Berliozův Benvenuto Cellini v Paříži a další aktuality v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (141). Týden od 16. do 22. dubna 2018. V dnešním vydání najdete: Benvenuto Cellini v Opéra national de Paris. Roberto Alagna jako úspěšný Kalaf. Pavol Breslik mezi dvěma královnami – curyšská Maria Stuarda s Dianou Damrau. Bayreuth není jen Wagnerovo město – otevírá se barokní Markgräflichen Opernhaus Bayreuth. Sternenhoch v zahraničních médiích. Nejlepší operní výkony roku 2017 podle časopisu Opera. Opera na ČT art.


Benvenuto Cellini v Opéra national de Paris

Ač se to zdá poněkud podivné, Berliozova opera Benvenuto Cellini o slavném výtvarníkovi italské renesance zazněla na scéně pařížské Opéry od premiéry v roce 1838 teprve ve třech dalších, ne příliš úspěšných inscenacích. Nová inscenace, byť jde o koncepci v podstatě tradicionalistickou, snad tuto nepříliš povzbudivou statistiku změní.

Hector Berlioz: Benvenuto Cellini – Opéra national de Paris 2018 (zdroj FB Opéra national de Paris / foto © Agathe Poupeney/OnP)

Režisérem nového nastudování je proslulý divadelní a filmový tvůrce Terry Gilliam (zároveň je i spolutvůrcem scénografie společně s Aaronem Marsdenem), člen slavné britské skupiny komiků Monthy Pythons. Terry Gilliam, který nemá se svými filmovými projekty někdy štěstí (a z nejrůznějších důvodů zůstávají i nedokončeny), v roce 2011 debutoval i jako operní režisér. Jeho inscenace Berliozova Faustova prokletí v English National Opera byla přijata příznivě. Zaujal v ní i dějem spojeným s parodickými postupy a četnými odkazy na kulturní svět nejen Berliozovy doby. Inscenace pak byla přenesena i do Atverp a Gentu.

Všechny Gilliamovy divadelní inscenace vynikající osobitou výtvarnou koncepcí, obrazy zaplněnými postavami a četnými epizodními výjevy i střídáním vážného s komickým, popřípadě parodickým. Taková je i nová pařížská inscenace, zaplněná statisty i mnohočetným sborem, který si Berliozova partitura žádá. Stejně jako v mnoha dalších Gilliamových dílech se v jeho výkladu objevuje spojení vysokého a nízkého umění a až pošetilého lidského konání i fanfarónství bez hranic.

Hector Berlioz: Benvenuto Cellini – Opéra national de Paris 2018 (zdroj FB Opéra national de Paris / foto © Clarchen & Matthias Baus)

Současná pařížská inscenace Benvenuta Celliniho ale není původní, je totiž variantou režie z English National Opera v Londýně z roku 2014, byť pařížské obsazení je zcela odlišné. Mezitím ale inscenace prošla i jevišti v Barceloně, Amsterdamu a Římě. Je třeba poznamenat, že představení vzniklo ve spolupráci s anglickou režisérkou a choreografkou Leah Hausman. Pařížská produkce sklízí velmi rozdílná hodnocení od kritiků, ale zdá se, že se divákům líbí více než odborným recenzentům.

Hector Berlioz: Benvenuto Cellini – Opéra national de Paris 2018 (zdroj FB Opéra national de Paris / foto © Agathe Poupeney/OnP)

Bezesporu velkým lákadlem je vynikající obsazení představení. V titulní roli se představuje americký tenorista John Osborn, kterého jsme doposud znali především z koloraturních partů Rossiniho a Belliniho. Zpěvák, kterého jsme také měli možnost sledovat v několika přenosech z Metropolitní opery, se ale nyní koncentruje na přechod k dramatičtějším partům francouzského repertoáru. Po Benvenutu Cellinim ho čeká básník Hoffmann z Offenbachovy opery na Holland Festivalu v Amsterdamu, pak zpívá sice Elvina, Nemorina a Nadira, ale na podzim bude účinkovat v drážďanské inscenaci Meyerbeerovy opery Hugenoti. Part Raoula de Nangis je vypjatý a náročný, ale tenorista již s velkým úspěchem zpíval v několika inscenacích Eleazara v Hálevyho Židovce, což je asi právě vedle Celliniho jeden z největších úkolů pro francouzský tenorový repertoár (pokud odhlížíme od gigantického úkolu, kterým je Aenes/Énée z Berliozových Trojanů). John Osborn si v Paříži chytře rozvrhl síly a využil vynikající techniky i smyslu pro styl, včetně skvělé francouzské výslovnosti.

Partnerkou mu byla jihoafrická sopranistka Pretty Yende, která zpívala i na pražských sólových koncertech. Opět zaujala svěžestí hlasového materiálu, ale zřejmě jí v konečném výsledku a podle mínění většiny kritiků role ani francouzština příliš neseděly.

Ale norský barytonista Audun Iversen (v pařížském debutu) jako Fieramosca a především francouzská mezzosopranistka Michèle Losier v kalhotkové roli Ascania získali velké ohlasy u kritiků i publika. Veskrze kladně je hodnoceno hudební nastudování Philippa Jordana, které se mnohdy nese v závratně rychlých rytmech.


Pavol Breslik mezi dvěma královnami
Velmi rozdílné názory se dočteme v recenzích na premiéru (8. dubna 2018) Donizettiho opery Maria Stuarda v curyšské opeře. Přes hvězdné obsazení a skvělý inscenační tým ne všichni recenzenti projevují nadšení. Většinou z nich je dobře hodnoceno hudební nastudování Enriqueho Mazzoly, režijní koncepce Davida Aldena je tradiční a postavená na psychologické drobnokresbě postav. Vizuálně je inscenace působivá (scéna a návrhy kostýmů Gideona Daveye).

Gaetano Donizetti: Maria Stuarda – Opernhaus Zürich 2018 (zdroj opernhaus.ch / foto Monika Rittershaus)

Elegantní i významově obohacující je použití výrazných barev na dámských kostýmech. Poněkud těžkopádně působí ale v některých scénách bílá socha koně, která plní různé funkce během děje.

Za „hvězdné“ označují kritici vystoupení německé koloraturní sopranistky Diany Damrau jako Marii Stuardy. Její projev překypuje bohatou škálou výrazů a vášní i vrcholnou pěveckou virtuozitou.

Italská sopranistka Serena Farnocchia je chválena pro pohyblivost hlasu i emocionalitu projevu, ale většina kritiků nepovažuje její hlas za ideální pro belcantový repertoár (otázkou je, zda existuje ideální belcantový hlas vůbec?). Kritiky shodně zmiňují její vysoké herecké nasazení.

Gaetano Donizetti: Maria Stuarda – Opernhaus Zürich 2018 (zdroj opernhaus.ch / foto Monika Rittershaus)

Tenorista Pavol Breslik, v Curychu mimořádně oblíbený interpret, podle některých recenzí působí v roli Leicestera (debut v této roli) „příliš chlapecky“. Chválen je manžel Diany Damrau, basbarytonista Nicolas Testé, jako Talbot.

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na