Českou mši vánoční České filharmonie a Václava Lukse bude možno sledovat na YouTube

„Když v roce 1796 komponoval Jakub Jan Ryba pro provedení v rožmitálském kostele svoji Českou mši vánoční, zněla mu dost možná v uších všudypřítomná hudba Mozartova. Rožmitálský kantor totiž rakouského génia nesmírně obdivoval a jeho hudba pro něj byla ztělesněním hudební dokonalosti,“ říká dirigent Václav Luks, specialista na barokní a klasicistní repertoár. „Mozartova Korunovační mše vznikla pro provedení při velikonoční bohoslužbě v salcburské katedrále roku 1779 a titul si vysloužila teprve díky oblibě svého provádění při různých pozdějších slavnostních příležitostech. Hudba tohoto Mozartova díla byla tedy určena pro zcela jiné prostředí a zcela jiné publikum, než pro jaké komponoval svá díla Jakub Jan Ryba. Přesto v prostých harmoniích ‚Rybovky‘ nemůžeme přeslechnout mozartovský vzor a jedinečnou melodickou invenci nesmírně hudebně vzdělaného kantora, který zkomponoval též velké množství velmi náročné a umělecky ambiciózní hudby a který dokázal i do prosté hudby pastorální mše vložit otisk své geniality,“ připomíná Václav Luks, který bude Českou filharmonii řídit poprvé.

O+

Missa pastoralis bohemica, nazývaná většinou Česká mše vánoční nebo „Hej, mistře“, je jakousi obdobou jesličkové hry, aplikovanou na strukturu mše. Jednoduchý děj o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám nemá s latinským liturgickým textem mnoho společného. Skladba vznikla v roce 1796, v době autorova relativně nejklidnějšího a nejšťastnějšího období. Má důsledně pastorální charakter. Její svěží a radostná hudba je stejně srozumitelná jako půvabný text. Děj je přenesen do domácího českého prostředí.

Skladba se prostřednictvím opisů rychle rozšiřovala do celých Čech a její provozování pokračovalo i po Rybově smrti. Ač jde o dílo dobově výjimečné, nezdá se, že by Ryba přikládal svému pojetí české vánoční mše zvláštní význam. Ve svých denících se nikde o mši „Hej, mistře“ nezmínil. Ani o jejím vzniku, ani o provedení, figuruje pouze jako položka v jeho vlastním soupisu skladeb. Zřejmě mimochodem, bez většího úsilí, se tedy Rybovi podařilo vytvořit geniální dramatické dílo, které – jakkoli skladebně prosté – je působivé dokonalým vyvážením všech užitých prostředků.

První český orchestr dosud nastudoval Rybovu Českou mši vánoční pouze dvakrát. Na vánočních koncertech v roce 2014 ji provedl tehdejší šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek a přenášela se do kin po celé České republice a o tři roky později dirigent Vojtěch Jouza.

Korunovační mše C dur Wolfganga Amadea Mozarta je dokladem plného průniku hudebního klasicismu do oblasti duchovní hudby. Mozart s genialitou sobě vlastní provedl syntézu předchozího a vytvořil nový typ mešní kompozice, z něhož vycházely další generace skladatelů. Mozart si skladby z roku 1779 zjevně cenil, neboť ji během následující dekády znovu použil při mnoha příležitostech. Mše C dur zazněla mimo jiné i při korunovaci Františka II. na císaře Svaté říše římské národa německého v létě 1792. Název „Korunovační“ pravděpodobně vznikl jako pracovní označení mše mezi hudebníky vídeňské dvorní kapely, brzy se však obecně rozšířil a roku 1862 byl uveden i v prvním vydání Köchelova seznamu Mozartových skladeb.

Česká filharmonie hrála Korunovační mši C dur pouze na dvou koncertech ve Smetanově síni Obecního domu v březnu 1944. Za řízení Rafaela Kubelíka tehdy program doplnila další dvě Mozartova díla – Serenáda G dur a Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll.