Duchovní Olomouc po jednadvacáté

Podzimní festival duchovní hudby se každoročně koná v Olomouci od konce září a trvá do půlky října, letos od 21. září do 12. října. Kulturní odkaz a historicky bohaté město s množstvím úžasných a většinou barokních staveb, míst a především duchovních stánků přímo vybízí ke konání nejrůznějších uměleckých aktivit. Podzimní festival má své nezastupitelné místo nejen v městě a olomouckém kraji, ale svým významem překračuje i hranice České republiky již jednadvacet let. Pořadatelem festivalu je občanské sdružení Musica Viva a dramaturgii tvoří zakladatelka a ředitelka festivalu Dobromila Hamplová. A protože v názvu celého festivalu je jeho duchovní poslání, je řádně zaštítěn i arcibiskupem olomouckým Janem Graubnerem, metropolitou moravským. Zaplněné kostely a sály jsou důkazem velké přízně posluchačů, kteří většinu koncertů s povděkem aplaudují ve stoje.

Zájem o festival každoročně projevují domácí média, především partneři TV Noe a Český rozhlas Vltava. Letos TV Noe odvysílala přímý přenos ze závěrečného koncertu a záznam ze zahajovacího večera, Český rozhlas Vltava pořizoval záznam z pěveckého recitálu ukrajinského umělce Tarase Štondy a ze závěrečného koncertu. Pěveckými osobnostmi festivalu byli sólisté Bolšoj těatru v Moskvě, vítězové mnoha světových soutěží i Mezinárodní pěvecké soutěže Maria Callas, tedy již zmíněný ukrajinský basista Taras Štonda a ruská sopranistka Veronika Džioeva. Výrazným dramaturgickým počinem bylo novodobé české uvedení Saint-Saënsova Requiem. Pestrá programová koncepce též připomněla výročí Antonína Dvořáka, dále byly zařazeny tři komorní koncerty různého charakteru, vokální (Martinů Voices), instrumentální (PhilHarmonia Octet) a pěvecký recitál (Taras Štonda). Nyní se blíže věnujme jednotlivým koncertům, interpretům a skladbám, které vytvářely mozaiku uměleckého zážitku letošního festivalu.Zahajovací koncert se konal 21. září v kostele sv. Michala a svým programem oslavil výročí Antonína Dvořáka a přispěl též troškou do mlýna Roku české hudby. Zazněla Mše D dur Lužanská, op. 86 a Te Deum, op. 103. Koncert byl zaznamenán mediálním partnerem TV Noe a nutno podotknout, že ze zpětně produkované zkušenosti z toho koncertu jsem nadšená. Skvělá kamera, úchvatně volené záběry interiéru kostela, nasvícení varhan na kůru, ozvučení a detailní záběry interpretů a dirigenta. Kdo neměl příležitost dostat se na koncert, tento televizní záznam je příjemnou a kvalitní „náhradou“. Tak by bylo možné se též vyjádřit i o režii závěrečného koncertu, který byl snímán v přímém přenosu. Pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera se představila výborně sehraná Severočeská filharmonie Teplice a téměř stálý host festivalu Spevácky zbor mesta Bratislavy připravený sbormistrem Ladislavem Holáskem. Sbor má na festivalových koncertech svou kvalitou již vybudovanou dobrou pověst, avšak nyní musím vyzdvihnout jeho silnou stránku přednostně v mužských hlasech a jako celek spíše v tempově rychlejších a dynamicky vygradovaných místech. Zde se i kolikrát blýskly ve vysokých polohách ženské hlasy. Tou slabší stránkou byly jemnější a lyričtější pasáže s rozkolísanými ženskými hlasy. Výborně byla zvolená čtveřice sólistů, která v celkovém dojmu vyčnívala jako špička ledovce. Sopranistka Mária Kobielská a altistka Anna Nitrová společně s tenoristou Alešem Voráčkem a barytonistou Romanem Janálem slibovali jednoznačně perfektní výkon a svůj příslib zpečetili samotným vystoupením. Pro Olomoučany bylo potěšením vyslechnout sametový hlas olomoucké rodačky Anny Nitrové (rozené Číhalové) a svérázně osobitý projev Márie Kobielské, kterou mnozí pamatují jako sólistku Moravského divadla, kde začala svou uměleckou kariéru. Vrcholem večera bylo provedení Te Deum, kde svou výraznou uměleckou hodnotu předvedli sólisté Národního divadla – barytonista Roman Janál společně s Márií Kobielskou. Pěvecký potenciál a zvučnost jejich hlasů se výjimečně skvěle pojil s typickou dvořákovskou harmonii. Mše byla provedena v původní verzi pro orchestr a sbor, kde oceňuji perfektní koordinaci varhan z kůru a orchestru umístěného v presbytáři kostela. Za varhany usedl olomoucký vynikající varhaník Karel Martínek, který se též ujal varhanního partu v závěrečném koncertě.Sváteční večer 28. září zpestřilo vystoupení jednoho z nejlepších komorních sborů u nás – Martinů Voices. Koncert se konal na netradičním místě, v chrám sv. Kateřiny a posluchačům se tak otevřely brány dalšího možného sakrálního místa pro konání duchovních koncertů. Olomoučané tento prostor neznali, protože není běžně možné se do tohoto útulného kostelíčka dostat. Hned v úvodní skladbě Miserere Gregoria Allegriho bylo milým překvapením promyšlené prostorové rozvržení dvou vokálních skupin a sólisty. Sbormistr Lukáš Vasilek si nechal v presbytáři pouze pět zpěváků, další rozezněli chrámový prostor z kůru, sólista stál v zadní lodi kostela mezi diváky a skladba tak vyzněla velmi plasticky. Každoročně je do programu cíleně zařazován a cappellový repertoár, na němž se většinou prověří kvalita sborů či ansámblů.