Na Pražské jaro soubor zavítá jako třináctičlenný vokálně instrumentální ansámbl. V programu zazní díla Salomona Rossiho, Giovanni Gastoldiho, Luky Marenzia, Claudia Monteverdiho, Sigismonda d’Indiy a Giachese de Werta.
Arkádie, historický region Peloponéského poloostrova, se do imaginace renesančních a barokních umělců otiskla jako předkřesťanský ráj obydlený pastýři, naplněný potěchami přírody, láskou a zpěvem. Mytické místo živilo inspiraci autorů madrigalů přelomu 16. a 17. století. Dirigent Philippe Herreweghe je sestavil do programu sestávajícího z tematických oddílů nazvaných Odloučení, Smrt a Intimita, s vrcholem v závěrečném Shledání milenců v proslulém Monteverdiho madrigalu Tirsi e Clori.
Monteverdi patří mezi pilíře repertoáru souboru. Když v roce 2017 Collegium Vocale Gent vydalo svou už druhou nahrávku Mariánských nešpor tohoto italského mistra, britský časopis Gramophone ji označil za ‚úžasnou‘ a ocenil, že tři desítky let od vydání té první ‚působí svěže a čiší z ní radostná spolupráce všech hudebníků‘.
Herreweghe založil Collegium Vocale Gent v roce 1970 se svými spolužáky z Gentské univerzity. Byl jedním z prvních hudebníků uplatňujících myšlenky o historicky poučené interpretaci ve vokální hudbě. Pod jeho vedením se Collegium Vocale Gent vypracovalo ve špičkové těleso, charakteristické důrazem na rétorický aspekt zpívaného textu a průzračným zvukem.
Kromě koncertů se svým vlastním instrumentálním souborem vokalisté souboru vystupují s řadou dalších ansámblů historických nástrojů, ale i po boku nejlepších symfonických orchestrů. Pod Herrewegheho vedením soubor vydal více než 100 nahrávek.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, jehož je soutěž součástí, na svém 79. ročníku nabízí na pět desítek koncertů. Festival v Obecním domě 12. května zahájila Má vlast Bedřicha Smetany v podání Berlínských filharmoniků. Na závěrečném koncertu 3. června zahraje Česká filharmonie vedená Davidem Robertsonem.
