Drážďanský triumf Edity Lucrezie Gruberové
Když jsem několika lidem sdělil, že se jedu podívat na Lucreziu Borgiu v podání Edity Gruberové, byl jsem varován, že to není úplně role pro ni, že nepatří k jejím nejlepším partiím a podobně. Po té, co jsem se vrátil z prvního drážďanského koncertního provedení, říkám, že je to role právě pro ni a že ji zvládá skvěle!
Předlohou libreta Felice Romaniho byla francouzská hra Victora Huga Lucrѐce Borgia, jež měla premiéru v roce 1831. Obliba děsivých historek zde poznamenala osud jedné dávno mrtvé ženy. Na jevišti se objevila prostopášnice, pro kterou vražda neznamenala více než ukrácení dlouhé chvíle. Skutečná Lucrezia, dcera kardinála a později papeže, však byla spíše hříčkou v rukou svého ctižádostivého otce. Po několika domluvených zasnoubeních a anulovaném sňatku byla šťastně provdána za vévodu z Biselli. Toho však zavraždil její vlastní bratr, Cesare Borgia. Jeho hříchy pak mnohem pozdější tradice připsala právě Lucrezii, ačkoliv ta byla brzy po vraždě znovu provdána za vévodu z Ferrary, se kterým žila – poměrně šťastně – až do své smrti. Porodila osm dětí, podporovala umělce a byla opěvována i takovými básníky, jako byl Ariosto. Operní Lucrezia je někdo docela jiný – na jedné straně pomstychtivá intrikující žena, na straně druhé nešťastná matka hledající dítě, které kdysi musela odložit.
Donizetti operu napsal v roce 1833 za necelé čtyři týdny. Nutno říci, že partitura nijak nevybočuje z představy, kterou máme o hudebním doprovodu belcantových oper. Orchestr nemá v opeře větší úlohu, jeho funkce je především doprovodná, ostatně se tenkrát více ani nežádalo. O to více prostoru dostaly hlasy. Co možná překvapí, je fakt, že opera obsahuje jen několik árií. Naprostá většina zpěvních čísel jsou mistrně zkomponované ansámbly. Dirigent Andriy Yurkevych akcentoval především dramatická místa, ve kterých se mu podařilo dosáhnout maximálního účinku, ani v několika vypjatějších momentech však výborně hrající orchestr nezastínil zpěváky či zpěvačky. Od prvního vstupu mne zaujal i sbor a úžasná kompaktnost jeho zvuku (první sbor je mužský, ale ženská část nebyla o nic horší). Na všech v orchestru i sboru bylo patrné zaujetí a soustředěnost na maximální výkon. O disciplinovanosti, která v Saské státní opeře panuje, svědčí i to, že ačkoliv představení mělo začínat v 19.30, orchestr i sbor nastoupil o pět minut dřív, takže si mohli naladit a večer začal s naprostou přesností. Je také třeba dodat, že to už byli na svých místech i všichni diváci zaplněného divadla.
Sbormistr Christof Bauer, José Bros, Edita Gruberova, Silvia Tro Santafé, Michele Pertusi a Andrily Yurkevych
A nakonec samozřejmě královna večera. K mé mírné nejistotě přispěly nejen názory v úvodu zmiňované, ale také ukázky ze scénického uvedení Lucrezie v Mnichově, které jsou k dispozici na youtube (celou inscenaci jsem dosud neviděl). Hlavně závěrečná scéna vyvolala bouřlivou debatu a rozdělila diskutující na dva velmi vyhraněné tábory. Jedni viděli hlas dávno za zenitem, druzí citový prožitek, kdy je Gruberova ochotna obětovat i krásu tónu pro lepší vyjádření emocí (podobně jako např. v Elizabeth z Roberta Devereux). Spekulovalo se však i o tom, že v době představení byla Gruberova nemocná.
Díky za dobré zprávy, my jedeme tento pátek. Už se těším, že paní Editu po delší době opět uvidím a uslyším naživo. Zatím vždy to byl mimořádný zážitek!
