Christiane Karg a výjimečný večer v Rudolfinu

  1. 1
  2. 2

Necelý týden po ostře sledovaném a mediálně stále připomínaném vystoupení klavíristky Hélène Grimaud na koncertech České filharmonie se v Rudolfinu opět odehrála událost, která by si zasloužila pozornost přinejlepším srovnatelnou. Důvodů k tomuto tvrzení může být hned několik – velmi neotřelý a přitom atraktivní výběr repertoáru, přítomnost vynikající pěvecké sólistky, výkon sboru, který byl pěvkyni plnohodnotným partnerem, či výtečná hra orchestru pod vedením jeho hlavního hostujícího dirigenta Manfreda Honecka.Dramaturgie série abonentních koncertů České filharmonie pro dny 12., 13. a 14. března je v našich podmínkách skutečně pozoruhodná. Zaznívá zde totiž hned sedm kompozic, které spojuje duchovní tématika a ve kterých hraje většinou důležitou roli sborový zpěv. První z koncertů tak otevřel Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou a capellovým vánočním chorálem Francise Poulenca Hodie Christus natus est (1952). Krátká skladba přesvědčila o výjimečných zvukových kvalitách i příkladné soustředěnosti sborového tělesa. Uvedené přednosti prokázali brněnští protagonisté (respektive jejich část) i v následujícím dalším a závažnějším Poulencově opusu Litanie k Černé Madoně. Dílo pro tříhlasý ženský sbor a orchestr z roku 1936 vypráví podle autora o síle a opravdovosti jeho víry, a je třeba uznat, že svou cestu k Bohu zpracoval Poulenc po hudební stránce velmi čitelně a nápaditě. Do klasické chorální pěvecké linky zde vstupuje orchestr tu jemným smyčcovým doprovodem, jindy zase disonancemi téměř brutálními. Skladba končí vyznáním Matko Boží, pros za nás, abychom byli hodni Ježiše Krista, které v harmonickém podání sboru i orchestru vyznívá téměř do ztracena. Myšlenku, že víra by neměla být definitivním stavem mysli, ale stálým hledáním, snad ani nelze hudebně vyjádřit přesvědčivěji…

Dráždivou kombinací prostoty a rafinovanosti se vyznačoval i další bod programu, instrumentální Tři kusy ve starém slohu Henryka Mikołaje Góreckého z roku 1963. Jeden z největších polských hudebních skladatelů dvacátého století s oblibou připomínal své rodné Slezsko jako místo, kde se mísily polská, česká a německá kultura, a folklórní nápěvy tohoto kraje zabudoval i do jmenované drobné kompozice. I díky brilantní instrumentaci se Góreckému podařilo ve Třech kusech vytvořit pocit jakési nekompromisní naléhavosti – jako by měly ilustrovat nějaký konkrétní děj či myšlenku. Zřejmě nikoli náhodou použil tuto skladbu jako filmovou hudbu režisér Jaco Van Dormael ve svém oceňovaném snímku Mr. Nobody z roku 2009.

Úvodní tři hudební části pojal Manfred Honeck zřetelně jako úvodní kompaktní blok; bylo nanejvýš sympatické, že po doznění Góreckého díla, ve kterém se představil pouze orchestr, vyzval dirigent publikum i k potlesku pro členy sboru. Poté už se však hráči zformovali do redukovaného obsazení, určeného k provozování skladby z období vrcholného klasicismu. A následně se dostavila i předpokládaná hvězda večera, německá sopranistka Christiane Karg.Pro českého posluchače jsou úspěchy této mladé atraktivní pěvkyně tak trochu utajené; přestože s úspěchem zpívala na řadě prestižních scén i festivalových domů (Salcburk a Glyndebourne nevyjímaje), mnoha referencí se jí u nás zatím nedostalo. Běžně se u nás nedají sehnat ani její oceňované nahrávky na CD – skvělé ohlasy přitom sklidil živý záznam koncertu z londýnské Wigimore Hall, na němž pěvkyni v písňovém repertroáru doprovodil Malcolm Martineau, i zpěvaččina další operní i písňová alba, vydaná její mateřskou firmou Berlin Classics. Neznat hlas Christiane Karg by přitom byla obrovská škoda a jen dobře, že bylo konečně možné slyšet ho i u nás: v Rudlofinu se uvedla v populárním Mozartově motetu Exsultate, jubilate a debut to byl víc než šťastný. Zpěvačka sice nevládne nikterak objemným hlasovým fondem, zato je její soprán obdivuhodně svěží, jasný, charakteristicky barevný. Koloratury tvoří Karg snadno a se zjevnou inteligencí; od úvodního zpěvu Jásejte a radujte se až po slavné Aleluja tak byl poslech jejího Mozarta jen a jen čistou radostí.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Česká filharmonie -M.Honeck & Ch.Karg (Praha 12./13./14.3.2014)

[yasr_visitor_votes postid="97552" size="small"]

Mohlo by vás zajímat