Decca vydává poslední nahrávku Jiřího Bělohlávka

Biblické tance č. 1–5 měly světovou premiéru na vůbec prvním koncertě České filharmonie, který v Rudolfinu 4. ledna 1896 řídil sám Antonín Dvořák. Requiem autor poprvé uvedl v roce 1891 na Birminghamském festivalu a Te Deum v roce 1892 v newyorské Carnegie Hall u příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.

Nahrávky Jiřího Bělohlávka s Českou filharmonií z posledních let jeho života zahrnují kompletní vydání Dvořákových symfonií a koncertů, Slovanské tance a Stabat Mater, Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši a Sukova Asraela. Česká filharmonie uctila památku Jiřího Bělohlávka, který zemřel ve středu 31. května 2017, provedením Dvořákova oratoria Stabat Mater pod taktovkou Jakuba Hrůši a v roce 2019 udělila první Cenu Jiřího Bělohlávka určenou pro mimořádně nadané české umělce do 30 let. Na Mezinárodním filmovém festivalu Zlatá Praha měl ve stejném roce premiéru film Romana Vávry Jiří Bělohlávek: Když já tak rád diriguju…, letos nominovaný na cenu Český lev.

Jakub Hrůša, který studoval u Jiřího Bělohlávka na Hudební akademii múzického umění v Praze, byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie v roce 2018. Historie jeho vystupování s prvním českým orchestrem je však mnohem delší a zahrnuje více než 70 koncertů doma i v zahraničí. Českou filharmonii poprvé řídil ve Dvořákově síni Rudolfina jako teprve třiadvacetiletý v prosinci 2004, naposledy letos začátkem března na turné po německých městech, které zaznamenalo i přes počínající koronavirovou krizi velký úspěch a sklidilo mimořádně pochvalné reakce ze strany recenzentů.

Dubnové koncertní provedení Janáčkovy opery Káťa Kabanové s Kateřinou Kněžíkovou v hlavní roli, které mělo vedle Rudolfina zaznít i v hamburské Labské filharmonii, už muselo být bohužel zrušeno.