Videt a slyset (nebo spise opacne, ale oboji jde stale dobre dohromady v jejim pripade) Editu Gruberovou je nezapomenutelny umelecky zazitek. Vedel jsem samozrejme o ni uz drive, ale protoze ona nerada cestuje daleko letadlem (treba k nam do Kanady nebo USA) a ja jsem neobjevil pro sebe ty operni domy, kde ona pravidelne vystupuje, bylo to az s Opera Plus (grand merci vsem), kdy jsem se vydal na jeji I Puritani do Vidne a na R. Devereux do Mnichova.
Lucrezia Borgia je dalsi, co bych rad videl a nejardeji v te inscenaci jak byla premiera loni v Mnichove. Mam alespon z toho dvd. Obsahuje 2 disky, ten druhy je venovany kariere EG. Stejne jako RD, i LB od Ch. Loy me zcela fascinuji. Obe jsou naprosto idealni role pro EG, hlasove i vekove. Navic v LB je i Pavol Breslik, ktery je idealni na roli syna (Gennaro). Pokud mate to dvd nebo si vsimnete na YT, i takovy detail ze zname historie jako jasne modre oci LB se jim tam podarilo zasadit. Doufam, ze z tech cocek pani G. moc nebolely oci.
Pocakm si na tuto produkci, az se vrati zase do Mnichova (pristi rok?). Letos v rijnu bude koncertni provedeni take ve Vidni. To me laka mene, ale pokud jste dostali v Dresden listek za EUR 30 (dnes asi 39 kanadskych dolaru) do prizemi, je to skoro zadarmo. To bych si take nenechal ujit.
Pavle, dekuji za peclivy a uprimny clanek.
VT
Nikde jsem neslyšel, že by to nebyla roel pro Gruberovou. Je to její vrcholná kreace, se kterou má úspěch. Navíc s věkem podává tuhle dramatickou roli velmi sugestivně. V každém případě je po výrazové stránce špičkou a pro mě zcela přesahuje všechny existující nahrávky a interprety této role. Pokud jste viděli její kreaci v téhle roli v inscenaci mnichovské, musíte uznat, že to byl vrchiolně strhuhjící zážitek!
Vážení přispěvatelé!
Přečetl jsem si článek o Lucrezii Borgii v podání Edity Gruberové, která je zajisté vynikající pěvkyní, jednou z nejlepších koloraturních sopranistek, dnes možná vůbec nejlepší. Těší mě, že právě Slovensko se po Lucii Poppové a jiných může pochlubit takovou osobností. Nicméně chce-li někdo pochopit operu Lucrezia Borgia a poznat, jak má to dílo skutečně vypadat, měl by si v prvé řadě prostudovat pojetí maestra Richarda Bonynga, což byl bez jakýchkoli diskusí nejlepší interpret Donizettiho i Belliniho hudby ve 20. století. Jeho inscenace této opery nebyly překonány a Edita Gruberová ani s vypětím všech sil nikdy nepředstihne Dame Joan Sutherland v roli Lucrezie, za tím si stojím. Sutherlandová tuto operu nahrál několikrát, památná je především nahrávka na CD v r. 1977 pro spol. Decca, kdy jejími partnery byli Giacomo Aragall, Marilyn Horne a Ingvar Wixell. Breslik může být solidní, ale to prostě není persona, která by se dala srovnávat s Aragallem, tím méně Alfredem Krausem, který byl nejoslavovanějším interpretem role Gennara vůbec a který se Sutherlandovou Lucreziu inscenoval velmi často v 80. letech. Ještě v r. 1989 spolu v hl. rolích nadchli v Barceloně, a to měli oba přes šedesát. Přitom Krausovo ztvárnění velké árie T´amo qual dama un angelo nemělo a nemá konkurenci!
