Budějovický Louskáček naposledy, loučit se začíná i šéf souboru

  1. 1
  2. 2

Balet Petra Iljiče Čajkovského Louskáček odehráli v pátek 18. prosince 2015 v divadelním sále Metropolu v Českých Budějovicích v nostalgickém ladění derniéry. V choreografii končící éry maďarského šéfa baletního souboru Jihočeského divadla Atilly Egerháziho. „Tahle hudba mi jde přímo ze srdce,“ prohlásil Atilla Egerházi na tiskové konferenci před premiérou díla, což jsou již čtyři roky. Bylo to 11. listopadu roku 2011, kdy se uskutečnila premiéra baletu Louskáček v Českých Budějovicích. Choreograf vědomě skládá Louskáčka jako křehkou mozaiku humoru a ironie, aby o to více vynikl duch romantiky díla. Důležitou roli hraje světelný design v rukou samotného choreografa.

Čajkovskij: Louskáček - Taneční centrum Praha - konzervatoř - JD České Budějovice (foto Petr Hasal)
Čajkovskij: Louskáček – Taneční centrum Praha – konzervatoř – JD České Budějovice (foto Petr Hasal)

Jedna z nejpůvabnějších baletních pohádek – Louskáček Petra Iljiče Čajkovského – byla zařazena Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích v čase předvánočním z vícera důvodů. Jednak jde do finále úspěšná éra maďarského choreografa Atilly Egerháziho v roli šéfa baletního souboru Jihočeského divadla. Jeho půvabná inscenace Louskáčka se drží na repertoáru Jihočeského divadla již čtyři roky, nyní jsme byli svědky derniéry. Která operní inscenace dneška se tím může na krajských scénách pochlubit? Z toho plyne, že právě Louskáček je velmi vhodným předvánočním dárkem, symbolizujícím propojení moderního a klasického baletu. Vznikl zajímavou spoluprací se Zemským divadlem v německém Pasově. Právě tento typ kooperace umožnil vytvořit zajímavý typ inscenace baletního vánočního příběhu z hlediska výpravy, ale i obsazení. Baletní soubor je ovšem, na rozdíl od operního, v otázkách sólistů stabilnější. Nejedná se tolik o klub sólistů cestujících po vlastech českých, baletní ansámbl má své sólisty v interních úvazcích. Proto dovede udržet na repertoáru populární tituly mimo rámec abonentních cyklů, jako je to v případě Louskáčku.

A do třetice pozitivních zpráv – proč právě v tomto čase? Nesmím opomenout, že balet Louskáček měl svoji světovou premiéru roku 1892, týden před Vánocemi v Petrohradě. Takže i duch této tradice se odráží v zařazení úspěšné inscenace a v jejím zasazení do poetického předvánočního času. Ve formě volného představení. Je zajímavé, že to byl v ruské novoromantické hudbě právě Petr Iljič Čajkovskij, který dovedl tak výrazně obohatit jevištní obor třemi balety – Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček, zazněvší rok před smrtí skladatele, ovlivněného kompozičně na jedné straně Michailem Ivanovičem Glinkou a Alexandrem Sergejevičem Dargomyžským, na druhé straně, ze světové západní tvorby, Franzem Lisztem a Robertem Schumannem. Typický jas Čajkovského baletní hudby k Louskáčku vyrůstá z melancholických až tragických pocitů, příznačných pro povahu slavného tvůrce epochy novoromantismu. Kouzelný Louskáček vyrůstá trochu paradoxně svým optimisticky pohádkovým vyzněním vedle tragicky laděných vrcholných děl jeho tvorby – opery Jolanta a Patetické symfonie h moll. Příběh o děvčátku, které se zamiluje do své hračky Louskáčku, jenž se ve snu proměňuje v krásného prince, se stal světově proslulým.

Čajkovskij: Louskáček - Cristina Porres Mormeneo, Zdeněk Mládek - JD České Budějovice (foto Petr Hasal)
Čajkovskij: Louskáček – Cristina Porres Mormeneo, Zdeněk Mládek – JD České Budějovice (foto Petr Hasal)

Předvánoční čas dle předpokladů dokázal zaplnit auditorium českobudějovického sálu Metropol mnoha rodinami s dětmi, což se mi jeví sympatické z hlediska hudební výchovy u nás. Hudba Čajkovského ve spojení s dynamickým pohybovým výrazem dokáže zaujmout. A bylo to na přítomných dětech možné i pozorovat. Nejen zaujetí výrazem tanečního pohybu, ale v předních řadách také dirigentem! Děcka ještě netuší, že dirigent je prostředníkem hudebního výrazu, pro ně rovněž nezvyklým pohybem rukou, jako tanečníci na jevišti celým tělem. A tak to bylo pro hudební výchovu (onu praktickou) v pravém smyslu slova báječné, pozorovat živé reakce dětí jako rezonanci vizuálního promítání krásných Čajkovského melodií.

Do auditoria přišli rovněž mnozí z vyznavačů a obdivovatelů choreografického umění sympatického maďarského umělce Atilly Egerháziho, jehož umělecká mise bude na jihu Čech končit v červnu, s dozněním této divadelní sezony. Jeho choreografie Louskáčku působí promyšleně, přitom lehce, vzdušně a srozumitelně, pro dětské publikum adverbia jistě významná. Scéna prvního dějství je laděna více do odstínu šedi, nikterak nepřipomíná vánoční atmosféru. Snad proto, aby kontrastně poté v klíčovém druhém dějství na jednoduché, přesto výrazně barevné scéně a kostýmech (scénu vytvořil Györgi Árvai, působivé kostýmy Andrea T. Haamer), podpořila snovou fantazii přechodu do pohádkového snu plného barev. Režie sem neopomněla zakomponovat při rozbalování dárky dnešního světa, jako jsou mobilní telefony. Dobře zamýšlená situační komika ve druhém dějství, kdy se král při každém ceremoniářovu klepnutí velice lekne, byla kvůli umístění trůnu hluboko do jeviště ochuzována o zamýšlený účinek. Král charismatického Bély Keri Nagyho ji tak více uplatnil při tanci s královnou.

Čajkovskij: Louskáček - Béla Kéri Nagy, Světlana Mládková - JD České Budějovice (foto Petr Hasal)
Čajkovskij: Louskáček – Béla Kéri Nagy, Světlana Mládková – JD České Budějovice (foto Petr Hasal)
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Louskáček (JD České Budějovice)

[Total: 14    Average: 3.6/5]

Související články


Napsat komentář