Byla šťastná

  1. 1
  2. 2
  3. 3

9. února uplynulo dvacet let ode dne, kdy nás v New Yorku navždy opustila obdivuhodná žena, jejíž jméno bychom si měli neustále připomínat. Zvláště nyní, kdy média všeho druhu, i ta, jež sama sebe považují za seriózní, jsou plné zpráv o počinech všelijakých třpytivých hvězdiček, které se na chvilku zablýsknou, aby se nenávratně odebraly do tmy zapomnění, by mělo být naší povinností připomínat si umělkyni, která dobyla svět a přitom i ve chvílích největší slávy nezapomínala na to, kde je její domov.

Jarmila Novotná byla skutečná prima donna assoluta nejen svým dokonalým pěveckým uměním, jež bylo provázeno (což v době její slávy nebylo zdaleka tak běžné, jako je tomu nyní) mimořádnou hereckou schopností a okouzlujícím zjevem, ale celým svým stylem života, svou poctivostí. Dovolím si na tomto místě ocitovat její vlastní slova: „Rozhoduje odvaha býti tím, čím jsme, a láska k tomu, co je přirozené a krásné … Klíč ke štěstí má ve své vlastní ruce každý, stačí býti nesobeckým a pokusiti se udělat jiné lidi šťastnými.“ A proto o sobě s klidným svědomím mohla říci: „Byla jsem šťastná“, jak zní název jejich memoárů.Sudičky, které stály v pondělí 23. září 1907 nad kolébkou dcerky, která se narodila v rodině vinohradského krejčovského mistra Novotného, se projevily jako velice štědré dámy. A dary, jimiž jí obdařily, více než zdárně rozvíjelo velmi kultivované rodinné prostředí. Malá Jarmilka i její sestra Pavla vyrůstaly v prostředí, jež mělo bezprostřední vliv na rozvíjení uměleckých vloh, citu pro krásu a dobro.

Jarmila od nejútlejšího věku propadla kouzlu múz. Ve vinohradském Sokole se pěstovalo divadlo a malá adeptka hereckého a pěveckého umění to už od nejranějšího věku zkoušela i na prknech vinohradského divadla, Pištěkovy scény a brzy i v Národním divadle. Nebylo to u ní ale jenom pouhé okouzlení Thálií a Euterpé, za svým cílem šla i při svých dětských krůčcích velmi cílevědomě. A její rodiče jí v tom pomáhali.

Na přímluvu Zdenky Baldové byla přijata do sboru elévů Národního divadla a záhy se se jménem zdaleka ještě ne plnoleté (ani podle dnešních zákonů) adeptky herectví setkáváme na divadelních cedulích inscenací činoherního souboru Národního divadla. Vystupuje v nejrůznějších dívčích, ale také klukovských či pážecích rolích ve významných činoherních inscenacích, jako byly Sardouova hra Madame Sans Géne, Wedekindovo Procitnutí jara, Pirandellova hra Šest postav hledá autora, Bezvýznamná žena Oscara Wildea, a v mnoha dalších. V roli jednoho z pážat ji najdeme i na programu československé premiéry Shawovy Svaté Johanky. V Zeyerově–Sukově Radúzovi a Mahuleně dokonce hrála postavu Mahuleniny zlé sestry Živy.

V roce 1923 pořádá Česká obec sokolská na Vyšehradě slavnou produkci nazvanou Nastolení Libušino, v níž účinkuje samotná Ema Destinnová. Jarmilinu otci se podaří husarský kousek, když božskou Emu osloví a dosáhne toho, že Destinnová si vezme mladou adeptku pěveckého umění pod svá ochranná křídla. Vedle toho se Jarmila Novotná školí u výborného pedagoga, barytonisty Národního divadla a současně známého a úspěšného sochaře Hilberta Vávry. V roce 1924 absolvuje také v Mozarteu svůj první koncert

Jarmily Novotné si povšimne šéf opery Otakar Ostrčil, který dirigoval Radúze a Mahulenu, a výsledkem je hostování v roli Mařenky v představení Prodané nevěsty 15. června 1925. A v rychlém sledu následuje další pohostinské vystoupení.

Osmnáctiletá zpěvačka se za šest dní představila divákům v další své pozdější parádní roli, v titulní roli Violetty ve Verdiho La traviatě, v níž byla partnerkou Otakaru Mařákovi v roli Alfréda. V roli Alfrédova otce vystoupil v tomto představení její učitel Hilbert Vávra.

Ještě v tomtéž roce si zazpívala Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně a poté přišly další role – Taťána v Čajkovského Evženu Oněginovi, Mimi v Pucciniho Bohémě, Jitka ve Smetanově Daliboru, Anička ve Weberově Čarostřelci anebo Karolina ve Smetanových Dvou vdovách.Jarmila Novotná se ale chce dále pěvecky zdokonalovat. Dostane se jí pomoci z míst nejvyšších. Podpora od prezidenta Masaryka jí umožní studium v Itálii, výraznou pomoc jí později poskytoval prezidentův syn, tehdejší vyslanec na londýnském svatojakubském dvoře, Jan Masaryk.

V roce 1928 zpívá ve veronské Aréně Gildu v Rigolettovi. Jejím partnerem v roli vévody je Giacomo Lauri Volpi. V prostředí plném intrik a závisti se neznámá česká zpěvačka velice úspěšně prosadí a následují další nabídky. V Divadle San Carlo v Neapoli slaví jako Adina po boku Tito Schipy v roli Nemorina další velký úspěch v Donizettiho Nápoji lásky. Přicházejí nabídky z řady evropských operních divadel. Zpěvačka, která mimořádně zaujala publikum i kritiky svým lahodným hlasem, vrozenou muzikalitou, schopností lehce zvládat výšky stejně jako u operních div té doby nevídaným hereckým talentem a půvabným zjevem, se rozhodla pro Berlín. A rozhodla se správně.Berlín převzal po první světové válce úlohu Vídně jako kulturního a uměleckého centra Evropy. A Krollova opera pod vedením Maestra Otto Klemperera hraje prim mezi evropskými operními domy svou progresivitou jak ve výběru repertoáru, tak v inscenační praxi. Jsou zde uváděny premiéry děl nových autorů, režírují tu takové osobnosti jako Gustav Gründgens, mezi scénografy se setkáme se jmény čelných malířů té doby, jako byli Caspar Neher, Giorgio de Chirico či Lászlo Moholy-Nagy. Podle svědectví současníků a samotné Jarmily Novotné byl zde v té době naprosto ojedinělý sólistický kolektiv. Jarmila Novotná se výrazně prosadila v Cherubínovi ve Figarově svatbě, který se posléze stane její parádní rolí, ale také jako doňa Concepción v Ravelově Španělské hodince.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat