„Za studií jsme neměli moc možností naučit se francouzský repertoár. Ve školách se učila hlavně ruština a učitelé se obávali i stylového odstínění francouzských děl. Přitom já sama jsem měla odjakživa pocit, že mám k francouzské hudbě přirozeně blízko. I při hře na klavír jsem si vybírala buď Bacha, nebo francouzské autory, hlavně Debussyho a Ravela. Pak jsem ve francouzském prostředí žila a toto hudební porozumění se propojilo s každodenní praxí,“ říká mezzosopranistka Magdalena Kožená. „Na koncertě budu vedle Ravelových Řeckých písní zpívat Maďarské písně Bartókovy, které objevil můj muž jako velkou vzácnost, jen zřídka uváděnou koncertně. Přitom Bartók celý cyklus sám instrumentoval. Písně jsou to až na výjimky spíše vážné, temné. Nesmírně zajímavé a bohaté jsou po harmonické stránce. Bude to pro mne jazyková výzva, protože budu poprvé v životě zpívat maďarsky.“
„Nestává se mi často, že bych se zamiloval do orchestru, a taky většina mých vztahů s orchestry je staršího data. Když jsem však poprvé dirigoval Českou filharmonii, hned mě napadlo, v jaké hudbě bych chtěl tento orchestr slyšet. Dokázal si totiž uchovat svůj vlastní typický zvuk, který je právě pro Mahlera jako stvořený,“ pochvaluje si Simon Rattle a dodává: „Jedním z mých dávných mentorů byl Berthold Goldschmidt, který mimo jiné řídil britskou premiéru Mahlerovy Třetí symfonie. Z mnoha skvělých věcí, které mi pověděl o Mahlerově Deváté, mi utkvělo tohle: ‚Pamatuj si, že do prvního scherza Mahler vložil všechno, co nenáviděl na Rakousku, a do toho druhé vše, co nenáviděl na Vídni. Když na to budeš myslet, nikdy se moc nespleteš.‘“
Rezidenční umělci Magdalena Kožená a Simon Rattle se v průběhu 127. sezony vrátí k České filharmonii ještě dvakrát. Koncem listopadu zazní výběr z písní Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina spolu s Tarasem Bulbou Leoše Janáčka, v únoru písně Bohuslava Martinů doplněné o předehru k opeře Jenovéfa a Druhou symfonii Roberta Schumanna. Během rezidence Magdaleny Kožené a Simona Rattlea u České filharmonie také vznikne nahrávka písní pro hudební vydavatelství Pentatone.
Myšlenka pořádat pravidelné koncerty České filharmonie spojené s tématem svobody a demokracie vznikla už před několika lety. Důvod byl prostý: orchestr chtěl vytvořit tradici výjimečných uměleckých událostí, které by posluchačům připomněly důležité milníky v našich dějinách – sedmnácté listopady a souvislosti kolem nich, jejich cíle, myšlenky, tragické i vítězné momenty. První Koncert pro svobodu a demokracii se uskutečnil v roce 2020. V době pandemické uzávěry ovšem nemohli být ve Dvořákově síni Rudolfina přítomni posluchači. Česká televize tak pouze zprostředkovala přenos Smetanovy Mé vlasti pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova. Poprvé s publikem se Koncerty pro svobodu a demokracii konaly až loni, a to za řízení hlavního hostujícího dirigenta prvního českého orchestru Jakuba Hrůši.