Mám ještě jeho nahrávku z r. 1966, s M. Caballé, S. Verrett a E. Flagellem! Je to přitom první Donizettiho verze tohoto díla, kde ještě třeba uvedená árie není! Nicméně skutečným vrcholem a laťkou byly inscenace Krause a Sutherlandové. Staly se nezapomenutelnými již skvostnou výpravou, kostýmy, charismatem pěvců, jejich aristokratičností, prostěb celkovým laděním, které mi u moderních provedení s Gruberovou chybí, její inscenace s Breslikem byla scénicky otřesná, stejně jako svlékání se na jevišti bylo zcela neodůvodněné a naprosto rušilo ladění díla.U Gruberové mi i přes její výjimečnost vadí, že každý její výška je úplně stejná, naprosto totožně se vždy v rozhodujícím místě zhoupne a pak v jakémsi obloučku vyvede svou výšku, jako podle šablony. Jinak považuji Lucrezii Borgiu za jedno z Donizettiho vrcholných děl, kvalitativně určitě vyspělejší než Lucie, předjímá již znatelně Verdiho.
Martin Bojda
Dobrý den,
jak jsem psal v článku, mnichovskou inscenaci znám jen z několika ukázek na youtube, proto bych se k ní nerad vyjadřoval. Ale pročetl jsem si několik diskusí – někteří přispěvatelé přitom zpěvu evidentně rozumí – a zde je jasně patrné, že jeden tábor tvrdí, že Gruberova nedosahuje např. Sutherland, často bývá zmiňována i Devia.
Tedy pro Dido: drážďanský koncert byl vrcholně strhující.
pro M.Bojdu: ano, Vámi popisované výšky jsou ve zmíněných diskusích často kritizovány – ono "zhoupnutí" či "nabrání" (scoop)…
Závěr: nemohu posoudit, zda Gruberové Lucrezia je lepší (připustíme-li tento hodnotový soud) než Lucrezia Sutherland, protože tu jsem nikdy naživo neslyšel. Referoval jsem o drážďanském koncertu, který byl skvělý, včetně atmosféry, která je stěží přenositelná. Pravděpodobně budete moci posoudit i Vy, protože dle přítomných mikrofonů předpokládám, že byl pořizován záznam.
Sutherland byla skvela a neprekonatelna – ve sve dobe. Gruberova je skvela a stale tezko prekonatelna nyni. Divak ma vzdy nejvetsi pozitek z ziveho predstaveni, teprve potom prijdou nahravky na dvd a cd. Jakkoli skvele, zive predstaveni ma podle meho nazoru prednost. Zijete v tom okamziku, nic se neda opravit a retusovat jako ve studiu. Navic je tam energie divadelniho salu, kde jsou (hopefully)vsichni soustredeni na jednu vec – predstaveni na jevisti.
Podobny "problem" existuje i s nahravkou La Tosca z roku 1953 s Maria Callas. Je to pro me ikonicka vec a clovek to slysi pri vsech ( i live) predstavenich. Carol Vaness, ktera zpivala La Tosca mnohokrat a i v posledni s Pavarottim v Met, v jednom rozhovoru trochu "ujely nervy" a pustila se do kultu te nahravky od Callas. Samozrejme, cas jde dal a je treba si uvedomit a akceptovat, ze se objevuji nove hlasy a moderni inscenace.
To samozrejme neubira nic na dobove a nadcasove kvalite nahravek Sutherland a Callas a je chvalyhodne, ze je objevili a ocenili i velmi mladi nadsenci pro operni umeni a artikulovane se podileji na diskusi OP I.
