Comprimons: sevření slovy sotva slyšitelnými

  1. 1
  2. 2
Taneční film Comprimons, neboli Sevření Mirky Eliášové a kol. se svým uveřejněním 21. prosince 2020 dostal do té největší vlny streamů českého současného tance. Zvedla se v posledních prosincových dnech roku 2020 a nyní, v prvních novoročních týdnech postupně odeznívá. V této záplavě bylo a je možnost vidět různá taneční videa ve fázi „work in progres“, záznamy neveřejných premiér, představení upravovaná pro kameru a konečně i „karanténní“ taneční filmy, tj. taneční projekty, které ještě nebyly scénicky uvedeny, ale už mají svou filmovou podobu. Žánr „dance for camera“ je v tuto chvíli pro nás všechny hlavně spíš náhrada za divadlo, ale nejen ze zahraničí víme, že je funkční i samostatně.
Mirka Eliášová – Comprimons, taneční film

Český tanec je zatím v oblasti tanečního filmu lehce nesmělý, nicméně nepolíbený v tomto ohledu není. Právě Mirka Eliášová patří mezi ty tvůrce, kteří již mají s tanečním filmem nějakou zkušenost, ale ani ona s filmováním své poslední práce původně nepočítala. Každopádně využila svých zkušeností a schopnosti improvizace nejen na jevišti, a i přes všechny možné komplikace se jí podařilo vytvořit technicky poměrně zdařilý taneční snímek, který v poetické atmosféře má stylovou čistotu, a přitom nepostrádá aktuální společenskou angažovanost.

Forma, kterou lze nazvat „taneční film“, staví umělecky choreografii i kameru do rovnoprávné pozice. Vnímání tance a vůbec fyzičnosti těla v pohybu skrze objektiv není jednostranně ploché, ale využívá různých úhlů pohledu, přenáší diváckou pozornost podle vlastní úvahy, pracuje s detailem, světlem i stíny, využívá různá prostředí, prostory, objekty a artefakty. Comprimons se natáčelo v interiéru bývalé továrny Pragovka, dnes fungující jako industriální galerie (Pragovka Gallery) a využilo i právě probíhající výstavu Kryštofa Kaplana Korporealita.

Mirka Eliášová – Comprimons, taneční film

Na motivy básně Jaromíra Typlta zpracovala Mirka Eliášová fenomén přítomnosti slov kolem nás i v nás. Slova omezující i zdobící vzájemnost společnosti. Slova zdeformovaná okolním hlukem či prostorem, v němž jsou vyřčena. Zní jako z jiného podlaží, slova přerývavá a navzájem se utiskující. Slova dráždící a provokující samotu okamžiku. Samotu nenadálou i dlouhodobou, vítanou i odmítanou. Z izolace své samoty nezbývá než pozorovat vnější svět kukátkem.

Téma slov, textu, řeči apod. je celkově v posledních letech velkým inspirativním tématem. Měli jsme možnost vidět několik zpracování fenoménu slova, textu, řeči. Viděli jsme slova a text adorovat, mnoho různých chápání textu a hlasu jako nezbytné součásti lidské existence, či vnucování verbality do neverbální performance, a to za každou cenu, pod tlakem, bez ohledu na jejich význam a přínos. Mirka Eliášová propojila téma slov a textu s aktuálním motivem „samoty“, což dalo její práci skutečnou naléhavost společenské současnosti, a navíc ve velmi vkusně vystavěné formě tanečního filmu, jehož vizuál má lehký retro náznak do konce minulého století a taneční obsah má minimalistickou rovinu. Cituje tento spíše ještě postmoderní tvůrčí směr současným viděním a současnými prostředky, a to jak při vytváření tanečního pohybu, tak třeba využíváním videoprojekce, zakomponováním vybraných detailů ve scénickém prostoru, stylem kostýmů nebo přítomností křehce působících tanečnic s impresionisticky zasněným výrazem. Jednou z nich je sama choreografka, ale pozornost diváků se bezpochyby zaměří spíše na Veroniku Šimkovou, která je hlavní nositelkou dění jednoho dlouze sevřeného okamžiku poloprobuzení.

Mirka Eliášová – Comprimons, taneční film

Ačkoliv Veronika Šimková spolupracuje s Mirkou Eliášovou dlouhodobě, je nutno podotknout, že v Comprimons jako by splynula s myšlenkou autorské fantazie jako ještě nikdy předtím. Její dosavadní někdy až přísně působící taneční vážnost lehce povolila a s osobní jistotou taneční vyspělosti dala své roli v choreografii přirozený nadhled i charisma. Tato zkušená tanečnice patří mezi naše velmi uznávané pedagožky současného tance a její obsazení dalo tomuto filmu jakýsi bonus v podobě inspirace pro práci minimalismem v tanečním pohybu. Využívání vlastní technické vyspělosti ji vymezuje vůči pohybovému minimalismu ne-tanečníků. Předkládá tak (možná i bezděčně) rozdíl mezi tím, co je pohyb profesionálního tanečníka, a situací, kdy performer nedokáže své tělo ovládat tak, aby nebylo jen estetickou deziluzí či provokativním kontrastem.

Taneční minimalismus není pouhým štronzem nebo stylizací rytmizovaného pohybového civilismu. Může mít i podobu vysoce estetizované pohybové stylizace, která vychází z dokonale pochopené taneční techniky současného tance a jejího využití ve fragmentaci imaginativně vytvářeného pohybu. Rytmizace a přesnost jsou dynamickými aspekty, které regulují napětí a přináší onen fascinující divácký zážitek z uměleckého tance i jeho v minimalistickém uchopení. Způsob, který se v určité chvíli při kontaktu tance a kamery občas hodí, ale samozřejmě není dogmatismem.

Časování je u žánru dance for camera stejně jako u tanečního minimalismu velmi zásadním hlediskem a zkušenost praví pravdu, že dlouhá stopáž ztrácí diváckou pozornost. Během čtyř částí v ani ne čtyřiceti minutách trvání filmu se tanečnice z chladného sevření vykachlíčkované samoty dostává mezi ševelivá slova, která se jí dotýkají jen tolik, nakolik jim rozumí. A čím více jsou srozumitelná, tím více ji svírají a její osobní samota v prázdnotě prostoru se mění na anonymní samotu uprostřed zaplnění. Metafora našich životů dnes ještě víc než kdykoliv předtím. Hudba a zvukový design Jiřího Jakla ji jen podtrhuje.

Na Comprimons je znát, že nejen talent, postavení ale i zkušenost, a především výběr spolupracovníků dělá mistra. Kamera Kristýny Bartošové je přesná, má mnoho úhlů pohledu zvýrazňujících nejen detaily ve výrazu tanečnic a jejich linie tanečního projevu v prostoru, ale i detaily prostoru a jeho linie samotné. Využívá hry se stínem, světlem, nebojí se střihu, a především kooperuje s promyšlenou videoprojekcí Pavla Havrdy tak, aby podpořila požadovanou atmosféru, která je nosnou zdí výsledné divácké imprese.

Mirka Eliášová – Comprimons, taneční film
5 2 votes
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments