to právě v NdB.

Slavný balet se odehrává ve staré Indii. Láska chrámové tanečnice (bajadéry) Nikie a vojevůdce Solora vyvolá hněv mocných nepřátel – Velkého brahmína, Mahárádži a jeho dcery Gamzatti, nevěsty Solora. Nikia umírá uprostřed náboženské slavnosti, je uštknuta zmijí schovanou v darovaném košíku květů. Pouze ve světě snů se Solor setkává se stínem milované Nikie… A tak je balet příběhem nenaplněné lásky s tragickým koncem, kde se nadpozemské bytosti nereálného světa střetávají se světem skutečným. Mistr choreografie Marius Petipa v tomto baletu dokázal prolnout okázalou nádheru s tragickou linií osudů hlavních hrdinů, především Solora a Nikie. Ve výběru námětu byl také jistě ovlivněn pulsem doby – obraz hrdinky, něžné, hrdé a smělé, hájící důstojnost osobnosti a často umírající ve jménu lásky a cti, to bylo téma rezonující ruskou dramatickou scénou té doby. A nesmíme zapomínat ani na geopolitické vlivy tehdejšího světa, kdy se v roce 1876 stala anglická královna Viktorie císařovnou Indie, a reporty z této exotické země zaplňovaly tehdejší tisk.

„Na každém představení se podílí téměř 200 zaměstnanců divadla, z toho 60 tanečníků, 14 garderóbek, 7 maskérek. V inscenaci se objeví celkem 140 kostýmů a jen sama představitelka Gamzatti během představení vystřídá 5 kostýmů a protančí 2 páry nových špiček. Dirigent řídí 70 členů orchestru,“ vyjmenovává produkce ND Brno pro ilustraci, jak náročné je řízení tak výpravných představení. Představení trvá téměř dvě a půl hodiny včetně přestávky a je doporučeno rodinám s dětmi od osmi let.

V rámci podzimního prvního bloku představení se chystá také vystoupení zahraničních hostů. V hlavní mužské roli válečníka Solora vystoupí postupně mezinárodní hvězdy – Michal Krčmář z Finského národního baletu v Helsinkách a Maxim Chashchegorov, donedávna první sólista Bavorského státního baletu v Mnichově. Michala Krčmáře můžete vidět v obnovené premiéře 18. října. Původně měl tančit i první reprízu, ale NdB ohlásilo změnu, 19. října 2019 tančí Maxim Chashchegorov, který se v roli Solora představí ještě v neděli 20. října.

Pulsar: Generace X tančí v Ponci
Uskupení Pulsar, které se zformovalo především jako produkční zázemí choreografa Michala Záhory, se stalo novou zavedenou značkou na poli současného tance, a nyní představí další premiéru – už 21. října v divadle Ponec představí projekt Generace X. „Pulsar začíná pracovat týmově,“ upřesňují umělci, „Důvodem je stále větší potřeba čerpat náměty pro své dílo z obklopující nás reality, z jevů osobních, společenských, univerzálních. Výzkumná fáze, odborný pohled, spoluúčast cíleně vybraného vzorku veřejnosti a dramaturgická složka se vedle uměleckého hledání odpovídajícího tanečního výrazu staly podstatnou součástí tvorby Pulsaru, která je o odvaze vstoupit do veřejného prostoru a začít tento prostor pojmenovávat a osvojovat si ho.“

Tvůrčí tým Pulsaru – Michal Záhora, Honza Malík a Tereza Krčálová – se rozhodl postavit taneční představení na osobních vzpomínkách, životní zkušenosti a světonázoru čtyřicátníků, tedy samotného choreografa M. Záhory a rovněž 20 významných osobností narozených v letech 1979–1980 a profilujících se v oblasti umění, vědy a politiky. Odborný dohled poskytl sociolog a ředitel společnosti STEM Martin Buchtík, který také připravil sociologický happening předcházející každému představení. Taneční sólo zatančí interpretka Helena Arenbergerová, na české půdě velmi oceňovaná tanečnice (Cena za nejlepší intepretaci 2000, cena Tanečnice roku 2008 a 2017, nominace na Cenu Thálie 2008). Výsledné představení stojí vedle choreografické práce a tanečního výkonu také na osobité hudbě hudebníka a zvukového umělce Tomáše Procházky (Handa Gote).