VT
Místní diskuse o opeře Lucrezia Borgia mě přiměla k dalšímu prohlédnutí si videí z mnichovského představení r. 2009 s E. Gruberovou a P. Breslikem. Jestliže včera jsem ho přešel se shovívavostí, jsem nucen se opravit – je to jedno z nejodpornějších donizettiovských představení, jaké jsem kdy viděl. V prvé řadě jsou naprosto urážlivě nevhodné kulisy, výpravy, kostýmy, vzhled jednajících. Rádoby avantgarda a rádoby zasazení klasického příběhu do moderních kulis, které ovšem nemá smysl a které celý příběh zcela zbavuje původní patiny, atmosféry. Troufnu si docela odvážně zde říci, že kdyby E. Gruberová cítila nějakou úctu k Donizettiho odkazu a kdyby znala jeho dílo a historii doby vůbec opravdu tak jako třeba manželé Bonynge-Sutherland, nikdy by v tak nevkusné inscenaci nevystoupila. podobně např. Piero Cappuccilli odmítl vystoupit jako Rigoletto, když nesouhlasil s pojetím a kostýmy postavy.
Považuji za nehoráznost hrát Borgiu s postavami oděnými do černých obleků a tříčtvrtečních kalhot, to je facka. Osobně bych z představení odešel a rozeslal stížnosti všem zúčastněných pánům ,,znalcům".Gruberová navíc zpívá pořád stejně, dopředu vím, jak která skladba ,,dopadne". Se Sutherlandovou zcela nesrovnatelná, už proto, že na rozdíl od ní nemá charisma vlastní osobnosti, nemá prostě nezapomenutelné rysy, navíc vůbec nehraje rukama. Když si zase nasadí ty hrozné šedé vlasy ve finále, což navíc nemá vůbec žádnou oporu v libretu, je to jen směšná nápodoba jejích totožných kousků v Robertu Devereuxovi. Sutherland či Caballé stále zůstávají někde jinde. Největším defektem představení pak kromě kostýmů a scény byl Pavol Breslik, absolutně malý a slabý hlas, proti zmíněným Krausovi či Aragallovi naprostý odvar, ani ne stín jich, hodí se tak jako zástup do některých lehkých rolí Mozarta, takový stín A. Dermoty, chybí mu však opět důstojnost a charisma velkého umělce, publikum má být k němu lacině přivedeno pomocí svlékaných košilí, zkrvavených úst, vizáže jako z módního katalogu apod., vše opět zcela bez opodstatnění v předloze. Neviděl jsem tak špatnou inscenaci této opery a doufám, že více takových moc nebude.
Martin Bojda
To Bojda: No comment :-)
Leonora3:
Vazeny Martine Bojdo, jsem moc rada, ze na tomto blogu se najde i konzervativnejsi milovnik opery nez jsem ja a rada vam predavam toto zezlo.
A ted k vasmu prispevku: moc dobre tomu rozumim, a vim co citim, kdyz mne nekdo sahne na me milacky, tim myslim nejen solisty, dirigenty (co se v pripade rezenze Pavla Simacka vubec nestalo) ale i na nase oblibene dila – zde vasi Lucrezie Borgie a jejich adekvatni interpretaci.(Jak ja jsem se tady pohadala pro interpretaci francz. verze Dona Carlose nebo Macbetha v Staatsoper:-)
Taky jsem videla pouze ukazky z Lucrezie Borgie na YT a kdyz mne nemecke rezie obvykle neoslnuji, zrovna Lucrezii povazuji za docela zdarilou a taky se mne Edita Gruberova v ni moc libi. Videla jsem ji vickrat ve Vidni v klasickych inscenacich Puritanech, Lucii, Ariadne. Kazda z techto inscenaci jiz nejaky ten rok (snad i desetileti) pamatuje. Edita Gruberova dnes ovsem neni a ani nemuze byt ta Zerbinetta, co byla v 70 letech, kdyz ji do teto role obsadil K. Bohm (a dostala od Maestra nejvyssi oceneni ve slovech: " Kez by se toho byl dozil Richard Strauss"). Nesouhlasim s vami, ze EG necti Donizettiho. Srovnavate s Joan Sutherland, ale jsem si jista, ze i ona by dnes (a zvlastne kdyby zpivala v nemeckych zemich) zpivala opery bel canta v jinych inscenacich jak to bylo za jejiho obdobi. Na Met Player, mem oblibenem opernim pruvodci, jsem se nedavno divala na Dame Joan, jak zpivala Lucii v Met a na gala predstaveni v Met s Pavarottim, kde v gala delali po jednom dejstvi z Lucie, Traviaty a Rigoletta. V dobe predstaveni bylo Dame Joan 61 let a jiste kdyz zpivala Lucii na zacatku sve kariery (sedesata leta), tak to bylo jine. V jejim projevu jsem citila prevahu intelektu. Bylo to perfektni, ale asi tak perfektni, jak kdyz Edita Gruberova pred dvema lety zpivala Zerbinettu. Diana Damrau to dnes zazpiva jiz jinak, vedle techniky ma i mladistvy drive, ktery damy v 60-ce jiz mit nemohou. A taky Anna Netrebko se mne jako Lucia libila vic, vic nez Edita Gruberova a taky vic nez Dame Joan.
