Dobří muzikanti jsou si inspirací

  1. 1
  2. 2

S varhaníkem, cembalistou a klavíristou Jaroslavem Tůmou nejen o jeho čtvrtečním koncertě s pardubickým souborem Barocco sempre giovane  


Patříte k hudebníkům, kteří rádi střídají koncertní nástroje. Ve vašem případě jsou to varhany, cembalo, kladívkový klavír, klavichord. Se souborem Barocco sempre giovane už jste hrál na varhanní positiv, cembalo, dnes opět na cembalo, ale také nově na kladívkový klavír. Jaké možnosti to přináší dramaturgii koncertu?

Program koncertu je založen na využití dvou mých nástrojů, cembala a pianoforte. Je navíc dokonale symetrický. První půlka zůstane v barokní době, ve druhé se posunujeme ke klasicismu.

V obou případech začnou hrát moji hostitelé, soubor Barocco sempre giovane, pak zahraji sólovou skladbu na svůj nástroj, na závěr přijde vždy klávesový koncert s doprovodem smyčců a bassa continua, Bachův Koncert f moll pro cembalo a Salieriho Koncert C dur pro fortepiano. Ten by se ovšem dal hrát i na varhany. Záleží na chuti interpretů.Představte nám své nástroje. Čím vám osobně imponují, co vám umožňují…?

Hraji na cembalo Františka Vyhnálka. Měl jsem štěstí. Pořídil jsem si kdysi jeho opus jedna, jednomanuálové cembalo, které je kopií cembala nacházejícího se v Bachově rodném domě v Eisenachu. Tvrdím o něm s nadsázkou, že je historické. Jednak bylo postaveno už v roce 1988, tedy krátce před listopadem 1989, hlavně ale Vyhnálek z nedostatku jiných možností použil dřevo z jakési zříceniny nejmenovaného zámečku na severu Čech. Byly tam trámy vyzrálé sto padesát let, což se na kvalitní rezonanci projevuje. Později mi František za svůj opus jedna nabízel výměnou velký dvoumanuálový nástroj, který má daleko vyšší pořizovací cenu, nicméně mě nenalákal. Přestože i jeho velká cembala jsou krásná, k tomuto ranému krásně znějícímu Eisenachu mám hodně osobní vztah.

Klavír zase pochází z dílny Paula McNultyho. Postaven je podle vídeňského vzoru stavitele Walthera, i když ne zrovna ortodoxně, dokonce je pozměněn i původní tvar. Paul je Američan žijící ve středočeském Divišově, vždy hodně experimentoval a svými klavíry doslova žije. Moje piáno nehrálo nejdříve úplně dokonale, ale vyzrálo. Nyní je ve zvuku daleko osobitější než mnohé současné ambicióznější kopie. Problém stavitelů je v tom, že musí prodávat, jelikož mají obrovské náklady. Výroba se ale postupně stává sériovější, což často znamená ztrátu individualit jednotlivých nových kousků.Jak vzniká dramaturgie vašich koncertů a jak vznikla ta nejnovější, pro váš čtvrteční večer se souborem Barocco sempre giovane v Pardubicích? Vy navrhujete, orchestr přijímá či oponuje…?

Například jsem hned navrhl uvést Koncert Salieriho. Vše ostatní vzniklo samospádem během jednoho delšího telefonního rozhovoru s Pepou Krečmerem, šéfem a iniciátorem vzniku souboru. Vzbudil mě brzy ráno, ale odpustil jsem mu to… Kdo nezná konkrétní skladby Mozartovy nebo Salieriho, tak při poslechu těžko jednoznačně rozhodne, který z nich je lepší skladatel. Prý byl v tomto směru i nějaký pokus na jedné univerzitě v USA, při němž studenti jednoznačně favorizovali Salieriho. Síla a velikost skladatele totiž vyjde najevo až s větším odstupem a zkušenostmi, ne při poslechu jedné skladby. Spor je samozřejmě dávno rozhodnut, nicméně Salieri nebyl nenadaný člověk. V tomto směru je ve známém dramatu i ve filmu Salieri nemístně zneužit. Ovšem jako příklad střetu génia s průměrností je ten námět geniální.

Koncertujete-li jako sólista – varhaník, určujete si při provedení všechny interpretační finesy sám. Jste-li sólistou orchestru, jaké muzikantské partnerství očekáváte?

Dobří muzikanti jsou si inspirací. A vzájemné přizpůsobení je nutné. Neimponují mi provedení, kdy sólista vnucuje třeba své tempo tak usilovně, že pak není s doprovázejícími pohromadě. Muzikanti ostatně většinou velmi rychle pochopí, kdo je co zač. Jsou-li chyceni, snaží se sólistovi co nejlépe vyhovět. Jindy kritika, nebo spíše takzvaná kritika píše třeba ódy, ale ti, kdo byli u toho, dobře vědí, co nekalého se při provedení dělo. Stejně rychle jako se sólisty jsou hudebníci hotoví i s dirigenty. Náš profesor Jan Zdeněk Bartoš, kterému jsme s láskou přezdívali „Jezeďák“, nám na konzervatoři říkával: „Jó, kdyby taktovka hrála, to bychom slyšeli věci…!“V Pardubicích působí dvě nepřehlédnutelná tělesa – Komorní filharmonie Pardubice a Barocco sempre giovane. Obě už léta na vynikající úrovni, s oběma spolupracujete. Nevyčítají vám to jedni nebo druzí?

To já nevím, co mi kdo vyčítá… Někde jsem častěji, někde méně často. Jde o to, kdo mne pozve. Samozřejmě mě mrzí, jestliže mne někdo dlouhodobě opomíjí. Ne vždy je to nějaká zlá vůle, prostě si nevzpomenou. To ale není moje chyba. Já kvůli nim nebudu přece sedět celé dny nad svým „píár“. Nemám na to čas, náladu, chuť, nebaví mě to. Kdo se tomu věnuje a cpe se třeba do médií za každou cenu, píše nabídky na všechny strany, nezbývá mu čas na cvičení. Mně je daleko milejší věnovat se hudbě. A necítím se šizen, protože jsem toho odehrál už docela dost, doma i v zahraničí. Vůbec za nejdůležitější ale považuji činnost publikační, tedy především nahrávání a vydávání snímků na CD, zejména varhan. Vždyť nahrávek mám jen v sólové škatulce už hodně přes padesát. Nedávno jsem například vydal trojcédé s hudbou Johanna Sebastiana Bacha na nejlepších českých varhanách pro mistrovu hudbu vhodných, které se kupodivu nalézají v Německu.

Na souboru Barocco sempre giovane je sympatický také fakt, že jsou studenty či absolventy pardubické konzervatoře, kteří si „zůstali věrni“ i v profesionálním životě. Hrají na moderní nástroje, nevadí vám to při interpretaci například právě barokních autorů?

Nevadí. Důležité jsou jiné věci. Třeba nadšení a upřímnost projevu. Ostatně, oni nyní například zkoušejí staré smyčce. Spor, zda hrát na nové nebo dobové nástroje, je už dnes zbytečný. Obojí má nárok na existenci. Je ale dodnes někdy dokonce i hrubě a nevkusně zneužíván.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na