Bruceho triptych Moonshine zaujme, ale neosloví

Vít Dvořák, 19.11.2011 0:00

Významný britský tanečník a choreograf Christopher Bruce, dlouholetý člen a posléze i šéf Rambert Dance Company, je doplněním pomyslného zahraničního trojlístku, tvořeného ještě Johnem Crankem a Matsem Ekem, který Petr Zuska podle svých slov toužil už od svého nástupu do čela baletu Národního divadla v Praze před devíti lety představit, když přitom Bruce obdivoval už v době svých prvních tanečních kroků. Tento týden se podařilo: baletní soubor naší první scény uvedl premiéru večera, sestaveného ze tří Bruceho prací. Jako moudré se myslím i přes všechny možné s tím paradoxně související výhrady ukázalo rozhodnutí opustit původní úvahy o zkombinování Bruce v jedné “skládačce” ještě s někým dalším; před pár týdny šestašedesátiletý rodák z Leicesteru, jehož spolupráce si považuje nejeden ze špičkových tanečních souborů (od Royal, Scottish či English National Ballet přes Royal Danish a Swedish Ballet, Bayerische Staatsballet, Gulbenkian Ballet, Culberg Ballet, Houston Ballet, Canadian National Ballet nebo Australian Dance Theatre až v neposlední řadě po Nederlands Dans Theater) si i v Praze – byť s mnohaletým zpožděním – celovečerní pozornost určitě zaslouží.

Dance at the Crossroads – Zuzana Susová (foto H.Smejkalová)

Dance at the Crossroads – Edita Raušerová, Viktor Konvalinka, Francesco Scarpato, Mathias Deneux (foto P.Hejný)

Problém je ovšem dle mého názoru ve výběru, resp. zkombinování Bruceho prací, uvedených teď v Praze, jakkoli je to při snaze představit v reprezentativní zkratce aspoň část škály celého více než čtyři desítky let zahrnujícího vějíře Bruceových choreografií úkol bezpochyby velmi obtížný. Jistě, pokud volbu tří nakonec předvedených titulů – Dance at the Crossroads, Moonshine a Rooster – vezmeme jako danou věc, samotné pořadí jejich uvedení v jednom večeru je asi tou nejoptimálnější variantou. Nicméně už jen doba jejich vzniku (první titul byl poprvé proveden v roce 2007, druhý skoro o celých patnáct let před tím – roku 1993 a ten třetí ještě o dva roky dřív) napoví mnohé: po úvodní velmi současně a aktuálně působící niterné psychologické sondě do duše ženy (s originální keltsko – rock and rollovou hudbou skupiny The Waterboys) vyznívá žánrový obrázek druhého kusu na muziku Boba Dylana přece jen poněkud vybledle, jakoby s odérem naftalínu. A léta jsou nemálo znát i na závěrečné stylizovaném tanečním slovníku s hudbou Rolling Stones, generační Bruceovy výpovědi ukotvené někdy v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století, jejíž ironie i britský humor léty už poněkud vyčpěly.

Moonshine – Tereza Podařilová, Oleksandr Kysil, Viktor Konvalinka (foto P.Hejný)

Moonshine – Zuzana Susová, Petr Zuska (foto P.Hejný)

Překvapivě nesourodě působí i alternace jednotlivých tanečních partů. Nejcitelněji to je znát u druhé choreografie (vytvořené pro dnes již neexistující, profesně vyzrálý soubor NDT III): zatímco například Viktor Konvalinka je čistě technicky vzato prakticky hned od prvního pohledu brilantnější, než alternující a o generaci starší Petr Zuska, je i přesto druhé obsazení (vedle Zusky v něm dále figurují Karel Audy, Tereza Kučerová a Zuzana Susová) oproti tomu prvnímu značně nesourodému o notný kus kompaktnější a po výrazové stránce mnohem působivější, s výrazným puncem osobnosti a nepřehlédnutelného charisma. Zvlášť v případě Susové, která dnes v baletu Národního divadla prakticky nemá co se svého strhujícího herectví konkurenci, působí alternující Tereza Podařilová v obsazení prvním až nečekaně mdle. Naopak mnohem lépe vyznělo obsazení premiérové u prvního kusu, a to především zásluhou Alexandra Katsapova a již zmíněné Zuzany Susové, stejně jako i stále více na sebe upozorňujícího Jonáše Dolníka. Ze závěrečné třetiny je pak z desítky tanečníků třeba zmínit alespoň výtečné Zuzanu Šimákovou a Editu Raušerovou a pochopitelně i „Kohouta“ Alexandra Katsapova, ale rozhodně také alternujícího Karla Audyho.

Rooster – Alexandre Katsapov (foto P.Hejný)

Rooster – Lenka Hrabovská, Tomáš Kopecký, Oleksandr Kysil, Karel Audy, Jonáš Dolník (foto P.Hejný)

Celý večer se tančí na prázdném nebo skoro prázdném jevišti Nové scény, kdy nechtěné průhledy do zákulisí na pomocný personál působí „díky“ špatným výkrytům často bohužel dost rušivě. Christopher Bruce se o (tentokrát zdaleka ne plně využitém) souboru pražského Národního divadla vyjádřil velmi pochvalně a s velkým respektem. Zrodil se večer, který rozhodně stojí za vidění, který určitě zaujme, ale který nejspíš už příliš neosloví.

Moonshine
Večer choreografií slavného britského tvůrce Christophera Bruce
Premiéry 16. a 17.listopadu 2011 Nová scéna Praha
Balet Národního divadla

Dance at the Crossroad
Hudba: The Waterboys
Choreografie: Christopher Bruce
Kostýmy: Marian Bruce
Světelný design: John B. Read
Nastudování: Yuko Kato
Baletní mistři: Michaela Černá, Jan Kodet

Tančí:
Alexandre Katsapov / Viktor Konvalinka, Jonáš Dolník / Mathias Deneux, Matěj Šust / Francesco Scarpato
Zuzana Susová / Edita Raušerová, Zuzana Šimáková / Kristýna Němečková, Lenka Hrabovská / Ivana Mikešová, Tereza Kučerová / Sophie Fletcher

Moonshine
Hudba: Bob Dylan
Choreografie: Christopher Bruce
Scéna a kostýmy: Walter Nobbe
Světelný design: Joop Caboort
Nastudování: Hope Muir
Baletní mistři: Nelly Danko, Radek Vrátil

Tančí:
Tereza Podařilová / Zuzana Susová, Edita Raušerová / Tereza Kučerová, Viktor Konvalinka / Petr Zuska, Oleksandr Kysil / Karel Audy

Rooster
Hudba: Rolling Stones
Choreografie: Christopher Bruce
Kostýmy: Marian Bruce
Světelný design: Tina MacHugh
Nastudování: Hope Muir
Baletní mistři: Veronika Iblová, Alexej Afanassiev

Tančí:
Zuzana Šimáková / Tereza Kučerová, Alexandre Katsapov / Karel Audy
Tereza Podařilová / Jade Clayton, Libor Kettner / Tomáš Kopecký
Kristýna Němečková / Klára Jelínková, Viktor Konvalinka / Oleksandr Kysil
Edita Raušerová / Lenka Hrabovská, Mathias Deneux / Jonáš Dolník
Ivana Mikešová / Magdaléna Matějková, Francesco Scarpato / Jiří Waňka

www.narodni-divadlo.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]