Samozrejme si obe zminovane damy nesmirne vazim ( i kdyz z jistych duvodu Editu Gruberovu jeste o neco vic, protoze to mela v zivote tezsi a vedle sebe nemela chapaveho a stimulujiciho Bonynga). Mam taky jejich nahravky, ktere posloucham a miluji, taky se odbivuji jejich talentu, mistrovstvi, discipline – ale zivot jde dal.
Jeste k Pavlu Breslikovi, ktereho jste porovnaval s Giacomo Aragallem. Priznam se, ze jsem o nem nikdy neslysela, jeho jmeno jsem nenasla ani v operni encyklopedii az na YT a v biografii Joan Sutherland. Je to pozoruhodny hlas a na UT byly ukazky Aragalla jako Calafa a Cavaradossiho. I kdyz oba zpivali Gennaria v Lucrezii, prece Breslik
(aspon doufam) se svym hlasem nebude zpivat verizmus. Je to (pry) krasny mozartovsky tenor, brzy se o tom doufam presvedcim v Mnichove, kde ho uvidim jako Ottavia. A na superlativy, ktere o nem napsaly americke noviny po dedute v Met (perfectly focused honey-sweet tenor,…smashing debut singing with lyricism, a beautiful vocal timbre, an impresssive breath control) by mohl byt pysny kazdy mlady solista. Je to mlady clovek, ktery podle mne ma jevistni charizma (aspon pro mne) a pokud bude tak skromny a disciplinovany, jak se to dosud jevi, ostatne se dostavi.
Leonora 3, thanks for your comment and patience. That's EXACTLY what was needed!
Pro paní Leonoru (ze Síly osudu, nebo z Trubadúra?):
Lucrezia Borgia, v níž budou postavy chodit v kraťasech a svlékat se, zůstane vždycky kýčem a skvrnou na interpretaci tohoto zajímavého, ale nikoli mistrovského díla. Víc k tomu není co dodat. jestli máte biografii Joan Sutherland, velice by mě zajímala, v češtině to asi není, že? Doporučuji zhlédnout ukázky z Lucrezie s Joan a Krausem na youtube. Sutherlandová byla jen jedna, napsat, že se Vám jako Lucie víc líbila Netrebko je poněkud zvláštní, pobaví to, ale každý má svůj vkus. Já, mám.li k dispozici ideál, se nejraději obracím k němu. K Sutherland v Lucii, k Pavarottimu s ní Puritánech, ke Cappuccillimu jako Boccanegrovi, Vickersovi jako Siegmundovi, Siepimu jako Giovannimu, Del Monacovi a Tebaldi v rolích Chéniera a Maddaleny apod.
M.B.
Vážený pane Bojdo, přeji Vám ideální život s vašimi ideály.
Váš hrabě Teleke z Tölökö
Děkuji neznámému pisateli za přání ideálního života, skutečně se snažím obklopovat se co nejhodnotnějšími věcmi a každý den se obohacovat novými zážitky a znalostmi.
