Teresa Berganza - Opera PLUS

Teresa Berganza Vargas (16. března 1933 Madrid – 13. května 2022 San Lorenzo de El Escorial) byla španělská mezzosopranistka, která patřila k nejslavnějším operním pěvkyním 20. století. Proslula zejména interpretacemi rolí v operách Wolfganga Amadea Mozarta a Gioachind Rossiniho, později také kultovním ztvárnením Carmen od Georgese Bizeta.

Životopis

Narodila se v Madridu do rodiny úředníka a domácí paní. Na madridské konzervatoři studovala hlas u Loly Rodríguez Aragón, klavír, violoncello a varhany. V roce 1954 získala první cenu za zpěv a o rok později absolvovala koncertní debut. Operní debut uskutečnila v roce 1957 na festivalu v Aix-en-Provence jako Dorabella v Mozartově opeře Così fan tutte. Téhož roku debutovala v milánské La Scale. V následujících letech vystupovala na prestižních scénách – v Glyndebourne (1958), Royal Opera House v Londýně (1959) a Metropolitan Opera v New Yorku (1967). V roce 1957 se provdala za klavíristu Félixe Lavillu, se kterým měla tři děti a který se stal jejím dlouholetým koncertním partnerem. Manželství skončilo rozvodem v roce 1977. Později se vdala za bývalého kněze Josého Rifá.

Tvorba

Berganza se specializovala na koloraturní mezzosopránové role v operách Mozarta a Rossiniho. Mezi její nejslavnější role patřila Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském, Cherubino v Mozartově Figarově svatbě a Angelina v Popelce. Zlomový okamžik nastal v roce 1977, kdy ztvárnila Carmen na festivalu v Edinburghu pod taktovkou Claudia Abbada – tato interpretace je dodnes považována za jednu z nejlepších v historii. Vedle operní tvorby se věnovala koncertní činnosti, zejména španělské hudbě, zarzuelám a lidovým písním. Nahrála množství alb pro prestižní značky jako Decca a EMI.

Význam

Berganza byla klíčovou postavou takzvaného rossiniho renesance, kdy se vracely do života méně hrané Rossiniho opery v původním mezzosopránovém rejstříku. Její technická virtuozita, muzikální inteligence a jevištní přítomnost z ní učinily vzor pro budoucí generace pěvkyň. V roce 1994 se stala první ženou zvolenou do španělské Královské akademie výtvarných umění. Vyučovala na madridské Escuela Superior de Música Reina Sofía a pořádala mistrovské kurzy po celém světě.

Zajímavosti

V roce 1991 získala prestižní Cenu prince asturijského společně s dalšími španělskými pěvci. Vystupovala na ceremoniálu zahájení olympijských her v Barceloně 1992 a Expo v Seville téhož roku. Herbert von Karajan ji označil za „Carmen století“. V roce 2018 obdržela cenu za celoživotní dílo na International Opera Awards. Od kariéry se oficiálně rozloučila v roce 2008.