Cesare Siepi (1923-2010)

Včera zemřel ve věku sedmaosmdesáti let jeden z nejuznávanějších basistů poválečné éry Cesare Siepi. Jeho bezesporu nejslavnější rolí byl Mozartův Don Giovanni, v němž se stal hned pro několik nastupujících generací svých následovníků většinou nedostižným vzorem. Oceňován byl jeho vroucí, sametový témbr, velký hlasový rozsah, ale i přitažlivý zevnějšek.

Ital Cesare Siepi (10.2.1923-5.7.2010) byl samoukem, což i on sám rád zdůrazňoval. V mládí účinkoval v rodném Miláně v madrigalové skupině. V opeře debutoval v osmnácti letech ve Schiu rolí Sparafucila v Rigolettovi, jeho kariéru ale přerušila válka. V padesátých letech však jeho sláva raketově stoupala. Jeden z prvních Siepiho mezinárodních úspěchů přišel roku 1950, kdy jej Rudolf Bing přivedl do newyorské Metropolitní opery jako krále Filipa ve Verdiho Donu Carlosovi. Téhož roku debutoval v londýnské Covent Garden, a i tady se pak objevoval další dvě desetiletí. Roku 1953 poprvé zpíval na salcburském festivalu v premiéře legendární inscenace Dona Giovanniho od Herberta Grafa za řízení Wilhelma Furtwänglera, společně s dalšími pěveckými esy té doby.

Cesare Siepi se velmi často objevoval i na dalších prestižních světových operních scénách, jako je La Scala či Vídeňská státní opera. Mezi jeho nejvýznamnější role patřil i Mozartův Figaro, Gounodův i Boitův Mefistofeles, Gurnemanz z Parsifala, Basilio v Lazebníku sevillském, Verdiho Fiesco ze Simona Boccanegry či Ramphis z Aidy a také Musorgského Boris Godunov.

Se svojí kariérou se Cesare Siepi formálně rozloučil roku 1989, na jevišti se ale objevoval i později. Například Vídeňská státní opera mu naposledy tleskala roku 1994, kdy tu vystoupil jako Oroveso v Normě. Bohatá je Siepiho diskografie, a to jak live záznamy, tak i studiové nahrávky.