Možná jsem konzervativní, spíš bych ale řekl, že nejde o konzervatismus, ale o vkus, vzdělání a zdravý rozum, protože inscenaci jako mnichovská Lucrezia Borgia žádný skutečný znalec nemůže co do výpravy a pojetí hodnotit kladně, akorát tak projev E. Gruberové zaslouží velké uznání, ač mám k němu řadu výhrad. Velice mě hřeje, že mám prakticky totožné názory s Renatou Tebaldi a shody s jejím pojetím si vážím víc než shody s některými ,,fans", kteří tleskají všemu a neumějí srovnávat, protože neznají staré pěvce. Kdo má přehled po dějinách provádění např. jen lucrezie Borgie napříč 20. stoletím, nemůže inscenaci mnichovskou prostě hodnotit pozitivně, protože propaguje ,,umění" některých ambiciózních inscenátorů, ne umění Gaetana Donizettiho. Odkazuji k první árii Adriany Lecouvreur – ,,Jsem jen prostou služebnicí génia stvořitele…"
jestli to takto půjde dál, nemůžeme čekat nic jiného než ještě hrůznější zločiny na klasických dílech, než byly španělská inscenace Zlata Rýna, při níž po jevišti jezdila vozidla popelářské služby, Traviata, v níž téměř šedesátiletá Mariella Devia vystupovala v minisukni atd. I opeře bohužel vládne móda obnažování postav, vulgarizování a zcivilňování přiběhů a vášní. Komerce vládne téměř všude, téměř posledním opravdovým maestrem zůstává James Levine. Zazněla tam chvála Puritánů s Gruberovou. Za co? za ty dva téměř civilně oděné pěvce, kteří před jednou zdí (všechny kulisy) odstojí čtvrthodinový duet, pak napřáhnou meč a běží do šatny, čekaje potlesk? Slyšeli někdy ti lidé, kteří jim tleskají, jak to zpívali Cappuccilli, Capecchi, Milnes, Ghiaurov, Flagello apod.? To už je dnes možné všechno? Asi si také vezmu pytel z odpadkového koše, pustím na playback nějakou nahrávku a půjdu hrát Rigoletta.
Díval jsem se zrovna před chvílí opět na toho Breslika s Gruberovou. A pak jsem si pustil duet Serbami ognor ze Semiramidy s M. Caballé a M. Horne. Zkuste tak prosím někdo učinit také – a to je změna, co? Minimálně o pět levelů výš. to je skutečně Rossini, to je umění. Mnichovská Borgia? To je jako studentské představení s jedním hlasem, který navíc zpívá každou vysokou notu stejně, jako podle šablony.
M.Bojda
:-)))
Leonora3
(z Fidelia)
Pane M.Bojdo,
ja vam obdiv k Joan Sutherland vubec neberu, ale myslim, ze se bavime o dvou ruznych vecech. Vy hodnotite studiove nahravky Joan Sutherland, ja jsem mluvila o zivem opernim divadle na scene. A tam hodnotim nejen zpev, i kdyz ten je podstatny taky u mne, ale i dalsi slozky.
Proto se mne celkove Netrebko na scene Met v inscenaci Mary Zimmermann libila mnohem vic (videla jsem ji v Met v onom pamatnem predstaveni v lednu 2009 s Villazonem) nez 61-leta La Stupenda na teze scene v roce 1987(ze zaznamu z Met-Player). Lucia je mlada, naivni divka, pri vsi ucte pyl mladosti a naivity La Stupendy byl v te dobe pryc, i kdyz hlasove – klobouk dolu! Aby bylo jasno, ja se tomu nevysmivam a Dame Joan obdivuji, ale nemuzu akceptovat vasi filozofii, ze vsechno dobre jiz bylo! Podle vasich slov to temer vypada, ze vsechny dalsi pokusy jsou jiz marne. Sama mam radeji opery v adekvatnich historickych kostymech a souvislostech, ale vyjimecne, kdyz to dava smysl jsem ochotna akceptovat i taketo ponimani. Pokud vim , Lukrecia Borgia nebyla zadna svetice, tak mne svlekani (zvlaste u tak pohledneho mladeho muze :-) nijak neiritovalo.
