Design a zvuk: Guangzhou Opera, Čína

  1. 1
  2. 2

Čína je současným ekonomickým tygrem, který světové ekonomické krizi nejen odolává, ale naopak z ní těží ve svůj prospěch. Čína se také otevřela světu a její ekonomická, kulturní i společenská identita se mísí se západní. To vedlo před časem i k tomu, že dříve velmi uzavřená kultura Číny se otevřela světu a Číňané objevili západní vážnou hudbu, tanec i operu. Obliba těchto žánrů u střední ekonomické třídy Číňanů stále stoupá a spolu s prosperitou vede k tomu, že v Číně v současnosti vzniká nejvíce nových staveb určených pro provozování dramatického umění, hudby a baletu. Nově budované komplexy jsou ve velké většině případů multižánrové a sdružují zázemí pro více oborů, které v angličtině nazýváme velmi výstižným souslovím „Performing Arts“. Neslouží tedy jenom jako koncertní síně nebo divadelní prostory, ale jsou to v pravém slova smyslu komplexy určené pro provozování hudby, opery, baletu a dramatu jak v klasicky čínské historické podobě, tak podle západních vzorů.Před časem jsme se v seriálu Světová operní divadla na Opeře Plus věnovali nejznámějšímu z těchto nově zbudovaných komplexů, a sice pekingskému National Center for Performing Arts (článek naleznete zde), zrozenému u příležitosti letní olympiády v Pekingu a pro veřejnost otevřenému v roce 2007. Velká čínská města ale takových komplexů postavila nebo staví mnohem víc a mnohé z nich jsou opravdovými skvosty moderní architektury. Často se jedná o projekty architektonicky velice odvážné, které by v Evropě nebo ještě konzervativnějších USA neměly šanci vzniknout. Nejen pro svoji architektonickou odvážnost, ale hlavně kvůli finanční nákladnosti. Pojďme se tedy v tomto seriálu podívat i na některé asijské skvosty současné architektury sloužící múzám.

Jako první nahlédnutí jsem vybral komplex otevřený v roce 2010 v průmyslovém městě na březích Perlové řeky – Guangzhou. Město, které leží v provincii Guangdong, je od nepaměti přirozeným centrem více kultur. Jeho více než dva tisíce let stará historie spojuje kultury jihovýchodní Asie, Středního východu, ale také evropských obchodníků, kteří přišli do oblasti s Marcem Polem v polovině šestnáctého století. Město samo leží asi 300 kilometrů severozápadně od Hongkongu. A stejně jako čtrnáct dalších čínských měst bylo Guangzhou prohlášeno v roce 1984 zvláštní ekonomickou zónou. To vedlo k jeho rychlému ekonomickému rozmachu ještě v minulém století a nyní patří aglomerace města Guangzhou mezi ekonomicky nejsilnější čínské oblasti. Populace samotného města a aglomerace čítá přes deset milionů obyvatel. Zajímavostí je i to, že od roku 1994 aglomerací vede jediná doposud dokončená dálková rychlostní silnice spojující region s další aglomerací od roku 1984 zařazenou mezi zvláštní ekonomické zóny v Číně – Shenzenem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat