„K této opeře mám osobní vztah. Dvořákův Jakobín byl první operou, kterou jsem v roce 1990, tehdy v Jablonci nad Nisou, dirigoval. Nyní se s tímto mistrovským dílem potkávám ve třetím nastudování a musím se přiznat, že tentokrát bylo mou snahou co nejvíce vyhovět zápisu Dvořákovy partitury, čímž se vědomě vzdaluji některým interpretačním tradicím. Možná, že vyznění bude méně patetické, ale věřím, že vyniknou všechny hluboké city, kterými tato partitura doslova přetéká,“ řekl šéf opery Martin Doubravský, který inscenaci hudebně nastudoval a také jí diriguje.
K režii byla přizvána zkušená činoherní režisérka původem z Liberce Kateřina Dušková, u níž se jedná o první setkání s klasickým operním titulem: „Když jsem si v květnu od pana šéfa opery odnášela klavírní výtah Dvořákova Jakobína, cítila jsem stejně posvátnou úctu, jako když si prvňák nese domů první čítanku a stejně tak jako onen prvňák jsem byla rozhodnuta se do září naučit plynule číst a psát, abych si pak ve škole neuřízla ostudu.
A tak jsem se na několik měsíců vzdálila ze svého relativně bezpečného světa činohry a vrhla se do vod operních. Zatím plavu blízko břehu, do větších hlubin se nepouštím, protože má tempa jsou nesmělá a nemotorná, a ne vždy mi stačí dech. Nicméně každou zkoušku mě udivuje, jak je hudba, s níž pracujeme, silná a jak málo se ode mě vlastně vyžaduje. Vždyť stačí zavřít oči a poslouchat. Mistr už vše napsal a snažit se být lepší než on, není možné. V té hudbě je tolik síly a krásy… Jsem vděčná za tohle setkání s operou.
A dovolte ještě pár osobních slov – děkuji, že jste se nenechali vystrašit a přišli sdílet hudbu společně s námi. Děkuji, že nenecháváte hlediště našeho divadla opuštěné. Divadlo bez vás totiž umírá. Buďte s Dvořákovým Jakobínem aspoň tak šťastni jako jsme my,“ vyzvala Kateřina Dušková veřejnost .
Významná role je v opeře rovněž přisouzena sboru, pod vedením Anny Novotné-Peškové, velmi charakteristická je pro Jakobína také účast sboru dětského, kterým je stejně jako v předchozích inscenacích Severáček, pod vedením Silvie Langrové. Scénografie Pavla Kodedy a kostýmy Romana Šolce respektují kolorit místa a doby, čímž rovněž navazují na bohatou interpretační tradici Jakobína v Liberci.
Jednou ze zajímavostí liberecké inscenace Jakobína je obsazení otce a syna Jiřího Rajniše staršího v roli Adolfa a Jiřího Rajniše mladšího v roli Bohuše z Harasova. V opeře jsou tyto postavy bratranci… Bohušovu ženu Julii alternují Věra Poláchováa Lívie Obručník-Vénosová. Starého Hraběte nastudoval Pavel Vančura, licoměrného Purkrabího Filipa zpívají Zdeněk Plech a Andrij Shkurhan, mysliveckého mládence Jiřího – Sergey Kostov a Dušan Růžička, regenschoriho Bendu Jan Ježek.
Antonín Dvořák: Jakobín
Divadlo F. X. Šaldy Liberec
Premiéry 25. a 27. září 2020 v 19:00
Hudební nastudovaní a dirigent: Martin Doubravský
Režie: Kateřina Dušková
Obsazení:
Hrabě Vilém z Harasova: Pavel Vančura
Bohuš z Harasova: Jiří Rajniš ml.
Julie: Lívia Obručník Vénosová, Věra Poláchová
Filip: Zdeněk Plech, Andrij Shkurhan
Jiří: Sergey Kostov, Dušan Růžička
Terinka: Veronika Kaiserová, Lenka Pavlovič
Benda: Jan Ježek
Adolf z Harasova: Jiří Rajniš st.
Lotinka: Blanka Černá