Ja taky u jednotlivych oper mam sve idealy. Ale ani se cleny vlastni rodiny se casto neshodneme na stejnych! Jak potom mozeme ocekavat, ze se zhodneme s nekym cizim, kto ma uplne jinou zivotni zkusenost, vzdelani, zazitky atd.
V kazdem pripade by Dame Joan byla jiste potesena tak vernym ctitelem, jakeho ma ve vas.
P.S. Temer 500 strankova biografie Joan Sutherland "A Prima Donna's Progress" je vydan ve Washingtonu a je tedy v anglictine.
Vážená paní Leonoro (neznám jméno),
neřekl jsem, že každá další inscenace belcantových oper po Joan Sutherland je zbytečná, ačkoli bych si troufnul některé ,,znalce" poprovokovat prohlášením, že ano. Pouze jsem se snažil na tomto blogu, který znám jen krátce, trochu vzpamatovat některé přispěvatele, kteří až freneticky tleskají všem těm moderním inscenacím a pěvcům a prohlašují je za dokonalé a ideální, což mě skoro rozesmívá. Víte, máme k dispozici nahrávky ještě i pěvců z meziválečné éry. Znáte je? Prohlašovat pěvce jako Breslika, Netrebko, Villazona apod. za idealní je skutečně roztomilé, ale názor se dělá snadno, když není opřen o opravdu hlubokou zkušenost. Slyšel jsem Lucii s obrovskou plejádou nesmrtelných legend jako Callas, Sutherland, Caballé, Scotto atd., ale nikdy bych netvrdil, že tyto divy překonává Anna Netrebko. Prostě tomu tak není.Těší-li Vás v operních inscenací obnažování pěvců, prosím, podobné zažijete i u jiných zábav, ovšem hudba a umění nejsou zábavou a v Lucrezii Borgii prostě žádné svlékání není napsané, takže tam nemělo co dělat. A tečka. Žádný pan znalec nemá právo podobným způsobem zasahovat do Donizettiho díla, má se mu klanět a je studovat, nikoli sobě přizpůsobovat. Přece diváci a inscenátoři se mají přizpůsobovat dílu, ne dílo jejich choutkám a potřebě propagace některých rádoby hvězd. Zajímavé, že např. Kraus, kterého bych zase já označil za vrcholného Gennara, a znám ho z velké řady nahrávek CD i živých záznamů na youtube, se svlékat nikdy nepotřeboval. Někdo mi tady vyčítal, že jsem Sutherlandovou neslyšel naživo. Neslyšel, ale žiju. Nejsem snob ani boháč, abych jezdil po Evropě po představeních a po každém pak honem psal na internet, že co jsem viděl, bylo na nejvyšším levelu. Česká uměnověda taková ani nikdy nebyla.Já znám dobu, znákm autora hudby i libreta, znám pěvce, mám cv několika jazycích libreto, operu znám skvěle, a pak jen poslouchám různá pojetí a srovnávám, Psát, kdo byl nejlepší, nemá smysl, ale chceme-li srovnávat, měli bychom znát i příklady z minulých provedení. Doporučuji všem místním, aby si přečetli slova Renaty Tebaldi, která uvádí M. Pospíšil ve své knize Z operního Olympu, je běžně v knihkupectvích. Opakuji, že mě hřeje, že se v názorech shoduji s touto absolutní divou.
Zrovna mi tady zpívá signor Bastianini Rigoletta. Mám z toho trochu strach – kdy zase svět dostane takového obra? Nezapomínáte všichni, místní i lidé obecně, nějak rychle? Jeden den je prima donna assoluta Callas, za chvíli se někdo odváží totéž psát o Netrebko. Lze vůbec ty hlasy srovnat? Neměli bychom mít tak krátkou paměť!!! A srovnání Breslika s Aragallem se opět jen směju, doufám, že se necháte vyprovokovat…
MB