Elína Garanča, nezapomenutelná hvězda
Zatímco v prosinci 2007 se po jejím prvním pražském koncertu o ní psalo jako o právě vycházející hvězdě, ony dva a půl roku stačily k tomu, aby se z ní stala řekněme jedna z pěti nejlepších mezzosopranistek na světě. Ač již minule padaly superlativy, Elína Garanča na sobě zase udělala obrovský kus práce. Třeba jen Chapího ohnivé Carceleras, které teď v Praze přidala, a které s úspěchem zpívá už delší dobu, dokázala, jak Garanča neustále vypilovává ty nejjemnější detaily, v tónu, v barvě, ve výrazu, v dynamice, v tempu. Prostě dokonalost sama!
Letos čtyřiatřicetiletá lotyšská mezzosopranistka Elína Garanča si Prahu znovu doslova podmanila. Hned jedno z úvodních čísel, Lunův Canción Espanola ukázal, jak obdivuhodně ve všech tónech vyrovnaným, skvěle opřeným a i v piánech nádherně znělým hlasem Garanča vládne. Vedle výborného frázování a vynikající techniky zaslouží obdiv i její evidentní schopnost okamžité koncentrace a také to, jak neomylně hudbu cítí. Je to skutečně jen třešnička na dortu, ale žádný režisér by nedokázal líp než ona sama na vteřinu přesně určit, ve kterém momentu má při své Carmen – byť na koncertním pódiu – vstát ze židle anebo třeba zvednout ruku.
Psát o tom, jak od své poslední pražské návštěvy Garanča na svém pojetí Bizetovy hrdinky zapracovala, jak jej zdokonalila, aníž by se přitom vzdala svého osobitého vkladu v její interpretaci, by bylo zbytečné – stačí si vzpomenout přímý přenos Carmen z newyorské MET z počátku tohoto roku právě s Elínou Garančou v titulní roli. Zajímavé je si přitom právě v souvislosti s tím připomenout, co ona sama o své Carmen říká: “Carmen podle mne není nijak zvlášť obtížná role, jenom to chce být odvážný a nestydět se vyhrnout sukni nebo ukázat nohy… “ (Celý náš rozhovor s Elínou Garančou najdete zde). Ke slovům mezzosopranistky je ovšem třeba dodat: Když ji posloucháte, máte pocit, že pro ni není obtížné naprosto nic. Že prostě zpívá jen tak mimochodem.
Vedle Carmen a španělských zarzuel, resp. písní se na rozdíl od minulého pražského koncertu Elíny Garanči v jejím nynějším programu objevilo jen jedno belcantové číslo, árie z Donizettiho málo hrané Favoritky. Opět nebylo co vytknout, i při tady se doslova tajil dech. Snad jedině árie slepé matky z Ponchielliho Giocondy vyzněla – nejspíš vzhledem k Elíninu věku – tak trochu nevýrazně.
Zvláštní kapitolou je pak dirigent Karel Mark Chichon, manžel Elíny Garanči, který i tentokrát její pražský koncert řídil. Je vidět, že mezi oběma umělci je souhra naprosto dokonalá. Ovšem tak skvěle zahrané orchestrální „výplně“ mezi jednotlivými pěveckými čísly se při recitálech hned tak neslyší. Pravda, předehra k Verdiho Sicilským nešporám byla trochu přehlušená, ale třeba při magicky barevném Rimském-Korsakovovi jsem zalitoval, že po recitálu nenásleduje druhý, symfonický koncert. Pražská komorní filharmonie se ani tentokrát rozhodně nemá za co stydět.
Škoda je jedné jediné věci: programu ke koncertu. Jeho netradiční grafické zpracování by nevadilo, naopak. Kaňkou ale byla nejedna chyba či nepřesnost v textech, hodně posluchačů bylo zmateno a marně listovalo programem při Carmen, na jejíž avízovanou známou Habaneru marně čekalo. I tak ale nezapomenutelný večer a další velká pochvala pro agenturu NachtigallArtists.
Elína Garanča (mezzosoprán)
Pražská komorní filharmonie
Dirigent Karel Mark Chichon
2.srpna 2010 Obecní dům v Praze
program:
Marquez: Danzόn No 2 -Orchestra
Obradors: El vito -Elína Garanča
(arr. J.C.Cuello)(Canciones Clásicas Españolas)
Luna: Canción Española -Elína Garanča
(El niño judio)
Verdi: Overture to I Vespri Siciliani -Orchestra
Ponchielli: Voce di donna -Elína Garanča
(La Gioconda)
Donizetti: Fia dunque vero….Oh mio Fernando! -Elína Garanča
(La Favorita)
– přestávka –
Chueca: Prelude to El Bateo -Orchestra
Barbieri: Canción de Paloma -Elína Garanča
(El Barberillo de Lavapies)
Chapí: Romanza de Socorro -Elína Garanča
(El barquillero)
Rimskij-Korsakov: Capriccio Espagnol -Orchestra
-1., 4., 5.
Bizet: Carmen -Orchestra & Elína Garanča
– Prélude (Act I)
– L’amour est un enfant de Bohême (Act I – First version)
– Entr’acte (Act II)
– Chanson bohème (Act II)
přídavky:
Chapí: Al pensar en el dueño de mis amores
Agustin: Granada
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]