Dvořák hladil v podání Academy of St Martin in the Fields

Úsměv na tváři a pocit štěstí by měl Antonín Dvořák při poslechu nádherně modelované Smyčcové serenády E dur. V podání excelentních hudebníků souboru nebyl nikde náznak násilí, vše bylo dotaženo k naprosté dokonalosti. Tak jako předešlý den u Philharmonia Orchestra London (recenzi jsme přinesli zde). Moderato dýchlo v Rudolfinu jako vánek, Menuet byl rovněž naplněn delikátní něhou, Scherzo nebylo agresivně špičaté, tak jak jej slýcháme v podání českých souborů, mírné tempo Larghetta nepůsobilo rozvláčně a závěrečné Finale: Allegro vivace si uchovalo ve velké rychlosti a virtuozitě svůj taneční charakter. Interpretace zdůraznila jemná světla a stíny této jedné z nejkrásnějších skladeb pro komorní orchestr. Koncertní mistr nikde nevyčníval (jak bývá často obvyklé) a prakticky soubor nemusel vést. Je integrální součástí souboru, ve kterém je vše zažito a každá agogika byla v dokonalé souhře.Dvořákova Praha 2015: Academy of St Martin in the Fields – Rudolfinum Praha 2015 (foto Dvořákova Praha / Martin Divíšek)Posluchačsky jedno z nejoblíbenějších děl Wolfganga Amadea Mozarta, Koncert pro klarinet A dur KV 622, ukázalo v podání Sabine Meyer další hvězdné provedení. Vzájemná inspirace sólistky a orchestru, stejně tak jako bohatá paleta barev a nuancí byla – i přes malou rytmickou kolizi v závěru první věty – nadčasová a prvotřídní. Její tón má ve všech polohách nádhernou barvu, lehkost a jemnost a z energického provedení prýští přirozená muzikalita. Takovému Mozartovi Pražané rozumějí.Dvořákova Praha 2015: Sabine Meyer – Rudolfinum Praha 2015 (foto Dvořákova Praha / Martin Divíšek)Hrát Elgara je povinností anglického souboru a dílo, i kvůli své náročnosti, není soubory často uváděno. Přibližně čtrnáctiminutová skladba je komponována pro smyčcový kvartet a smyčcový orchestr a vyžaduje nejen virtuozitu hráčů, ale zejména rytmickou preciznost. Pochopit „ďábla fugy“, jak píše sám Elgar, vyhovět všem akcentům, čistě intonovat a třeba nechat zazářit violu dlouholetého člena souboru Roberta Smissena bylo jakoby hračkou. V tomto případě eleganci uplatněnou ve Dvořákovi, Mozartovi a Haydnovi vystřídala vášeň velšských melodií, polyfonie, téměř symfonický zvuk a výrazná akcentace.

Závěrečná Haydnova Symfonie „Na odchodnou“ navodila otázku, kdy zase soubor s úsměvy na tváři do Prahy přijede. Bohužel je smutnou skutečností, že orchestr Academy of St Martin in the Fields zůstává už asi ve světě jako jediný, který ve stabilním obsazení zůstal, pravidelně zkouší a má dostatek prostředků na provoz.Dvořákova Praha 2015: Academy of St Martin in the Fields – Rudolfinum Praha 2015 (foto Dvořákova Praha / Martin Divíšek)Nejen naše komorní orchestry, ale i takové soubory, jako jsou například Orpheus Chamber Orchestra, Stuttgarter Kammerorchester a I Musici, bojují o přežití a bývají sestaveny „ad hoc“. Malou vadou na kráse ze strany pořadatele byla negativní fotografie „levorukého“ souboru v programové brožuře.

Hodnocení autora glosy: 95 %

Dvořákova Praha 2015
Světové orchestry
Sabine Meyer (basetový klarinet)
Academy of St Martin in the Fields
13. září 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Antonín Dvořák: Smyčcová serenáda E dur, op. 22
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet KV 622
Edward Elgar: Introdukce a Allegro, op. 47
Joseph Haydn: Symphonie č. 45, Hob. I:45, „Na odchodnou“

www.dvorakovapraha.cz

Foto Dvořákova Praha / Martin Divíšek

Hodnocení

Vaše hodnocení - Academy of St Martin in the Fields & S.Meyer (Dvořákova Praha 13.9.2015)

[Celkem: 5    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na