Dirigent Daniel Harding debutuje u České filharmonie s orientální hudební pohádkou

„Oratorium Ráj a Peri bylo pro Schumanna vstupenkou do nejvyšší skladatelské společnosti. Jeho úspěch byl tak ohromný, že ho doslova přes noc katapultoval z provinčního autora do pozice mezinárodní hvězdy. Nejenže měla skladba úspěch u odborné kritiky, ale publikum ji tak milovalo, že se v prvních letech po premiéře dočkala více než padesáti provedení. Robertova manželka, skvělá pianistka Clara Schumannová, dokonce prohlásila, že je to nejlepší věc, kterou její muž kdy napsal. O to méně pochopitelný je pro mne její ústup ze slávy do úplného zapomnění. Patrně byl způsoben změnami v koncertním životě, kvůli nimž se oratorní díla soustředila většinou do chrámového prostoru, kde nebylo místo pro světský námět, na němž je Ráj a Peri postaven,“ domnívá se sedmačtyřicetiletý dirigent Daniel Harding.

Robert Schumann si pro zhudebnění vybral text irského autora Thomase Moora z knihy Lalla Rookh. Dílo z roku 1817 je inspirováno Orientem, zejména Persií. V tomto ohledu se Moore i Schumann přiklonili k tehdejší všeobecné fascinaci mimoevropskými kulturami. Lalla Rookh obsahuje čtyři příběhy. Jedním z nich je právě příběh o Peri, postavě z perské mytologie, jež na sebe bere podobu krásné dívky a jež je potomkem padlého anděla a člověka. Peri je kvůli hříšným předkům zapovězen vstup do ráje. Za jeho brány má být vpuštěna až poté, co do nebe přinese dostatečně vzácný dar. Peri se do hledání pouští symbolicky třikrát. Poprvé přinese poslední kapku krve indického bojovníka za svobodu. Podruhé se ocitá v Egyptě, kde zachytí poslední výdech dívky, jež skoná poté, co odmítne opustit svého milence nakaženého morem. Až třetí dar však nebesům připadá dostatečný. Peri sebere slzu starého syrského zločince. Toho dojme pohled na mladého, modlícího se kluka, který mu připomene vlastní nevinná léta.

Přes nesporné kvality a někdejší obrovskou popularitu je dnes Ráj a Peri pro hudební veřejnost spíše povinnou zmínkou v seznamu Schumannových děl než skladbou s živou interpretační tradicí. Odborníci se však shodují, že se jedná o nesmírně pozoruhodné dílo a jeden z vrcholů Schumannovy tvorby. Například sir Simon Rattle o kompozici mluví jako o jednom z mála skutečně mistrovských kusů, jež většina publika nikdy neslyšela. Jeho slova potvrzují skutečnost, že Česká filharmonie Ráj a Peri provedla na jediném koncertu v dubnu 1987 pod taktovkou Gerda Albrechta. Nahrávka, která při té příležitosti vznikla, vyšla u Supraphonu o rok později.

Mimořádný talent Daniela Hardinga rozpoznal Simon Rattle, který jej v jeho osmnácti letech povolal k Birminghamskému symfonickému orchestru jako svého asistenta. Od Simona Rattla se Harding přesunul ke Claudiu Abbadovi a Berlínským filharmonikům, které poprvé řídil v jedenadvaceti. V roce 1996 debutoval na BBC Proms jako nejmladší dirigent v historii. V roce 2021 řídil jako první britský dirigent slavný Letní noční koncert Vídeňských filharmoniků.

Daniel Harding je hudebním a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Švédského rozhlasu, který opustí po dlouhých osmnácti letech v roce 2025. S ním uzavíral i loňský ročník festivalu Dvořákova Praha. V minulosti zastával post hudebního ředitele Orchestre de Paris (2016–2019) a hlavního hostujícího dirigenta Londýnského symfonického orchestru (2007–2017). Kromě svých koncertních závazků je Harding také častým hostem prestižních operních domů, jako jsou milánská La Scala, Královská opera Covent Garden, Berlínská či Vídeňská státní opera.

Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia nedávno oznámil, že Daniel Harding se stane jeho hudebním ředitelem od sezony 2024/2025 na dobu pěti let. Na tomto postu vystřídá Antonia Pappana, který odchází k Londýnskému symfonickému orchestru. Pappano končí i na postu hudebního ředitele Královské opery Covent Garden, jehož se brzy ujme Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie a také zmíněného Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia